David Hanák: Spor o ústavu snad donutí lidi sundat si brýle naivity

Spor o ústavu snad donutí lidi sundat si brýle naivity

Od referenda o vstupu České republiky do Evropské unie uplynul pouhý půlrok a již mohu s klidem prohlásit, že mnohé obavy nás euroskeptiků se naplňují.
Byla to provládní propaganda, která z referenda místo diskuse učinila něco na způsob reklamy na spotřební zboží, jejímž hlavním poselstvím bylo, že Evropská unie je jestli ne rájem pak alespoň jeho předstupněm. Byla to menšina odpůrců, do které se hlásím, která tvrdila, že unie je především systémem na zvětšení moci upadajících velmocí, jako jsou Německo a Francie.
Nyní je již snad každému jasné, že unie bude buď dle ústavy francouzsko-německá a nebo také nemusí být vůbec. Kdo je proti evropským (rozumějme francouzsko-německým) zájmům, má být potrestán, jak naznačují diskuse ohledně rozpočtu unie. Prostě: Nehlasuješ pro nás, nedostaneš peníze.
Ale ani to není nic nového, již baronka Thatcherová na konci 80. let prohlásila: "Jak dlouho si můžete myslet, že ten, co platí hudbu, nebude chtít, aby se hrály jeho písničky?" Měla tím na mysli finanční podíl Německa na rozpočtu unie.
Ústava díky zvýšení systému "čím víc obyvatel, tím větší moc v unii" přidávala na váze Německu. Proč by tedy Němci měli platit unii, kde dle dohod z Nice až takový vliv nebudou mít?
Ať se nám to líbí nebo ne, dříve či později budeme muset udělat jedno zásadní rozhodnutí. Chceme jako Češi patřit k úzkému EU (Eumecku) jako k obdobě francké říše Karla Velikého, nebo budeme stát mimo ni?
Z historického hlediska to není nijak nová otázka. Čeští králové se snažili na této Římské říši získat co největší svobodu, nicméně zdá se, že premiér Špidla se rozhodl jít opačnou cestou. Míří do jejího středu jako budoucí vazal. Slovo "vazal" nepíši v jakkoliv hanlivém významu, pouze jako vyjádření závislosti.
Není jasné, jak celý spor ohledně ústavy Evropské unie dopadne, doufám však, že jak naše politická elita, tak běžní občané učinili to nejdůležitější. Sundali si růžové brýle naivity.
Autor je politologem