Naučil počítač rozumět česky

Za vytvoření takového systému dnes dostane Jan Nouza z Technické univerzity v Liberci od ministryně školství Petry Buzkové cenu za významný výsledek ve výzkumu v letošním roce.
"Není to jen moje zásluha, za tím je i spousta práce mých kolegů," tvrdí vědec, který se hlasové komunikaci mezi člověkem a počítačem věnuje již dvacet let.
Diktování do počítače by podle něj mohlo brzy pomoci lidem, kteří jsou postižení a nemohou psát na klávesnici. Vývoj může dojít i tak daleko, že lidé budou počítači běžně dávat příkazy slovy a e-mailové dopisy budou diktovat. To však ještě nějakou chvíli potrvá.
Systém totiž zatím není bez chyb. "Devět slov z deseti pozná počítač správně, pokud diktujeme slovo po slově," přibližuje Nouza. "Systém je schopen přepsat větu, která trvá deset sekund, za dobu asi čtyřikrát delší. V průměru se však dopouští přibližně tří chyb z deseti slov. Je to proto, že současné metody ještě nejsou dokonalé, i kvůli složitému jazyku."
Skloňováním a časováním se v češtině může vyskytnout více než jeden milión různých slovních tvarů. To je nejméně dvacetkrát více než třeba v angličtině. Pro ni už jsou diktovací systémy k mání. Čeština je pozadu hlavně kvůli penězům. "Trh je tu mnohem menší a náklady na vývoj takového systému jsou velké," vysvětluje Nouza.
Jeho tým se nyní snaží, aby uměl počítač automaticky přepsat například rozhlasové zprávy.
Diktát do počítače je jedním z posledních výsledků vývojové práce sedmičlenného týmu Laboratoře počítačového zpracování řeči, kterou Nouza v roce 1993 na liberecké univerzitě založil.
Čtyři roky už například mohou návštěvníci nebo obyvatelé Liberce využívat hlasovou službu InfoCity. Ta spojuje volající obyčejným telefonem s počítačem a umožňuje získat na základě krátkého hlasového dialogu informace o dopravě, kultuře a sportu. "Ozve se jim počítač, který je pak vhodnými pokyny a dotazy dovede až k požadované informaci," říká Nouza. Službu už využilo více než třicet tisíc lidí.
Jan Nouza nemá úspěchy pouze ve výzkumu. Je brán i jako jeden z největších znalců na rozhledny. Ve své knize Rozhledny Čech, Moravy a Slezska poprvé kompletně zpracoval historii těchto staveb. Za knihu získal Cenu E. E. Kische za dokumentární dílo roku 1999.