Mladí farmáři se vracejí na pole. Nadšení ale naráží na drahou půdu i složité dotace

Součková dnes hospodaří na čtyřiceti hektarech, pěstuje na nich zeleninu, bylinky a jedlé květiny. Produkty prodává přes online platformy i na farmářských trzích a dodává je také přímo do některých pražských restaurací. „Mě a moji rodinu to uživí,“ potvrdila mladá farmářka, která zaměstnává i svoje rodiče. Rozjet zemědělský podnik ale nemusí být pro mladé lidi snadné, zvláště když farmu zakládají na zelené louce. „Vstupní investice jsou poměrně vysoké, musíte sehnat pozemky a techniku a také vše dobře načasovat. Dnes už mám čím ručit, ale v začátcích by mi pomohla možnost nějaké bezúročné nebo nízkoúročné půjčky,“ dodala Součková.

Začínající farmáři mohou pro nastartování svého podnikání využít například Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, který jim nabízí kofinancování vstupních investic. „Koupíte si třeba za pět milionů stroj, na který vám banka půjčí celou částku, a fond vám k tomu poskytne podporu až do čtyř a půl procenta úvěru. Za současných podmínek ale žadatel vždy hradí minimálně 0,5 procenta ročně ze svého,“ uvedl jako příklad Vojtěch Pýcha, viceprezident Společnosti mladých agrárníků. Ta sdružuje mladé zemědělce a poskytuje jim poradenství a prostor pro sdílení zkušeností v oblasti ekonomiky, dotací i agronomie. „Pomůžeme jim spočítat si, jestli jim plánované hospodaření bude vycházet, a poradíme jim s finančními nástroji, které k tomu mohou využít,“ představil komunitu Pýcha.

Mladí farmáři tvoří v evropských zemích průměrně 10 až 12 procent všech zemědělců, v Česku je toto číslo nad průměrem. Přesto je pro budoucnost oboru rozhodující přilákat do zemědělství více mladých lidí. „Současný systém jim k tomu nabízí dotace z prvního pilíře, které se vztahují na plochu větší než jeden hektar, a podporu z druhého dotačního pilíře, který se týká investic do technologií a postupů,“ shrnul možnosti aktuální podpory Pýcha.

Farma Hany Součkové dotace čerpá, i když její majitelka to nepovažuje za nezbytné. „Farmář se nemusí rozhodnout tohle kolečko podstupovat, ale já jsem se rozhodla to udělat,“ řekla Součková. Administraci některých dotací outsourcuje, ale základní jednotnou žádost si spravuje sama. „Trochu mě štve, že kvůli tomu musím v systému pro farmáře zakreslovat, na jaké výměře kde co je, když mám na jednom hektaru třeba i čtyřicet různých plodin. Myslím, že v době AI a GPS technologií by to šlo dělat efektivněji,“ postěžovala si mladá farmářka.

Jinou cestou šel Jakub Pešek, který spolu se svou ženou hospodaří v jižních Čechách na výrazně menším pozemku. „S hektarem a půl jsme velikostně zanedbatelná farma, v registračním systému zemědělské půdy máme zapsáno méně než jeden hektar, takže dotace čerpat nemůžeme,“ vysvětlil v debatě. I on patří k mladým farmářům, kteří tento obor objevili sami a rozhodli se pro něj bez předchozí zkušenosti, předtím studoval hudební produkci a jeho žena architekturu. „Měli jsme štěstí, že jsme narazili na Farmářskou školu, oba s manželkou jsme ji vystudovali a to nám otevřelo obzor i v různých zemědělských přístupech, které se rozvíjejí v zahraničí. Jezdili jsme na exkurze do Německa, Rakouska nebo Švýcarska a tam jsme se inspirovali na malých farmách. V Česku člověk slyší, že takhle to dělat nejde, ale pak vyjedete do zahraničí a vidíte, že to tam dělají,“ popsal svou zkušenost Pešek.

Nadchl ho právě koncept mikrofarmaření, kdy drobní pěstitelé zásobují potravinami lokální komunity a obdělávají půdu bez těžké mechanizace. K takovému farmaření však nestačí nadšení, vyžaduje také určité podnikatelské know‑how. „I když máte jen malou farmu, tak pořád konkurujete globálnímu trhu,“ připomněl Pešek. Přidanou hodnotu zdravě a lokálně vypěstovaných plodin musí farmář umět zúročit.

„Myslím, že cestou je dostat se blíž k zákazníkovi, který nás zná, my známe jeho a společně budujeme nejen ekonomicky stabilní farmaření, ale také vztah lidí k místní krajině,“ dodal Pešek. Vytvořit síť malých lokálních farem s osobními vztahy na zákazníky z okolí je v Česku podle mladého farmáře stále ještě málo využitou příležitostí.