Unijní ekonomiku brzdí nevůle k reformám

Unijní ekonomiku brzdí nevůle k reformám

/od našeho zpravodaje/
Kriticky vyznívá pro ekonomiku Evropské unie zpráva bruselské exekutivy o plnění úkolů, jež mají zajistit, aby v roce 2010 mělo toto společenství nejvýkonnější hospodářství světa. Souhrn těchto cílů nese jméno "lisabonská agenda".
"Vytvoření nejvýkonnější ekonomiky světa je i při maximálním nasazení náročný úkol. Členské státy unie ale mají k maximálnímu nasazení daleko a dohodnuté úkoly neplní," uvedl předseda Evropské komise Romano Prodi.

"Lisabonská agenda" má tři nej...

"Lisabonská agenda" chce dosáhnout tří nej. Unijní ekonomika má být v roce 2010 nejvýkonnější, nejmodernější a nejkonkurenceschopnější. Tomu má pomoct další liberalizace - zvláště služeb, železniční dopravy a pošt, investice do vědy a výzkumu a sociální reformy.
"Unie už několik let svádí vinu za neplnění lisabonské agendy na nízký růst. Hlavním důvodem je ale pomalá sociální reforma, vysoká nezaměstnanost a v některých zemích vysoké daně, jež zatěžují podniky a brání jejich dynamičtějšímu rozvoji," uvedl Alasdair Murray z londýnského Centra pro evropskou reformu.
Evropská komise tvrdí, že úkoly stanovené ke splnění do roku 2005 se nepodaří splnit. Jen Velká Británie, Finsko, Švédsko a Francie dávají více než tři procenta HDP na vědu a výzkum, ačkoliv závazek pro celou unii byl rok 2004.
"Unijní průměr na podporu nejnovějších technologií a vědecké činnosti dělá necelá dvě procenta HDP. Ve Spojených státech to jsou tři procenta. Horší ale je malá podpora vědy v podnicích. Unijní firmy dávají do inovací a výzkumu dvakrát méně peněz než americké," říká David Wilkinson ze Společného výzkumného střediska EU.
Evropská komise se proto rozhodla, že v návrhu rozpočtu na období 2007 až 2013 (unie má finanční sedmiletky) zvýší objem prostředků na vědu a výzkum o tři sta procent. Ročně by tak vědecké ústavy a podniky mohly od unie získat až pět miliard eur.
Rozpočet ale musejí schválit členské státy Evropské unie, a ty chtějí šetřit.
"Evropská komise by chtěla podpořit rozvoj biotechnologií, zkoumání vesmíru a nanotechnologie. Tyto obory jsou finančně náročné a dlouhodobě návratné. Evropským podnikům by dodatečné peníze pomohly," říká komisař unie pro výzkum Philippe Busquin.

Cílem komise je další liberalizace ekonomiky

V lisabonské agendě ale nejde jen o vědu a výzkum. Nejvýkonnější ekonomiku může podle Evropské komise unie mít jen po rozsáhlých hospodářských reformách.
"Jedním z motorů bude další liberalizace služeb. Je nutné odstranit bariéry, jež zatím brání volnému pohybu služeb napříč zeměmi unie. Liberalizovat by se měly také sektory, které jsou zatím uzavřeny větší zahraniční konkurenci - pošty, energetika, železnice a přístavy," uvedl nejmenovaný zdroj z Evropské komise.
Evropská komise ve všech těchto oblastech uvolnění trhu navrhla, ale členské státy unie rozhodly jen o liberalizaci energetiky. Další oblasti jsou stále v jednání, k nelibosti bruselské exekutivy.
Státům unie se podle analýzy Evropské komise nepodařilo splnit lisabonské cíle ani v oblasti zaměstnanosti. Jen Dánsko, Velká Británie, Nizozemsko a Švédsko splnily závazek 67procentní zaměstnanosti. Zbytek unie k tomu má stále daleko.
Komise také uvádí, že v unii jen zvolna roste produktivita práce. Zatímco ve Spojených státech se v roce 2002 zvýšila o dvě procenta, v zemích unie jen o půl až jedno procento.
"Nižší produktivita práce a brzké odchody do důchodu zatěžují unijní ekonomiku a jen těžko si lze představit, že lze vytvořit nejvýkonnější ekonomiku s takovým závažím," říká Marco Airaudo, analytik Centra pro studium evropské politiky v Bruselu.