Šizení státu na daních a pojistném, kdy firmy místo zaměstnanců raději najímají živnostníky, se nelíbí nejen berním úředníkům či ministrům. Přidali se k nim již i ústavní soudci. Ve dvou konkrétních kauzách rozhodli, že "Švarc systém" je nelegální.
"Pokud se tyto praktiky používají, tak se přinejmenším obcházejí platné předpisy," vysvětluje místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová rok stará rozhodnutí, na která teprve před nedávném upozornil odborářský časopis Sondy.
Soudci svým rozhodnutím dali za pravdu finančním ředitelstvím v Brně a Plzni. Ta nakázala dvěma firmám doplatit na daních více než milión korun, které na "Švarc systému" vydělaly.
Starý nešvar žije dál
To, že v republice nadále bují systém, který na počátku devadesátých let zavedl benešovský podnikatel Miroslav Švarc, objevil na jaře Český statistický úřad.
Zatímco například ve stavebnictví počet "normálních" zaměstnanců klesá, živnostníků přibývá.
Jen v prvním čtvrtletí letošního roku začalo na stavbách pracovat přes jedenáct tisíc nových podnikatelů, kteří nemají ani jediného zaměstnance. Statistici za těmito čísly vidí právě "Švarc systém".
Politici: Přitvrdíme...
Ministři se proto rozhodli, že takovému systému učiní přítrž. Znevýhodnit ho má již reforma financí: Živnostníci budou odvádět proti současnosti více peněz na sociální a zdravotní pojištění.
Od vstupu republiky do Evropské unie by navíc měla hrozit za podobné praktiky dvojnásobná pokuta. "Návrh nového zákona o zaměstnanosti hovoří o postihu až do výše dvou miliónů korun," říká Vladimír Hrubý z tiskového odboru ministerstva práce.
A chystají se i další změny: V rámci chystané druhé fáze reformy chce vláda ulehčit firmám. Ty by odváděly za zaměstnance nižší zdravotní a sociální pojistné. V pondělním rozhovoru pro Hospodářské noviny to potvrdil premiér Vladimír Špidla. Firmám by poté již mělo být jedno, zdali práci odvede zaměstnanec, nebo budou práci fakturovat živnostníkovi.
Co je legální? Těžko říci
Každá smlouva uzavřená se živnostníkem není nelegální. "Podstatné je, zda pracovník koná dle příkazů zaměstnavatele, používá jeho pracovní prostředky, má stanovenou pracovní dobu, přestávky, zda pobírá měsíčně předem sjednanou částku odměny," říká mluvčí Finančního ředitelství v Brně Lucie Trávníčková.
Současné zákony jsou ale podle právníků nejasné. "Finanční úřady tak posuzují práci "na smlouvu" jak se jim hodí," míní právník Vladimír Opatrný z Jablonce nad Nisou, který zastupuje členy liberecké Hospodářské komory.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist