Nezávislost centrálních bank je dnes považována za jeden z klíčových pilířů hospodářské politiky. Bereme ji jako samozřejmost. Zkušenosti ze 70. let ukázaly, že když vlády zasahují do měnové politiky, končí to vysokou inflací a ztrátou důvěry v měnu. Nezávislost centrálních bank proto není technický detail, ale základní podmínka pro stabilní hospodářské prostředí. Události v zámoří ovšem ukazují, že ani historická zkušenost nemusí zabránit snaze o erozi tohoto pilíře. Ostatně občas se vyskytnou i u nás náznaky snahy ovlivnit rozhodování centrální banky.
Její smysl spočívá v tom, že měnová politika není přímo podřízena vládě a že rozhodování o úrokových sazbách či o objemu peněz v oběhu sleduje především cíl cenové stability, nikoli krátkodobé politické zájmy. Tento model se začal prosazovat od 80. let minulého století po zkušenostech z předchozích dekád.
Když je špatná zpráva vlastně dobrá. Fed snížil sazby a zřejmě ještě nekončí. Bude akciová horečka pokračovat?
Šedesátá a sedmdesátá léta byla obdobím, kdy vlády v mnoha státech využívaly centrální banky k financování deficitů nebo k posilování zaměstnanosti. Výsledkem byla „velká inflace“ – rychlý růst cen, který podkopal důvěru veřejnosti i firem. Ukázalo se, že politický cyklus funguje jinak než hospodářský: vlády měly motivaci krátkodobě stimulovat ekonomiku před volbami, zatímco náklady v podobě inflace a ztráty stability nesla společnost dlouhodobě.
Zlomovým příkladem byla Bundesbank, která si už od 50. let vybudovala pověst nekompromisního „hlídače inflace“. Její přístup se stal vzorem, na němž později stavěla i Evropská centrální banka. Postupně se princip nezávislé měnové autority prosadil prakticky ve všech vyspělých zemích a stal se standardem moderní hospodářské politiky.
Pokud by se dnes otevřela cesta k opětovnému politickému vlivu na centrální banky, hrozil by návrat k minulým chybám – od udržování uměle nízkých úroků přes financování vládních deficitů tiskem peněz až po krátkodobé přehřívání ekonomiky. Cena by byla vysoká: ztráta důvěry v měnovou politiku, růst inflace a oslabení dlouhodobého růstového potenciálu. Nezávislost centrálních bank tak není technickým detailem, ale základní podmínkou pro stabilní prostředí, v němž se může dařit domácnostem, firmám i celé ekonomice.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
