Vánoční přejídání obvykle neuškodí

Do bramborového salátu dejte jogurt, vánočku upečte z celozrnné mouky, čas strávený díváním na vánoční pohádky omezte na minimum. To jsou klasické rady, které dávají zastánci zdravé výživy rok co rok. V podstatě je ale skoro nikdo nedodržuje. Částečně je to normální. Přibírání na váze souvisí s přirozenou tendencí těla ukládat si v zimě více podkožního tuku. Neznamená to sice, že by měl člověk zcela rezignovat, ale biorytmus je prostě tak načasovaný. Začít s hubnutím před Vánoci je rozhodně jen pro opravdu silné povahy, které vydrží všechna lákadla. Mnohem vhodnější je to po Novém roce, kdy se pomaličku začíná prodlužovat den a organismus má postupně tendenci více se hýbat.
"Hodování patřilo vždy k lidské kultuře a naši předci věděli dobře, co je pro ně dobré. Já jsem přesvědčen o tom, že k životu patří i to, když se někdo trochu více nají," soudí Milan Kvapil, přednosta interní kliniky Fakultní nemocnice v Motole. Občasné vybočení považuje za normální. Nicméně nemělo by se týkat lidí, kteří mají nějaké chronické či akutní potíže. Člověku, který má problémy se žlučníkem, vysokým tlakem, cholesterolem, srdcem, cukrovkou či jiným onemocněním, které vyžaduje dietu, takové jednání rozhodně doporučit nelze.
Pro zdravé lidi má ale docent Kvapil následující radu: "Tak, jak obvykle platí: Jezte do polosyta, pijte do polopita, tak v době svátků bych klidně doporučil i dosyta. Ale pokud to někdo přežene až za tuto míru, tak to opravdu nemá smysl. Většinou toho stejně nakonec sám lituje, protože je mu špatně." Navíc je velmi důležité se vrátit k normálním stravovacím návykům. Právě z toho hlediska jsou letošní svátky "rizikovější" - volných dnů je totiž hned pět po sobě.

Povoleno zdravým

Podobně se k problematice vánočního přejídání staví i Petr Sucharda, obezitolog z 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. "Problém je ovšem v tom, že nelze dát stejnou radu všem. Kdo nemá problém s přibýváním, vysokým cholesterolem a podobně, tak ať si dopřeje. Důraz bych ale kladl na včasný návrat do normálních kolejí," uvádí. Zdaleka nejhorší pak podle něho je se po týdnu přejídání "vrhnout" na nějakou zaručenou dietu. "To opravdu může nadělat víc škody než přejedení se kapra s "poctivým" majonézovým salátem nebo další den krůty," dodává. Drastické diety totiž podle zkušeností odborníků vedou jen ke krátkodobému snížení váhy.
Doporučení o poklidném třídenním přejídání by Petr Sucharda nedal ani lidem, kteří horko těžko hubnou deko po deku. "To za to nestojí", říká lékař a navíc soudí, že svátky jsou dnes spíše šancí vysadit ze stálého stresu a nasazení a jídlo se stává čím dál podružnější. "Dříve lidé ve svátečních chvílích hodovali, protože na to jinak neměli. Jídlo bylo umocněním svátku. Dneska máme, z pohledu našich předků co se jídla týká, svátek denně. A o vánočních svátcích pak pukneme," dodává Petr Sucharda.

Oceňte rituály

Dříve byly za jediné správné Vánoce považovány ty, kdy bylo napečeno dvacet druhů cukroví, všude uklizeno... "Já sám si jako symbol předvánočního uklízení pamatuji, že se ve většině panelákových domácností jedinkrát v roce "rozšroubovala" okna," říká s úsměvem psycholog Tomáš Vašák. To, co jsme převzali jako povinnost, jako nutný výkon, to se podle psychologa stalo stresujícím faktorem, protože nebylo jasné, zda se to dá stihnout. Právě ono předvánoční šílenství - většinou žen - bývá v posledních letech velmi kritizováno. "Medializace nesmyslnosti shonu a stresu vedlo v posledních letech k téměř opačnému předsudku. Soudí se, že by se něco takového dělat nemělo. Tím se ale ztrácejí rituály a bere možnost těm, kteří je chtějí udržet," dodává psycholog. Onen obrácený předsudek tvrdící, že nejlepší je odjet na hory či do zahraničí, se pak podle Vašáka stává stejným stresem.
Psycholog proto tvrdí: "Pokud někdo něco dělá s láskou, peče dvacet druhů cukroví a uklízí, je dobré to ocenit." Podle něho to bývá možná i jedna z mála možností, kterou mohou rodiče či prarodiče oslovit mladší generaci. Často totiž vydělávají méně než ti mladší a nemohou nakupovat drahé dárky. "Sebrat mamince či babičce radost z jejích vanilkových rohlíčků laciným gestem, že se dají koupit v supermarketu - to je škoda," uzavírá.
[*]