Do Česka se tropická cyklóna nedostane

Vítr, což je vlastně proudění vzduchu, vzniká jako vyrovnání tlaku v atmosféře. Nad místem, kde je tepleji, se ohřívá i vzduch. Teplý vzduch je řidší a tedy lehčí, stoupá nahoru, v jeho oblasti klesá tlak a vzniká tlaková níže. Z oblastí vyššího tlaku do ní při zemském povrchu proudí studenější vzduch a vytváří se vítr.
Síla zemské rotace mění jeho směr, na severní polokouli jej odchyluje doprava, na jižní doleva. Směr větru ovlivňuje i tření o zemský povrch a další vlivy.
Nejničivější větry - tropické cyklóny, nazývané také hurikány či tajfuny, jsou živeny teplým a velmi vlhkým vzduchem nad tropickými moři. Právě moře také dává větru možnost pořádně zesílit; nejsou tam totiž stromy či hory, které by jejich pohyb narušovaly.

Zpráva každou čtvrthodinu

V minulosti bylo obtížné zjistit, že hurikán vzniká, protože na moři není dost meteorologických stanic, které by narůstající vítr včas zjistily. Zaskakují však družice, které sledují oblačnost, rozložení teplot a vodní páry. "Například společenství evropských států má dnes nad Atlantským oceánem družici MSG, která tyto údaje oznamuje každou čtvrthodinu," říká Martin Setvák z Českého hydrometeorologického ústavu. "Je tedy možné zjistit, kde vznikla tropická cyklóna a kam se pohybuje."
Uvnitř hurikánu vítr víří rychlostí až kolem dvou set kilometrů za hodinu a je proto pořádně ničivý. Avšak celý hurikán se obvykle posunuje kupředu rychlostí pouhých patnácti až třiceti kilometrů v hodině, takže bývá dost času se na něj připravit.
Nepříjemnou výjimkou, která vstoupila do meteorologických učebnic, byl hurikán, který v roce 1938 zpustošil Novou Anglii - oblast Spojených států u kanadských hranic. Ten se přesouval rychlostí osmdesáti kilometrů v hodině. Zabil šest set lidí, strhl stovku mostů a zničil devět tisíc domů. I dnes by takto rychlý hurikán podstatně snížil čas na evakuaci lidí do bezpečnějších končin.
Otázkou, o níž vědci diskutují už několik let, je, zda při oteplování zeměkoule přibude hurikánů a jejich ničivosti. "Dá se samozřejmě předpokládat, že při vyšší teplotě moří se bude zvyšovat i pravděpodobnost vzniku tropických cyklón," shrnuje Martin Setvák.

V Česku mají silné větry lokální příčiny

Vnitrozemská Česká republika je oproti přímořským končinám ve výhodě. "Když hurikán dosáhne pevniny, rychle ubývá na síle, protože ztrácí svůj zdroj energie - kontakt s teplým mořem," vysvětlil Mark Saunders, klimaticky fyzik z Benfieldova střediska pro výzkum rizik v Londýně pro časopis New Scientist.
"Stává se, že tropická bouře přeputuje přes Atlantik až k Evropě," doplňuje Martin Setvák. "Avšak k nám se už dostane jako normální tlaková níže. To znamená, že pak i tady prší, ochladí se a fouká běžný vítr."
Silnější větry mají v Česku lokální příčiny. Například při příchodu silné bouřky s sebou dešťová voda strhává i vzduch, a proto vzniká proud vzduchu klesající k zemi. Voda se vypařuje, tím vzduch ochladí, takže je těžší, přímo udeří na zem a začne podél jejího povrchu proudit směrem od bouřky. Na prudký náraz studeného větru si musí dávat pozor i přistávající a startující letadla. Takový vítr láme stromy a shazuje střechy domů, avšak projevuje se jen na velmi omezené ploše. S hurikánem se nedá srovnávat. A není jistě čeho litovat.

Nejnebezpečnější větry
Tropická cyklóna: Tvoří ji velké množství bouřek, vzniká nad teplými vodami oceánu, vítr se v ní rychle točí ve spirále.
Hurikán: Nejničivější, obrovská tropická cyklóna. Název hurikán se používá zejména v Atlantiku. Tentýž vichr, ničící pobřeží a ostrovy v jihovýchodní Asii, se nazývá tajfun, v Austrálii a Indii je pak známý jako cyklón. Tyto vichry také vyvolávají vražedné vlny, které se řítí na pobřeží. Tyto vlny se však liší od obdobných vln tsunami - tsunami jsou větší a vznikají obvykle při podmořských zemětřeseních.
Tornádo: Ničivý vítr se svislou či šikmou osou vířivé rotace připomínající obrovskou nálevku. V meteorologické terminologii je známý jako velká tromba. Tornáda se vyskytují především v USA v povodí řeky Mississippi, méně často v Indii, Bangladéši, jižní Africe, Argentině a Austrálii; tornáda menšího rozsahu se objevují i v Evropě. Obvykle vznikají v nestabilním horkém a vlhkém vzduchu. Jsou podstatně menší a nadělají méně škod než hurikány.