Čtyři členové EU hájí neutralitu
Čtyři státy evropské patnáctky, které nejsou členy NATO, se obávají, že přijdou o svou tradiční neutralitu. Finsko, Švédsko, Irsko ani Rakousko nesouhlasí, aby se v Ústavě Evropské unie objevila zmínka o takzvané povinné vzájemné vojenské pomoci.
Klauzule, kterou do ústavního textu navrhli Britové, Francouzi a Němci, se podobá článku pět Severoatlantické smlouvy. V praxi by znamenala, že pokud na některou členskou zemi EU, například na jihoevropskou Maltu, zaútočí nepřítel, musí jí všichni ostatní členové unie poslat vojenskou pomoc.
Unie, nebo NATO?
"Závazná vzájemná vojenská pomoc je to, čím se vyznačuje NATO," řekl v rozhovoru pro vídeňský list Die Presse místopředseda rakouského parlamentu Heinz Fischer. Právě kvůli tomuto článku podle něj Rakušané - stejně jako Irové, Finové i Švédové - do Severoatlantické aliance nevstoupili. "Pokus ukotvit v ústavě závazek vzájemné pomoci tak, že bude formulován možná ještě přísněji než v NATO, nikam nevede."
Na vojenské neutralitě založila Vídeň celou svoji poválečnou zahraniční politiku. Zmiňuje se o ní i rakouská ústava.
"Pokud by konečné znění Ústavy EU obsahovalo článek (o povinné vojenské pomoci), bylo by rozhodně třeba změnit ústavu Rakouska," tvrdí Gerhard Hafner, právní expert z univerzity ve Vídni. "Rakousko by se pak muselo zapojit vždy, když by byl napaden jakýkoliv člen EU."
Irové zase argumentují tím, že striktně formulovaný vojenský závazek nikdy nepodpoří irští voliči. "A bez referenda se systému společné či vzájemné obrany nemůžeme účastnit," připomněl v listu Financial Times šéf irské diplomacie Brian Cowen.
"Odlišné bezpečnostně politické tradice Irska, Finska, Švédska a Rakouska nám znemožňují přijmout původní návrh italského předsednictví," vysvětlil ministr z Dublinu.
Finský protinávrh
Aby zabránili zakotvení takzvané automatické záruky obrany v Ústavě EU, přišli Finové s vlastní verzí ústavního článku. Stojí v ní: "Pokud se členský stát stane obětí ozbrojené agrese, může požádat ostatní členy, aby mu poskytli pomoc všemi možnými prostředky, ať už vojenskými, či jinými."
Finský návrh, založený na dobrovolné pomoci jednoho člena EU druhému, podpořily na pondělní schůzce ministrů zahraničí i zbylé tři neutrální státy unie.
Některé vlády patnáctky, především Řecko, Španělsko, Lucembursko, Belgie a Portugalsko, však podle zpravodajského serveru EUobserver návrh Helsinek odmítají. "Dobře víme, co se dá od neutrality očekávat," argumentuje lucemburská ministryně zahraničí Lydie Polferová. "Ještě nikdy nám nepomohla."
O konečném znění ústavy se rozhodne koncem týdne v Bruselu.
