Východoevropští zelení se těší do EU

Pokud se nějaká skupina voličů a politiků ve střední Evropě těší na vstup do Evropské unie, pak jsou to příznivci a členové zelených.
Ekologicky orientované skupiny byly silnou součástí prvních porevolučních koalic. Jejich vliv však od začátku devadesátých let klesl a nyní mají problémy se dostat do parlamentů.
To by se podle nich mělo změnit s rozšířením Evropské unie, kde jsou zelení poměrně silnou politickou skupinou, která pro voliče často představuje alternativu k tradičním stranám. Východoevropští zelení si slibují od propojení se západními kolegy posílení vlastních pozic.
S tímto cílem vznikla nedávno v Polsku dokonce nová strana - Zelení 2004. "Nechtějí být jen stranou happeningů. Jejich cílem je získat co největší porci ze tří miliónů prvovoličů, kteří v červnu 2004 budou hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu," napsal o nové straně polský časopis Newsweek.
Polští Zelení 2004 vycházejí z faktu, že na Západě dostávají obdobné strany pravidelně kolem sedmi procent hlasů a budou v Evropském parlamentu po rozšíření potřebovat partnery z Východu kvůli udržení svého postavení.
Ve střední a východní Evropě, kde jsou spojováni s radikální levicí, mají ovšem zelení problémy překročit čtyř- či pětiprocentní hranici hlasů pro vstup do parlamentu. Například v Česku získali v posledních volbách 2,36 procenta hlasů.
V prvních popřevratových vládách měli zelení díky účasti v širokých koalicích i své poslance, v Litvě dokonce místopředsedu vlády. Potom se ale často rozhádali se svými partnery i mezi sebou. Z mnohých se paradoxně staly pravicové či nacionalistické strany.
Zelení na Západě většinou opustili radikálně levicové pozice a stali se součástí sociálnědemokratických vlád. Ti, kteří zůstali nesmiřitelnými radikály, jsou na okraji politického spektra.
Západní model zkopírují na Východě až časem. "Stane se tak s velkým zpožděním, jak se bude struktura společnosti a ekonomiky nově přistoupivších zemí časem podobat vyspělejší části EU," domnívá se Pavel Pečínka, politolog z Masarykovy univerzity a autor knihy o zelených v Evropě.
Zelení často žehrají na volební systém, který zvýhodňuje velké strany. "Volební systém je velký problém," říká spolupředsedkyně maďarských zelených Marta Márczisová. "Velké strany budou silnější i v Evropské unii. Jedinou nadějí je, že poměrně silná síť zelených na Západě se rozšíří i na Východ a podpoří nás."
Problémy maďarských zelených jsou velmi podobné ostatním. "Jedním je velká pravicovost Východoevropanů, druhým je nedostatek schopných lidí uvnitř strany, kteří by pracovali na programu. Velmi rychle lidé přicházeli i odcházeli," říká Marta Márczisová.
Polský Newsweek odhaduje, že v budoucnu by se zelení mohli stát oblíbenou stranou mladých lidí, kteří jsou unaveni postkomunistickými stranami nebo v polském případě pravicovými seskupeními, která vznikla z jednotné Solidarity.
Podle Pavla Pečínky bude klíčové, jak rychle či pomalu se na východě Evropy budou stírat extrémní sociální rozdíly, bude-li se utlumovat nacionalismus, kriminalita a zda se najde dost voličů, pro něž nebude na prvním místě spotřeba nebo ideová vypjatost. "Ani všude v západní Evropě nejsou vytvořeny podmínky pro to, aby vznikla silná voličská základna postmateriálně orientovaných voličů," řekl Pečínka.