Tvrdí, že firma je hrozně citlivý organismus, a tak i přestože by už měla fungovat i bez něj, cítí velkou odpovědnost a musí se o ni neustále starat.
Je přesvědčen, že Mironet je kontinuum, které musí být ve svém oboru neustále na špičce, což znamená, že on sám bude čím dál lepší.
Eva Hrubá
hruba.eva@post.cz
Motto: "Jde o to být dobrý každý den."
Určitě netušíte, že před pěti lety jsem si od vás koupila svůj první počítač.
"A jak? Jste spokojená?"
Jsem. Jak důležité je pro vás hodnocení zákazníků?
"Pro mě je spokojenost zákazníků to nejdůležitější. Na tom je to celé postavené. Prostě perfektní servis. Hodně by mi vadilo, kdybychom nechali běžet zákazníka třeba jen proto, že se nám do něčeho nechce. Kdybych věděl, že jsme pro něho něco mohli udělat a neudělali. Nechtěl bych nikdy překročit hranici, kdy vítězí pohodlnost."
Bylo těžké rozjíždět firmu a zároveň studovat?
"Firmu jsem založil před sedmi lety spolu s kamarádem. Ten po roce a půl odešel s tím, že bude raději studovat. Já pokračoval sám a zjistil, že to má smysl. Nejdřív jsem neměl ani auto, a tak jsem vozil zákazníkům počítače tramvají. Pracoval jsem při škole. Dneska mě vždycky překvapí, když přijdou lidé těsně po škole k nám na konkurs. Jsou neuvěřitelně sebevědomí, ale dál za tím nic není. Přehnaným sebevědomím se snaží zakrýt, že nic neumí. Navíc hodně mladých dnes nemá ten správný tah. Přijdou k nám do firmy a mají nápady. Dokonce mi o půlnoci píšou zprávy, na co právě přišli, ale za půl roku je po všem, jsou úplně vyhořelí. Nedokážou vydržet ten zápřah táhnout káru pořád dál. Udržet kontinuální nadšení. Nápadů je spousta, ale problém je v jejich realizaci. I ten nejlepší nápad přijde vniveč, když se nepostaráte o jeho uskutečnění. Potom se ukáže, že i druhořadý nápad, který se ale dotáhne do konce, je přínosnější."
A co motivuje vás?
"Prostě mě to baví. Stejně jako na začátku."
Mají to ti, co dnes začínají, těžší?
"Je to stejně komplikované jako dřív. Není to ani lepší, ani horší. Trh se stále mění. Ti, kdo si dnes chtějí založit firmu musí hledat nové trhy, protože třeba ten s hardwarem je už plný. Ale jsou tu další oblasti, nové trhy, dejme tomu služby. Možností je pořád spoustu. My například odmítneme nějakou zakázku, protože na to, co ona požaduje, se prostě nespecializujeme. A to je esence kapitalismu: chci být nejlepší v určitém oboru a v tom pak vydělávat. Nechci to ostatní, protože každý má prostě "vkus na něco". Firma musí být čitelná. Musíte si říct, čím jste užiteční, na koho se ve své práci zaměřujete a nakolik dokážete uspokojit jeho potřeby. Prostě umíme to, na co se specializujeme. Někdy se to ale hodně těžko realizuje."
Vám se to ale daří?
"Asi před rokem jsme měli krizi, protože jsme se snažili mít širší záběr, dělali jsme všechno. Provedli jsme tedy revizi a rozhodli se pro užší profilaci. Byl to silný úder, protože jsme ukončili spolupráci s našimi partnery, kteří měli jiné požadavky než my. Bylo to tvrdé rozhodnutí a není to příjemný pocit, když sledujete, jak z mapy republiky mizí ty tečky, vaše zastoupení. Překvapilo mě ale, že zákazníci přivítali naše rozhodnutí s povděkem. Osvědčilo se to a jdeme znovu nahoru. Teď se ví, co se od Mironetu očekává."
Nebojíte se konkurence?
"Lidi, kteří jsou lepší než já, obdivuji."
Změnila vás kariéra? Tedy peníze a postavení?
"Nechápu to jako kariéru. Firmu jsem založil a umožňuje mi to chovat se přirozeně. Přirozenost v denním životě, tak se cítím dobře. Spíš musím říct, že jsem přestal být samostatný. Neumím si domluvit sám schůzku. Mám osobní asistentku, která zná můj časový plán a stará se mi o spoustu dalších věcí. Ale v tom spočívá efektivita práce. Člověk se to musí naučit. Můžu se tak věnovat více věcem. Když se mi u počítače porouchá myš, zavolám technika, i když bych to dokázal opravit sám. Každý má svou práci, ve které je dobrý. Když to funguje, má firma šanci být lepší než ty ostatní. Nebezpečné ale je, když jedno kolečko vypadne a někde se něco zadrhne."
Kterými hodnotami se řídíte?
"Hodnoty, to zní hodně absolutně. Už jsem říkal, že je mi blízké, když věci proudí přirozeně. Tady bych mluvil spíše o míře důležitosti určitých věcí a s jejich rozlišováním nemám problém. Pro práci je podstatná odpovědnost. I když musím přiznat, že to původně není moje pravá vlastnost. Důležitou roli hraje také loajalita, a to hlavně k samotným zákazníkům."
Ve vašem oboru se věci rychle mění. Stačíte sledovat novinky na trhu?
"Generální ředitel je přece ten nejhloupější a má na všechno svého odborníka. Existují firmy, do kterých ředitel chodí jenom s igelitkou. Já se věnuji marketinku, v tom jsem silný. Na ostatní mám kolem sebe odborníky. Mým úkolem je hledat určité lidi a dávat jim prostor."
Co dělá generální ředitel, když nepracuje?
"Sportuje. Sedm let jsem dělal karate a potom dva roky kick box. A pokračuji v tom dál. Jsem hlavním partnerem Karate clubu Mironet Praha. Vůbec hodně úspěšných lidí jsou sportovci. Zřejmě proto, že mají touhu prosadit se, mají v sobě velkou ctižádost a netáhne je to tolik k průměrnosti."
Můžete si dovolit nechodit do práce, vzít si třeba dva roky dovolené?
"Firma je hrozně citlivý organismus, ale dnes by měla samozřejmě fungovat i beze mě. Ale cítím velkou odpovědnost. Zákazníci na nás závisí. Prostě se musím starat pořád. Když chci být čím dál lepší v tom, co dělám, musím jim nabídnout stabilitu. A Mironet, to je kontinuum."
