Slovinsko je první mezi přistupujícími zeměmi

Slovinsko je první mezi přistupujícími zeměmi

Slovinci jsou přesvědčeni, že do Evropské unie vstoupí výkony, které v okamžiku připojení vykazovaly země jako Španělsko nebo Portugalsko.
Výchozí pozice jsou dobré. I v bývalé Jugoslávii byla malá země hospodářsky nejvyspělejší. "To je odkaz, který jsme si dokázali udržet a po rozdělení Jugoslávie dále rozvíjet," shrnuje Franjo Stiblar, šéfekonom v Nova Lubljanska Banka.
Ve skupině osmi přistupujících zemí ze střední a východní Evropy se Slovinsko dokázalo vypracovat na první místo - měřeno podílem hrubého domácího produktu na hlavu. Ten letos činil podle výpočtu Vídeňského institutu pro výzkum hospodářství 17 551 eur (Česko 14 932 eur), což je zhruba 71 procent průměru dosavadní Evropské unie.
Ekonomové sice museli snížit jarní prognózy hospodářského růstu o bezmála jeden procentní bod, na 2,56 procenta, ale zatím si starosti nedělají. "Propad jde na konto výpadků vývozu," vysvětluje Mojca Vendraminová, ekonomka ze státního institutu pro výzkum hospodářství IMAD.
Už v příštím roce by se měl růst hrubého domácího produktu pohybovat nad hranicí 3,5 procenta. Především se Slovinsko snaží urychlit výstavbu dálnic. Podniky nakupují více nových strojů a zařízení, aby se připravily na ostřejší konkurenci v Evropské unii.

Výstavba dálniční sítě pokračuje jen pomalu

Zejména silniční spojení potřebuje výrazné zlepšení. "Vždyť jsme byli v podstatě plně orientovaní na bývalou Jugoslávii," konstatuje Stiblar. "Od získání nezávislosti jsme naši silniční síť začali otáčet o devadesát stupňů," dodává.
Má tím na mysli, že se dálnice stavějí hlavně ve směru na Itálii a Rakousko. Zatím na to doplácí hlavně sousední Chorvatsko. Dálnice Lublaň - Záhřeb, která má dále pokračovat směrem na Srbsko, Řecko a Turecko, bude zřejmě hotová nejdříve v roce 2010.
A ještě déle bude trvat, než dojde k propojení rakouského Štýrska s jihovýchodní Evropou. A to přesto, že úsek přes Slovinsko patří ze stavebně technického hlediska k těm snadnějším.
Ostatně bylo od samého začátku zřejmé, že malá země nemůže investovat do výstavby dálnic na všechny světové strany najednou. Ve Slovinsku se kříží dva panevropské dopravní koridory: Lisabon - Kijev (V) a Hamburk - Soluň (X).

Schengenská hranice je další přítěží

Evropská unie po Slovinsku žádá, aby ještě před vstupem do unie zabezpečilo své hranice podle takzvaných schengenských kriterií. Pokud jde o "opevnění" hranice, je to pro Slovinsko největší investice spojená se vstupem do Evropské unie. Bude stát téměř 250 miliónů eur. Navíc se tato investice může stát poměrně brzo zbytečnou. Nejpozději po vstupu Chorvatska do EU se "schengenská hranice" posune dále na východ. K tomu by mohlo dojít už koncem tohoto desetiletí.

