Úrokové sazby se napříč Evropou přestávají měnit. Očekává se, že minimálně do konce roku sazby nezmění ECB, totéž platí pro ČNB, maďarskou či rumunskou centrální banku. Drobné změny typicky v řádu jednoho standardního snížení pak trhy očekávají v Británii, Polsku nebo Norsku. Dá se tedy říct, že úrokové sazby už budou ve druhé polovině roku v Evropě relativně stabilní.
Pokračující stabilita úrokových sazeb v Česku nakreslila zajímavý obrázek ohledně vnímání budoucího vývoje české ekonomiky optikou takzvané výnosové křivky. V první polovině roku ČNB sazby ještě dvakrát snížila, od té doby se ale rétoricky a částečně i novou prognózou přimkla ke stabilitě po delší dobu, s náznakem možného dosažení neutrální úrovně sazeb.
Na tento vývoj zajímavým způsobem reagovaly výnosy českých dluhopisů, zmíněná výnosová křivka, která ukazuje, jak se liší výnos dluhopisů s krátkou a dlouhou splatností. Oproti jejímu profilu z počátku roku má totiž momentálně výrazně strmější sklon. Nižší hodnoty na krátkém konci výnosové křivky nejsou překvapením, ostatně, jak už bylo řečeno, ČNB krátké sazby v průběhu roku ještě snižovala. Zajímavostí ale je, že na delším konci křivky jsou nyní oproti počátku roku hodnoty znatelně vyšší.
Tento profil výnosové křivky není v ekonomice nic neobvyklého, ale typicky se pojí s očekáváním trhů, že v budoucnosti leží nějaká nepříznivá událost, a proto vyžadují vyšší prémii. Případně trh nevěří ukotvení stability inflace, a proto na delším konci zaceňuje další zvyšování sazeb. Rotace výnosové křivky tak nutně musí být spojena s horším náhledem trhu na budoucí vývoj a požadavkem vyšší prémie. Pokud by totiž riziková a časová prémie zůstala stejná jako na začátku roku, výnosová křivka by se pouze po celé trajektorii posunula rovnoběžně dolů, konzistentně se snižováním krátkých sazeb.
Česká inflace v toleranci, slovenské zdražování je třetí nejrychlejší v eurozóně
Co stojí za změnou prémie dlouhého konce výnosů? Roli mohla sehrát americká cla oznámená v dubnu nebo obava z vyššího cenového růstu v roce 2027 z titulu zpoplatnění emisí skleníkových plynů z dopravy a budov, stejně jako možnost větší fiskální expanze z titulu zbrojení, sentiment či všeobecná obava o ekonomický vývoj. Každopádně se ale jedná o užitečnou připomínku, že současný solidní výkon české ekonomiky tažený spotřebou a relativně umírněný celkový cenový růst je v kontextu několika posledních let spíše výjimkou a bude potřeba ho i nadále národohospodářsky spravovat.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit









