Monetární kovy jako zlato, stříbro a měď dávají politikům nelichotivé vysvědčení

Pokud bychom dosavadní letošní vývoj na kapitálových trzích považovali za pomyslné vysvědčení činnosti státních úředníků a politiků, asi by nebyli potěšeni. Zatímco akcie připisují zhruba devět procent a podobně i komodity, investice do státních dluhopisů letos investorům přináší ztráty, protože úroky z nich více než převážil pokles jejich cen.

Globálně dluhopisy letos sebraly investorům více než čtyři procenta a v záplavě zelených čísel státní dluhopisy vyčnívají rudě, jak by si zasloužil obličej strůjců tohoto fenoménu.

Hlavním důvodem dalších propadů státních dluhopisů je nedůvěra investorů, že se podaří trvale srazit míru inflace na tradičně proklamovaná dvě procenta. Hlavní překážka k dosažení cenové stability je neustálé deficitní hospodaření státních rozpočtů, které je pod nejrůznějšími bohulibými cíli každoročně praktikováno.

Velice se naopak daří cenám kovů. V překonávání historických cenových rekordů se minulý týden ke zlatu přidala i měď a stříbro po desetiletích překonalo důležitou úroveň 30 dolarů za unci. Investoři tak dávají najevo, zda politikům věří jejich proklamace o porážce inflace.

Je zajímavé, že největší zisky mezi komoditami v poslední době zaznamenávají právě kovy, které v minulosti zaujímaly roli peněz. Stříbro, měď či zlato sloužily jako platidlo již před několika tisíci lety za dob Babylonu. Za pozornost stojí fakt, že od té doby byly tyto kovy buď peníze, nebo jimi byla jejich hodnota podložena, a to po většinu času do současnosti. Aktuální éra ničím nepodložených papírových peněz trvající několik desetiletí je z historického pohledu spíše krátká anomálie.

Aktualizováno

Ve světě propukla zlatá horečka. Důvodem je úprk investorů do bezpečí a obavy z návratu inflace

4. 4. 2024 ▪ 4 min. čtení

Nelze se proto divit, že řada zemí hledá stabilnější řešení stávajícího peněžního systému, například země BRICS. Nalézt alternativu k současnému zavedenému dolarovému systému však není jednoduché. Běžný člověk má situaci snadnější, protože se nemusí nikoho ptát, zda může monetární kovy vlastnit. Ani to však nebylo v minulosti vždy samozřejmé.