Jejich pozemek v mírně zvlněné krajině mezi Bavorovem a Vodňany čítá jen půl druhého hektaru. Z toho ale větší část tvoří suchý svah, kde je sice krásný výhled na Šumavu, ale intenzivnímu pěstování by se tu nedařilo, a tak tu mladí farmáři vysadili dříny a ty jim přinesou úrodu až za pár let. Záhony a foliovníky mají jen na třech tisících čtverečních metrech, což je plocha jen o málo větší než třetina fotbalového hřiště. Pěstují na ní ekologickým způsobem sezonní zeleninu a květiny, které pravidelně dodávají formou bedýnek svým předplatitelům. „Je to promyšlený systém, který malou plochu dokáže efektivně využít a zároveň půdu nevyčerpat. Máme spočítáno a vyzkoušeno, že naši rodinu to uživí,“ říká mladý farmář na prahu páté pěstební sezony. Jedním dechem ale dodává, že rozjezd malofarmaření nebyl v prvních letech vůbec jednoduchý.
Vlci dělí společnost: chránit, nebo střílet? EU chce snížit jejich ochranu
Dream job, ale i stres
Jakub a Tereza se potkali během studií a kromě společného života snili o tom, že se usadí na venkově. Koupili si proto chalupu v malé vesnici Libějovické Svobodné Hory, kousek od rodiště Jakubova pradědečka. Živit se zemědělstvím nicméně neměli v plánu, Jakub vystudoval hudební produkci a věnoval se programování webů, Tereza je architektka.
K farmaření je inspirovalo až video francouzského zemědělce, které představovalo principy hospodaření na malém pozemku. „Do té doby mě nenapadlo, že bychom takto mohli podnikat. Pěstovali jsme zeleninu jen pro sebe a pro své známé,“ přiznává Pešek. Díky předchozímu pobytu v Nizozemsku a ve Skotsku už mladý pár znal modely zemědělství založené na lokální komunitě odběratelů. Rozhodl se proto vyzkoušet ho i v Česku a vsadil na takzvaný market gardening, což je způsob pěstování zeleniny na pozemku s omezenou výměrou, kde se během sezony vystřídá několik různých plodin.
„Bavilo nás to, ale v prvních letech to byl hrozný stres. Veškeré výdělky jsme museli investovat zpátky do podnikání, abychom nakoupili půdu, foliovníky a nářadí. Naštěstí v rámci market gardeningu toho nářadí není potřeba až tolik. Používáme různé druhy lehkých specializovaných nástrojů, které nejsou tak nákladné jako těžká mechanizace,“ dodává farmář a ukazuje své nástroje uskladněné v malé kůlně. Jsou tu například speciální vidle pro úpravu půdy, mřížkovač nebo ruční dvoukolová plečka, která vypadá trochu jako koloběžka. „Když s ní projedu řádek záhonu, podryje lehce okolí plodin a zbaví je tak plevele, aniž by tím poškodila kořeny pěstované zeleniny,“ vysvětluje Pešek. Farma funguje v režimu ekologického zemědělství, takže o chemickém postřiku nemůže být řeč a škůdců se musí pěstitelé zbavovat nebo jim předcházet alternativními cestami. Také proto mají Peškovi každý rok asi dvacetiprocentní rezervu.
Protože market gardening není zatím v Česku moc rozšířený, sehnali si Peškovi potřebné nástroje ve Francii, v Chorvatsku nebo v Německu. Dnes už je objednávají i pro další farmáře, kterým je prodávají přes vlastní e-shop. „Většina nářadí, které prodáváme, nám prošla rukama, nebo ho známe a můžeme našim zákazníkům vysvětlit, jak se používá,“ říká Pešek. „Někteří lidé v zemědělství jsou ale takoví kutilové, že než aby si koupili něco hotového, zkusí si to nějak vyrobit sami,“ dodává se smíchem jeho žena.
Protočit druhy a nevyčerpat půdu
Bedýnková sezona začne Peškovým na začátku května, od té doby budou muset až do listopadu každý týden naplnit zhruba osmdesát bedýnek a odvézt je na odběrová místa v okolních městech, kam si pro ně přijedou předplatitelé. Oproti volnému prodeji na farmářských trzích to má hned několik výhod. Peníze dostanou farmáři už před začátkem sezony a mohou si lépe naplánovat svůj rozpočet. Sklizeň je bezztrátová, takže všechno, co se utrhne na záhoně, se beze zbytku prodá ještě v čerstvém stavu a v nejvyšší kvalitě. Využití najdou všechny pěstované plodiny, které farmáři do bedýnek pokaždé nakombinují trochu jinak. Především ale pěstitelé nemusí stát celý den u stánku nebo v prodejně a mohou svůj čas využít k tomu, co je hlavní náplní jejich práce.
Někdy to samozřejmě znamená, že zákazníci objeví v bedýnce plodinu, kterou neznají. Peškovi pěstují na své farmě asi 40 různých druhů zeleniny a nebojí se ani odrůd, které nejsou v Česku moc známé. V jejich foliovníku už se po zimě zelená například asijské zelí pak choi nebo italská čekanka puntarella, která svými pampeliškovými listy připomíná rukolu. „Není moc rozšířená, protože je hořká a v české kuchyni se s hořkostí příliš nepracuje,“ vysvětluje Pešek. K bedýnkám proto nabízí svým zákazníkům i recepty s konkrétními nápady, jak zeleninu upravit a co z ní uvařit. Kromě toho pořádají zážitkové večeře na farmě, kam pozvou známého šéfkuchaře a ten připraví pro hosty degustační menu ze sezonní zeleniny, kterou na místě sklidí. „Základem je, že sami rádi vaříme a jíme, proto pěstujeme takové odrůdy, které nám chutnají,“ prozrazuje farmář.
Principy market gardeningu vyžadují specifický výběr plodin a dobře promyšlený plán, aby se během sezony vystřídalo na záhonech více druhů. „Tady například roste mangold, po něm tu budou papriky a na podzim ještě ředkvičky,“ ukazuje Pešek na jeden ze záhonů. Jiné druhy zeleniny tu naopak nenajdete, například brambory, cibuli nebo kořenovou petržel. „Nedává to ekonomicky smysl pěstovat na malé farmě zeleninu, která by byla na záhonu celou sezonu, a nic dalšího bychom tam nemohli otočit,“ objasňuje Pešek. Velmi vděčné jsou ale různé druhy listové zeleniny, jako je kadeřávek nebo řapíkatý celer. Ty se totiž dají průběžně otrhávat do svazků a postupně jim dorůstají další listy, které najdou využití v některé z příštích bedýnek.
Střídání plodin na záhonech má jasná pravidla, důležitou roli tu hraje i obnova půdy a dlouhodobá udržitelnost. Farma funguje v bezorebním systému, aby zbytečně nenarušovala strukturu půdy. Vyvýšené záhony jsou tu založené trvale, pěstitelé k nim přidávají jen kompost nebo zelené hnojení, což jsou užitečné meziplodiny, které po sklizni pokryjí záhon, ochrání půdu před erozí a nedovolí vyrůst plevelům, nakonec ještě poslouží jako výživné hnojivo.
Stáhněte si přílohu v PDF
Podobným způsobem jako zelenina funguje na farmě Svobodné Hory prodej řezaných květin. Mají své místo na záhonech, kde pokrývají asi třetinu pěstební plochy, ale také v celkovém hospodaření farmy. „Z desetimetrového záhonu sklidíme stovky květů a jeden prodáme za 24 korun,“ vypočítává Pešek. Některé květiny dodávají farmáři do květinářství, jiné na svatby a také nabízejí kytice odběratelům svých zeleninových bedýnek. Cena kytice se pohybuje od 400 do 900 korun, za bedýnku zákazníci zaplatí 590 korun, musí ale počítat ještě s cenou dopravy na výdejní místo a objednat si pravidelný odběr, protože bedýnky se prodávají jen v rámci předplatného.
Farma je otevřená návštěvníkům, kteří se mohou po předchozí domluvě přijet na hospodářství podívat. Spolupracuje také s Farmářskou školou, kde se studenti učí obdělávat půdu udržitelným způsobem a právě na farmě Svobodné Hory si to mohou vyzkoušet v praxi. „Věříme, že česká krajina potřebuje co nejvíce malých ekologických farem, které jsou plné života a vrací život do půdy i místních komunit,“ říkají Peškovi. A sami svým příkladem dokazují, že je to možné i na poměrně malém, ale dobře obdělávaném pozemku.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Zemědělství a lesnictví.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
