/Od našeho spolupracovníka/
Nový rok začíná paradoxem. Polovina lidí si myslí, že se bude mít hůř, a důvodem je to, co sami schválili v referendu - květnový vstup do Evropské unie.
Skepsi spojenou s rozšířením ukázal prosincový výzkum agentury CVVM, která se ptala více než tisíce lidí. "Důvodem jsou obavy, že porostou ceny, přitom mzdy a důchody zůstanou stejné," vysvětluje ředitelka CVVM Adéla Seidlová. Živnostníci pak mají strach z konkurence cizích společností, které mají lepší přístup k dotacím z Bruselu a budou podle nich ve výhodě.
Jen pětina dotázaných očekává vstup země do unie s nadějí.
Růst cen považuje za největší hrozbu nového roku 43 procent lidí, dalších 19 procent se bojí nezaměstnanosti. Ekonomické starosti tak výrazně překonávají strach z kriminality. Obavy z politické nestability - teroristického útoku či pádu vlády - zůstávají zřetelně na okraji pozornosti.
Platy mají růst
V Česku daňová reforma zvýší ceny benzínu, tvrdého alkoholu, cigaret a některých služeb včetně telekomunikačních. Podle odhadu Ministerstva financí ovšem inflace nepřekročí tři procenta, přitom mzdy by měly i letos pokračovat v trvalém růstu okolo pěti procent.
Strach občanů z budoucnosti však má i další dva důvody. Z analýzy Vídeňského ústavu pro mezinárodní hospodářské vztahy (WIIW) vyplývá, že tuzemské ceny dosahují padesáti procent úrovně EU a lidé se bojí, že se přiblíží k evropskému průměru. Tím spíše, že obě sousední unijní země - Rakousko a Německo - překračují cenový průměr EU o dvacet procent.
Poučení z Rakouska
Josef Pöschl z WIIW ovšem upozorňuje, že neexistuje důvod, proč by měly ceny v nových členských státech rychle růst. Třeba v Portugalsku, které je členem unie téměř dvacet let, dosahují stále jen tří čtvrtin průměru.
Česko každopádně není první zemí, v níž se hlavním motivem debat o vstupu do unie staly ceny. Například rakouská vláda, když před devíti lety přemlouvala občany, aby hlasovali pro vstup, tvrdila: Ceny potravin klesnou na úroveň sousedního Německa. V referendu v létě 1994 nakonec členství v EU podpořily dvě třetiny Rakušanů.
Spotřebitelské ceny ovšem i po vstupu v lednu 1995 rostly tempem kolem tří procent. Vláda navíc v květnu zvýšila na evropskou úroveň spotřební daň za benzín. A podle průzkumu by v té chvíli hlasovala pro vstup pouze třetina Rakušanů. Polovina by ho odmítla.
podraží jen mírně, str. 17
Nový rok začíná paradoxem. Polovina lidí si myslí, že se bude mít hůř, a důvodem je to, co sami schválili v referendu - květnový vstup do Evropské unie.
Skepsi spojenou s rozšířením ukázal prosincový výzkum agentury CVVM, která se ptala více než tisíce lidí. "Důvodem jsou obavy, že porostou ceny, přitom mzdy a důchody zůstanou stejné," vysvětluje ředitelka CVVM Adéla Seidlová. Živnostníci pak mají strach z konkurence cizích společností, které mají lepší přístup k dotacím z Bruselu a budou podle nich ve výhodě.
Jen pětina dotázaných očekává vstup země do unie s nadějí.
Růst cen považuje za největší hrozbu nového roku 43 procent lidí, dalších 19 procent se bojí nezaměstnanosti. Ekonomické starosti tak výrazně překonávají strach z kriminality. Obavy z politické nestability - teroristického útoku či pádu vlády - zůstávají zřetelně na okraji pozornosti.
Platy mají růst
V Česku daňová reforma zvýší ceny benzínu, tvrdého alkoholu, cigaret a některých služeb včetně telekomunikačních. Podle odhadu Ministerstva financí ovšem inflace nepřekročí tři procenta, přitom mzdy by měly i letos pokračovat v trvalém růstu okolo pěti procent.
Strach občanů z budoucnosti však má i další dva důvody. Z analýzy Vídeňského ústavu pro mezinárodní hospodářské vztahy (WIIW) vyplývá, že tuzemské ceny dosahují padesáti procent úrovně EU a lidé se bojí, že se přiblíží k evropskému průměru. Tím spíše, že obě sousední unijní země - Rakousko a Německo - překračují cenový průměr EU o dvacet procent.
Poučení z Rakouska
Josef Pöschl z WIIW ovšem upozorňuje, že neexistuje důvod, proč by měly ceny v nových členských státech rychle růst. Třeba v Portugalsku, které je členem unie téměř dvacet let, dosahují stále jen tří čtvrtin průměru.
Česko každopádně není první zemí, v níž se hlavním motivem debat o vstupu do unie staly ceny. Například rakouská vláda, když před devíti lety přemlouvala občany, aby hlasovali pro vstup, tvrdila: Ceny potravin klesnou na úroveň sousedního Německa. V referendu v létě 1994 nakonec členství v EU podpořily dvě třetiny Rakušanů.
Spotřebitelské ceny ovšem i po vstupu v lednu 1995 rostly tempem kolem tří procent. Vláda navíc v květnu zvýšila na evropskou úroveň spotřební daň za benzín. A podle průzkumu by v té chvíli hlasovala pro vstup pouze třetina Rakušanů. Polovina by ho odmítla.
podraží jen mírně, str. 17