Slovinci investují v bývalé Jugoslávii víc než doma

Očekávaný růst se ale zatím neprojevuje ve snižování nezaměstnanosti. Zatím je zhruba 6,7 procenta práceschopného obyvatelstva bez pevného zaměstnání.
Po vstupu do Evropské unie se růst HDP zpomalí každoročně o půl procenta. Jak uvádí slovinská Hospodářská komora, ztratí Slovinsko dosavadní výhody ve vývozu na trhy zemí bývalé Jugoslávie, protože bude muset po vstupu do EU zrušit všechny dohody o volném obchodu se sousedními zeměmi.
Slovinské firmy se tomu snaží čelit tím, že přenášejí část výroby právě na území někdejší Jugoslávie. To vedlo k tomu, že Slovinci investují více v zahraničí než zahraniční investoři v této malé zemi. "Jsme malá země a naučili jsme se vždy hledat východiska pokaždé, když jsme se ocitli v nevýhodném postavení," konstatuje Stiblar.
Přímé zahraniční investice letos klesly na historické minimum. Zahraniční investoři, kteří se snažili o zapojení se do privatizace, mnohokrát neuspěli. "Prostě zahraniční investice nepotřebujeme," tvrdí s jistou hrdostí Damian Kozamernik, analytik centrální banky. Na loňském investičním rekordu se podepsal prodej výrobce generických léčiv švýcarskému koncernu Novartis.
Slovinsko by rádo přijalo společnou měnu euro v roce 2007.
Daří se zatím také potlačovat inflaci. Ještě v lednu byla nad sedmi procenty, v září se po přepočtu na roční míru pohybovala lehce nad hranicí pěti procent.
K nedostatkům Slovinska počítá Brusel také pomalý postup privatizace, a trvání na státních monopolech. Tyto a další strukturální problémy slovinského hospodářství se podepisují rovněž na poměrně vysoké inflaci.
Pokud bude chtít Lublaň srazit inflaci pod tři procenta, jak to vyžadují maastrichtská kritéria pro převzetí eura, moc času na řešení strukturálních problémů nezbývá. Zejména, pokud bude chtít země převzít společnou měnu v plánovaných termínech.

Mladí lidé nemusejí odcházet do zahraničí

Členství v Evropské unii má pro Slovinsko další přínos. "Na rozdíl od okolních zemí, odkud odcházejí mladí lidé za lepším živobytím na Západ, ti naši zůstanou určitě doma," tvrdí Danilo Salamon ze správy města Mariboru těsně u rakouských hranic. "Nemusejí odcházet, protože Evropa přijde za námi," vysvětlil. Oproti tomu i ze sousedního Chorvatska trvá odliv mladých lidí na Západ. Nemluvě o válkou nejhůře postižených částí bývalé Jugoslávie.
Slovinci také věří, že Evropská unie vnese do země také větší profesionalitu v komunální a státní správě a také v justici. "Ostatně i předpisy, podle kterých se řídí veřejná správa, potřebují důkladně probrat," konstatuje Salamon.
Mimoto je nutná také důkladná reforma sociálního systému. "Vedlejší mzdové náklady máme dosud nejvyšší ze všech přistupujících zemí," připouští i Stieber.

Ekonomika země

[*] Průměrná mzda:
V říjnu 2003: 251 482 SIT
(přibližně 1065 eur)
[*] Minimální mzda:
Minimální mzda byla naposledy zvýšena letos v srpnu: 110 380 SIT, cca 468 eur.
[*] Odvody na pojištění
Vyměřovacím základem je hrubá mzda. Příspěvky: Na zaměstnavatele připadá 21,1 procenta, na zaměstnance 16,1 procenta.
[*] Daň z příjmu
Existuje šest progresních tříd se sazbami od sedmnácti do padesáti procent.
[*] Podpora investic
Ve Slovinsku platí regionální pravidla pro investice, které překročí určitý minimální objem.
[*] Nemovitosti (pozemky)
Cizí právnické osoby nemohou na rozdíl od fyzických osob získat přímo pozemky. Ovšem získání pozemků prostřednictvím slovinských právnických osob je bez problémů možné a to i v případech, že jsou plně v majetku zahraniční právnické osoby.

Nejdůležitější obchodní partneři

Vývoz:
Německo: 24,8 %
Itálie: 12,1 %
Rakousko 7,1 %
Dovoz:
Německo 19,2 %
Itálie 17,9 %
Francie 10, 3 %

Vývoj HDP
Hodnota HDP vzrostla podle údajů Slovinské národní banky meziročně (2002- 3) ze 22 na 28 miliard amerických dolarů. V příštím roce má podle prognóz dosáhnout hodnota HDP 31 miliard amerických dolarů.
Růst HDP v procentech:
2002 2,9
2003 2,1
2004 3,6
Zdroj: Eurostat, Slovinská národní banka.