Nepřímé daně po vstupu České republiky do EU

Nepřímé daně po vstupu České republiky do EU

Na jedné straně dojde v důsledku zrušení celních hranic mezi Českem a ostatními členskými státy, počínaje 1. květnem 2004, ke značnému zjednodušení, na druhé straně se však zcela změní způsob vybírání DPH a spotřebních daní, který byl doposud na celní řízení vázán, a zároveň přibudou nové povinnosti požadované předpisy EU.
Vzhledem k rozsahu těchto změn a jejich dopadům do fungování daných subjektů, počínaje zabezpečením kapacit a konče modifikací softwarového vybavení, je již nejvyšší čas začít se na ně připravovat.
Nejvíce odchylek v oblasti daně z přidané hodnoty souviselo se vznikem jednotného trhu v roce 1993, kdy byly "odstraněny hranice" mezi jednotlivými členskými státy EU. Zatímco dnes představuje dodání zboží zahraničním dodavatelem odběrateli z České republiky z pohledu českých daňových a celních předpisů dovoz zboží, po vstupu do EU se již bude jednat o normální "tuzemské" plnění, u kterého je především nezbytně nutné najít odpověď na otázku, kdo je osobou odpovědnou za odvedení daně. Mechanismus zdanění těchto a podobných transakcí mezi členskými státy EU je řešen v šesté směrnici EU, přičemž Česká republika, stejně jako ostatní nově přistupující státy, musí toto i další nová pravidla přenést do svých národních legislativ.

Labyrint pravidel

Ještě komplikovanější situace nastane v okamžiku, kdy se určité obchodní transakce účastní více subjektů pocházejících z různých členských států a kdy je zboží fyzicky přepravováno z jednoho členského státu do druhého. Tato situace je vcelku běžná v případech, kdy výrobce využije distributora nebo agenta k prodeji svých výrobků, popřípadě zajistí dodávku pro odběratele za pomoci svého dodavatele v jiném státě. Například společnost se sídlem v České republice dodá zboží firmě se sídlem v Nizozemsku tak, že požadované zboží odešle přímo do Nizozemska, ale dodávku fakturuje prostřednictvím své mateřské společnosti se sídlem v Německu. Vyvstává otázka, ve které zemi má být dané zboží zdaněno DPH a kdo ji má uhradit.
Za použití normálních pravidel pro DPH by řešení celé situace vedlo k dosti komplikovaným variantám. Aby se této další zátěži vyhnuly, dohodly se členské státy EU na zjednodušených postupech, využitelných pouze za předpokladu, že jsou splněny určité podmínky, které jsou opět explicitně definovány v šesté směrnici EU.
Rovněž pro fyzické osoby nepodnikatele bude vstup České republiky do EU znamenat změny. Fyzické osoby s bydlištěm v jednom členském státu EU mohou samozřejmě nakupovat zboží i v jiných členských státech EU. Při těchto nákupech jsou ve stejné pozici jako rezidenti dané země. Při návratu do rodné země už nejsou povinni odvádět žádnou další daň.

Šestá direktiva zná odpověď

Odlišně je však nutno řešit situaci, kdy si například fyzická osoba z jednoho členského státu objedná od společnosti se sídlem z jiného členského státu určité zboží a tato společnost zajistí dodání zboží včetně přepravy do členského státu, ze kterého daná fyzická osoba pochází. Jestliže by v tomto případě bylo uplatněno základní pravidlo pro určení místa zdanitelného plnění, tj. místa, kde je započata přeprava, docházelo by k situacím, kdy by určité zboží bylo objednáváno a nakupováno tímto způsobem především v členských státech, které uvalují nejnižší sazbu. Aby se předešlo této situaci, obsahuje šestá direktiva speciální pravidla regulující způsob zdanění transakcí tohoto typu. Podle těchto pravidel se uvedená transakce bude zdaňovat v závislosti na množství zboží prodaného do určitého členského státu ve státu prodávajícího nebo ve státu kupujícího.
Další odchylky se vyskytují v případě pořízení nových dopravních prostředků či zboží podléhajícího spotřebním daním. Změna nastane nejenom z pohledu DPH, ale i z pohledu spotřebních daní. Daň bude důsledně vybírána ve státu, kde je předmětné zboží podléhající spotřební dani spotřebováno. Vzhledem k odstranění celních hranic mezi jednotlivými členskými státy bude nutno nastavit nové mechanismy pro výběr těchto daní. V závislosti na zvoleném režimu se bude lišit i způsob odvádění spotřebních daní. Důležité je si uvědomit, že některé nové režimy se budou s velkou pravděpodobností aplikovat již od 1. ledna 2004. Ještě předtím bude muset daný subjekt získat odpovídající povolení vydané celním úřadem.

Co je reverse charge

I při poskytování služeb v případech, kdy jsou zúčastněné strany z různých členských či nečlenských států EU, dojde k mnohým změnám. Základním pravidlem při poskytování zdanitelných plnění ve formě služeb zůstane, že osoba, která uskutečňuje zdanitelná plnění, je rovněž odpovědná za úhradu DPH. V mnohých případech, podobně jako u dodání zboží, tomu však bude jinak.
U vybraných služeb realizovaných mezi subjekty z různých členských států se velice často hovoří o daňovém mechanismu, který je běžně nazýván "reverse charge". Tento termín je možno do češtiny přeložit jako obrácené či opačné uplatnění daně. Podstatou tohoto způsobu opačného uplatnění daně je, že poskytovatel dané služby neuplatní daň svého státu, nýbrž, podobně jako u pořízení zboží uvnitř Společenství, osobou odpovědnou odvést daň bude příjemce, a to ve svém státu.
Všechny výše naznačené nové postupy se již po delší dobu uplatňují v současných členských státech EU a Česká republika je bude muset aplikovat okamžitě po vstupu do EU, tj. od 1. května 2004. K tomu je nutno ještě připočíst nové povinné statistické a daňové evidence, jako například Intrastat, které budou dané subjekty povinny rovněž od 1. května příštího roku vyplňovat.
FUNKCE AUTORA: Autor je senior manažerem daňového oddělení firmy KPMG Česká republika