Předčasné odchody významných centrálních bankéřů nejsou ve vyspělých zemích zrovna obvyklé. V Česku si dobrovolně guvernérování zkrátil Zdeněk Tůma, aby se následně překvapivě pokusil o politickou kariéru, tři měsíce před termínem pak složil mandát jeho předchůdce Josef Tošovský, aby mohl nastoupit na prestižní pozici v Basileji. Ve světě obvykle centrální bankéři podávají rezignaci po nějakém prohřešku, typicky souvisejícím s jejich nebo rodinnými investicemi. Hned dva případy rezignace šéfů zažila Bundesbanka, v obou případech proto, že němečtí bankéři byli frustrováni politikou ECB, kterou ale vzhledem k rozložení sil v eurozóně nedokázali změnit.
Politickému tlaku však šéfové západních centrálních bank dokážou díky široce garantované nezávislosti čelit, což názorně ukázal odpor předsedy Fedu Jeroma Powella proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který nevybíravě tlačí na snížení úrokových sazeb a chtěl přimět končícího šéfa centrální banky k rezignaci.
Nyní to však vypadá, že menší epidemie předčasných odchodů se rozjíždí v eurozóně. Pravděpodobným důvodem je ochota zkušených centrálních bankéřů vyhovět politické moci.
Co se dočtete dál
- Co se děje ve francouzské centrální bance.
- Co o své budoucností říká i neříká Christine Lagardeová.
- Jak se vybírá hlava Evropské centrální banky.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
