Přístupové země s maastrichtskými kritérii nespěchají

Düsseldorf/Praha, 14. 10. 2003
Už jen necelých sedm měsíců zbývá do chvíle, kdy deset zemí, z toho osm postkomunistických, přistoupí k Evropské unii. Ovšem jejich obyvatelé si ale budou muset počkat na zavedení společné měny, eura, podstatně déle.
Cílovým datem pro vstup do eurozóny by měly být roky 2007 až 2008. Česká republika zvažuje nejdříve rok 2009. Ale i tak pouze Maďarsko a pobaltské republiky tvrdí, že do té doby budou připraveny.

U Baltu potíže nečekají
Litva, Estonsko a Lotyšsko dokonce věří, že budou schopné zavést společnou měnu už v roce 2007. Oproti ostatním postkomunistickým zemím, které k prvnímu květnu příštího roku vztyčí vlajku Evropské unie, mají tu výhodu, že jejich měny jsou už dnes pevně svázané se západními valutami.
Litevský litas a estonská koruna jsou svázány s eurem. Lotyšský lat se řídí měnovým košem Mezinárodního měnového fondu.
"Přechod na euro pro nás znamená jen výměnu bankovek a mincí, jiný problém nevidíme," tvrdí litevská ministryně financí Dalia Grybauskaiteová.
Rovněž Maďarsko urputně bojuje o naplnění maastrichtských kriterií v co nejkratší době. "Náš cíl, tedy zavedení eura do roku 2008, chceme v každém případě realizovat," říká maďarský premiér Peter Medgyessy. K evropskému měnovému systému (EMS II) se chce Maďarsko připojit bezprostředně po vstupu do unie. V přechodném období, které trvá většinou dva až tři roky, musí země prokázat stabilitu směnného kursu své měny.
Pro Maďarsko jde o opravdu ctižádostivý cíl a vláda si uvědomuje, že musí začít šetřit. Maďarsko je totiž spolu s Polskem na tom dost špatně, pokud jde o dodržení schodku státních financí. "Mimo jiných opatření, omezíme vozové parky ministerstev a snížíme počet služebních mobilních telefonů státních úředníků," popisuje některá opatření úsporného balíčku maďarské vlády ministr financí Csaba Laszlo.
Ovšem právě v těchto dnech probíhá v hlavních městech západní Evropy podpůrná akce, která má upozornit na maďarské eurobondy, v hodnotě miliardy eur. Její úspěch závisí mimo jiné i na tom, zda se splní požadavek šéfa maďarské Národní banky Zsigmonda Jaraie: "Skutečně potřebujeme radikální změnu hospodářské politiky. Nejen že musíme odbourat dvojí deficit státního rozpočtu a platební bilance, ale především musíme zabránit dalšímu zadlužování."

Poláci spíše brzdí
Oproti tomu Polsko budí dojem, jako by ani maastrichtská kritéria splnit nechtělo. Vláda zatím ani orientačně nestanovila datum, kdy by chtěla euro zavést.
Na příští rok si Varšava naplánovala deficit státních financí ve výši 45,4 miliardy zlotých (11,33 miliardy eur). To je zhruba 5,5 procenta hrubého domácího produktu. Maastrichtská kritéria povolují nejvýše tři procenta.
"Polsko se snaží posílit růst své ekonomiky," tvrdí Roland Beck, expert na polskou problematiku u Deutsche Bank Research. Přitom Polsko dodatečné růstové podněty ani nepotřebuje. Jeho hospodářství roste ročně v průměru o tři procenta.
Ovšem polský ministr hospodářství argumentuje, že jeho vláda nechce obětovat ekonomický růst a sociální smír maastrichtským konvergenčním kritériím.
Varšava dokonce hodlá v příštím roce zadlužení země ještě navýšit. Chce vydat státní dluhopisy v hodnotě padesát miliard zlotých. Odvolává se přitom na fakt, že rozvojové programy dotované Evropskou unií musí podpořit také státní pokladna.
Na tom by se nemělo změnit nic ani do roku 2005. V tomto roce se budou v Polsku konat volby a bude potřeba sbírat hlasy pomocí toho, čemu se u Visly říká "volební klobása".
"Tedy dárky pro všechny," řekl Krzystof Rybinsky, hlavní ekonom polské banky BPH-PBK. Jinak řečeno, rozpočtový měšec nebude utažen, naopak.
"Polsko v tomto desetiletí sotva stačí euro zavést," konstatuje Rybinsky.
Ale nejsou to jen Poláci, kdo dělají nové dluhy. V hlavních městech Evropské unie probíhá v těchto dnech podpůrná akce, která má upozornit na maďarské "eurobondy" v hodnotě miliardy eur.

Přílišný spěch neprospěje
Česká republika potvrdila, že s převzetím eura počítá v rozmezí let 2009 až 2010. Tak budou podle České národní banky minimalizována všechna rizika pro domácí ekonomiku, napsal list Handelsblatt.
Tuto úvahu potvrzuje i nedávno zveřejněná studie tří předních českých ekonomů. Pokud by totiž Česká republika přijala euro před rokem 2009, zbrzdilo by to podle jejich úvah celou ekonomiku. Pocítily by to především domácí, exportně orientované firmy. Jejich podíl na tvorbě hrubého domácího produktu je však zatím malý. Česká republika potřebuje před přijetím eura zásadní fiskální reformy, cituje německý ekonomický list Michaelu Erbenovou, členku vedení České národní banky. Rozvahu při přijímání eura doporučují přistupujícím zemím také představitelé Evropské unie. Šéf Evropské centrální banky Jean Claude Trichet varoval nové členské státy před příliš rychlým vstupem do EMS II.
Nicméně, ačkoli jsou přistupující země od zavedení eura vzdálené, je společná měna už běžnou součástí jejich života. "V Praze, Bratislavě, Budapešti i Ljublani je euro přijímáno jako běžné platidlo," uzavírá Handelsblatt.

Maastrichtská kritéria: srovnání přístupujících zemí