Původní slib zněl lákavě a jednoduše: přesuňte své IT do cloudu, ušetříte a zbavíte se starostí. Realita dnešního byznysu je ale mnohem složitější. Trh čelí bezprecedentnímu zdražování hardwaru, firmy střízliví z neřízených migrací a objevují se fenomény jako cloudová kocovina. Do toho všeho razantně vstupuje AI, která extrémně zvyšuje nároky na výkon infrastruktury a zpřísňující se legislativa nutí firmy řešit digitální suverenitu a hrozby ransomwaru.

Jak tedy správně nastavit IT infrastrukturu, nenarazit na past vendor lock-inu a udělat z technologií skutečnou konkurenční výhodu? Také to se stalo tématem debaty Hospodářských novin.

Vyčkávací strategie může stát miliony

Firmy se nacházejí v nákupním šoku, jsou paralyzované extrémním růstem cen serverových komponent. Byly zvyklé, že něco nakupují za určitou částku, a najednou si musí připlatit desetinásobek. Vyčkávají a vymýšlejí strategie, jak ušetřit. „V mém případě mě čtyřměsíční vyčkávání na to, jestli horečka neopadne, stálo šedesát milionů,“ říká Václav Svátek, generální ředitel ČMIS, která se zabývá hostingem a cloudovými i serverovými řešeními.

Petr Pilin, majitel společnosti Cloud Holding, současnou situaci vysvětluje masivním nárůstem poptávky po hardwaru, za kterou zaostává výroba. Nejsou paměti, čipy ani disky.

Jak zdůrazňuje Michal Kraus, výkonný ředitel Geetoo Technology, cloud ale nemusí být vždy nejlepší cestou. Rozhodujícím faktorem by měly být celkové náklady na vlastnictví (TCO). Licence, energie, úspora lokálního IT versus to, co cloud ušetří. Co na konci vždy rozhoduje, je přidaná hodnota pro zákazníka.

Jedním z témat debaty byla také umělá inteligence a její vliv na cloudovou infrastrukturu. Účastníci se shodli, že trh není připravený na masivní adopci AI. Zaměstnanci často krmí veřejné modely daty, ve kterých je firemní know‑how, a firmy na to neumí dostatečně reagovat. Výjimkou nejsou situace, kdy zaměstnanci do falešných AI modelů nahrají důležité interní dokumenty.

„Očekávání trhu a firem jsou nerealistická. Představa o tom, že najednou nahradíme tisíce zaměstnanců AI a že příště, až se tady sejdeme, budou tu už jen naši avataři, je ještě dlouho nereálná,“ říká Svátek.

Přesun od velkých hráčů

Na trhu postupně dochází ke cloudové repatriaci. Podniky se vracejí od hyperscalerů, jako je Amazon, Microsoft nebo Google, zpět k lokálním řešením. „Firmy, které byly roky v datovém centru někde v Dublinu, se vracejí zpět a končí u nás. Zvykly si na cloudový komfort a už nechtějí mít vlastní železo někde ve sklepě,“ potvrzuje Svátek. Datová suverenita nebo větší kontrola nad daty jsou podle něj pro návrat jen sekundárními argumenty. Tím hlavním zůstávají finance.

Firmy zároveň řeší přenesení požadavků norem jako GDPR, NIS2 a DORA do firemních systémů. „V mnoha případech existuje compliance jen v podobě papírových dokumentů založených v šanonu. Každodenní realita ale vyžaduje vyšší úroveň bezpečnosti, na kterou normy velmi dobře dbají. Pokud tedy firma inovuje IT, měla by to dělat tak, aby normy už byly součástí technologie,“ zdůrazňuje Petr Pilin.

V praxi může docházet ke konfliktu mezi jednotlivými regulacemi a například DORA, nařízení EU, které sjednocuje pravidla kybernetické a digitální odolnosti, vyžaduje, aby organizace nebyly závislé na jednom poskytovateli, měly jasnou exit strategii a jejich data byla přenositelná od jednoho poskytovatele k druhému.

„To nahrává cloudům na národní či evropské úrovni, kdy jste schopní vybrat takový, jaký tyto normy garantuje a má už je v sobě zabudované,“ dodává Pilin.

Kraus podotýká, že datová suverenita znamená pro každého něco trochu jiného a velmi záleží na typu organizace. „Nejde jen o to, kde data fyzicky leží, ale také pod jakou jsou jurisdikcí, kdo k nim může přistupovat, za jakých podmínek a jaké restrikce má samotná organizace. Podstatné je proto mít exit strategii. Vědět, jak data přemístit jinak a kolik mě to bude stát,“ říká Kraus.

Výkonný ředitel Geetoo Technology také zdůrazňuje, že firma by při migraci do cloudu měla mít předem jasně definovanou strategii. Pokud chybí, snadno se stane, že si do něj přenesete návyky z lokálního IT.

Byrokracie jako nepřiměřená zátěž

Debata se také věnovala specifickým požadavkům zákazníků, výhodám lokálních cloudů, specifikacím e-commerce systémů a velkých zátěží, digitální suverenitě Evropy a její závislosti na čipových sestavách a amerických operačních systémech. „Všechny velké firmy, které dnes používáme, jsou americké. Pokud Evropa, a Českou republiku nevyjímaje, dlouhodobě diskriminuje a zatěžuje podnikatele byrokracií, nemůže očekávat, že zde vyrostou firmy schopné konkurovat americkému trhu, který je výrazně otevřenější, a vy na něm, pokud dodržujete přiměřenou míru zákonů, můžete v podstatě vyvíjet cokoliv,“ říká Václav Svátek.

Ve firemním provozu a s rostoucí závislostí na cloudových službách je potřeba mít neustále na paměti, že probíhá kyberválka a umělá inteligence změnila pravidla hry. Útočníci začali masivně využívat umělou inteligenci a útoky jsou nyní v podstatě automatizované.

„Útoky typu ransomware, vydírání nebo prodej odcizených dat se na darknetu dějí běžně. Řešíme v průměru dva měsíčně. A bylo by naivní si myslet, že to, co vidíme v komerčním sektoru, se neděje i ve veřejném,“ myslí si Pilin.

„Dřív útoky vedli jednotlivci nebo skupiny lidí, dnes jsou to v podstatě firmy, ve kterých každý má svoji roli: někdo útok napíše, jiný zpropaguje, AI doručí. Přístup je dnes mnohem sofistikovanější a přesně zacílený,“ doplňuje Kraus.

Partnery debaty jsou Geetoo Technology, ČMIS a Cloud Holding.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam