/Od našeho spolupracovníka/
Nový rok začíná paradoxem. Polovina lidí si myslí, že se bude mít hůř, a důvodem je to, co sami schválili v referendu - květnový vstup do Evropské unie.
Skepsi spojenou s rozšířením ukázal prosincový výzkum agentury CVVM, která se ptala více než tisíce lidí. "Důvodem jsou obavy, že porostou ceny, přitom mzdy a důchody zůstanou stejné," vysvětluje ředitelka CVVM Adéla Seidlová. Živnostníci pak mají strach z konkurence cizích společností, které mají lepší přístup k dotacím z Bruselu a budou podle nich ve výhodě.
Jen pětina dotázaných očekává vstup země do unie s nadějí.
Růst cen považuje za největší hrozbu nového roku 43 procent lidí, dalších 19 procent se bojí nezaměstnanosti. Ekonomické starosti tak výrazně překonávají strach z kriminality. Obavy z politické nestability - teroristického útoku či pádu vlády - zůstávají zřetelně na okraji pozornosti.
Platy mají růst
V Česku daňová reforma zvýší ceny benzínu, tvrdého alkoholu, cigaret a některých služeb včetně telekomunikačních. Podle odhadu Ministerstva financí ovšem inflace nepřekročí tři procenta, přitom mzdy by měly i letos pokračovat v trvalém růstu okolo pěti procent.
Strach občanů z budoucnosti však má i další dva důvody. Z analýzy Vídeňského ústavu pro mezinárodní hospodářské vztahy (WIIW) vyplývá, že tuzemské ceny dosahují padesáti procent úrovně EU a lidé se bojí, že se přiblíží k evropskému průměru. Tím spíše, že obě sousední unijní země - Rakousko a Německo - překračují cenový průměr EU o dvacet procent.
Poučení z Rakouska
Josef Pöschl z WIIW ovšem upozorňuje, že neexistuje důvod, proč by měly ceny v nových členských státech rychle růst. Třeba v Portugalsku, které je členem unie téměř dvacet let, dosahují stále jen tří čtvrtin průměru.
Česko každopádně není první zemí, v níž se hlavním motivem debat o vstupu do unie staly ceny. Například rakouská vláda, když před devíti lety přemlouvala občany, aby hlasovali pro vstup, tvrdila: Ceny potravin klesnou na úroveň sousedního Německa. V referendu v létě 1994 nakonec členství v EU podpořily dvě třetiny Rakušanů.
Spotřebitelské ceny ovšem i po vstupu v lednu 1995 rostly tempem kolem tří procent. Vláda navíc v květnu zvýšila na evropskou úroveň spotřební daň za benzín. A podle průzkumu by v té chvíli hlasovala pro vstup pouze třetina Rakušanů. Polovina by ho odmítla.
podraží jen mírně, str. 17
Nový rok začíná paradoxem. Polovina lidí si myslí, že se bude mít hůř, a důvodem je to, co sami schválili v referendu - květnový vstup do Evropské unie.
Skepsi spojenou s rozšířením ukázal prosincový výzkum agentury CVVM, která se ptala více než tisíce lidí. "Důvodem jsou obavy, že porostou ceny, přitom mzdy a důchody zůstanou stejné," vysvětluje ředitelka CVVM Adéla Seidlová. Živnostníci pak mají strach z konkurence cizích společností, které mají lepší přístup k dotacím z Bruselu a budou podle nich ve výhodě.
Jen pětina dotázaných očekává vstup země do unie s nadějí.
Růst cen považuje za největší hrozbu nového roku 43 procent lidí, dalších 19 procent se bojí nezaměstnanosti. Ekonomické starosti tak výrazně překonávají strach z kriminality. Obavy z politické nestability - teroristického útoku či pádu vlády - zůstávají zřetelně na okraji pozornosti.
Platy mají růst
V Česku daňová reforma zvýší ceny benzínu, tvrdého alkoholu, cigaret a některých služeb včetně telekomunikačních. Podle odhadu Ministerstva financí ovšem inflace nepřekročí tři procenta, přitom mzdy by měly i letos pokračovat v trvalém růstu okolo pěti procent.
Strach občanů z budoucnosti však má i další dva důvody. Z analýzy Vídeňského ústavu pro mezinárodní hospodářské vztahy (WIIW) vyplývá, že tuzemské ceny dosahují padesáti procent úrovně EU a lidé se bojí, že se přiblíží k evropskému průměru. Tím spíše, že obě sousední unijní země - Rakousko a Německo - překračují cenový průměr EU o dvacet procent.
Poučení z Rakouska
Josef Pöschl z WIIW ovšem upozorňuje, že neexistuje důvod, proč by měly ceny v nových členských státech rychle růst. Třeba v Portugalsku, které je členem unie téměř dvacet let, dosahují stále jen tří čtvrtin průměru.
Česko každopádně není první zemí, v níž se hlavním motivem debat o vstupu do unie staly ceny. Například rakouská vláda, když před devíti lety přemlouvala občany, aby hlasovali pro vstup, tvrdila: Ceny potravin klesnou na úroveň sousedního Německa. V referendu v létě 1994 nakonec členství v EU podpořily dvě třetiny Rakušanů.
Spotřebitelské ceny ovšem i po vstupu v lednu 1995 rostly tempem kolem tří procent. Vláda navíc v květnu zvýšila na evropskou úroveň spotřební daň za benzín. A podle průzkumu by v té chvíli hlasovala pro vstup pouze třetina Rakušanů. Polovina by ho odmítla.
podraží jen mírně, str. 17
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
