Japonsko je daleko, na mapě obchodu to však neplatí

Japonsko je vzdálená země. Tento fakt je sice důležitý, ale přece jenom s postupující globalizací postupně ztrácí na významu. Cesty se zkracují a to neplatí jenom pro lidi, ale i pro zboží. I Japonsko je tedy potenciální trh pro české exportéry.
Některé české firmy do Japonska exportují své zboží už dlouhé roky. Tamní trh si oblíbil především sklo a skleněné výrobky, bižuterii, výrobky ze dřeva (např. hračky) a chmel. Mimo to byly ale do Japonska během prvních deseti měsíců letošního roku vyvezeny i čerpadla, turbíny apod. za téměř miliardu korun, dále pak části a příslušenství automobilů, chemické výrobky, kondenzátory, hudební nástroje a další. Celkový vývoz z Česka do Japonska přesahuje v posledních letech čtyři miliardy korun. To sice není mnoho, ale zanedbatelné to také není.

Na druhou stranu dovoz z Japonska do České republiky se blíží ročně třiceti miliardám korun. Jinými slovy, na každou korunu vývozu do Japonska připadá zhruba šest korun dovozu z Japonska. Naše vzájemná obchodní bilance je, z českého pohledu, výrazně záporná a tento trend se každý rok prohlubuje.
Proč tomu tak je? Důvodem je zejména obtížnost proniknutí na japonský trh. Nejenom, že je Japonsko velmi daleko, a proto tam nelze dovážet extrémně levné výrobky, u kterých by se dopravní náklady relativně hodně promítly do ceny, ale jde i o celou řadu dalších faktorů. Jednou z bariér je třeba i japonská mentalita a předsudky vůči zahraničním partnerům. Japonští obchodníci vždy navazují obchodní kontakty raději s dalšími Japonci než s kýmkoli jiným, z čehož také plyne vysoké propojení tamních společností, mezi jejichž obchodní vazby se cizincům proniká jen těžko.
Zajímavé je, že přestože Japonsko je chudá země na přírodní zdroje a musí tedy dovážet obrovské množství nerostných surovin a paliv, jeho obchodní bilance končí každoročně vysokým přebytkem řádově kolem sta miliard amerických dolarů.

Japonsko je velmi drahou zemí, Tokio možná nejdražší město na světě. Jedním z důvodů je i fakt, že v Japonsku funguje tradičně větší počet obchodních mezičlánků mezi výrobcem (dovozcem) a spotřebitelem než jinde ve světě. Konečná cena výrobku pak musí zaplatit náklady a zisk všem těmto subjektům a je tedy téměř vždy relativně vysoká. A snaha snížit ji dodávkami přímo prodejci bývá, vzhledem k pevným strukturám a tradičně silným odběratelsko-dodavatelským vztahům, neúspěšná.

Výrazná je také jazyková bariéra. Hodně Japonců sice umí anglicky, ale často ne příliš dobře a zahraniční podnikatel bez znalosti japonštiny prostě žádný obchod bez tlumočníka neuzavře.
Přes veškeré překážky je však Japonsko pro české exportéry v dlouhodobém horizontu poměrně perspektivním trhem. Je to velký trh s téměř 130 milióny spotřebitelů, kteří mají vysokou kupní sílu - i přes ekonomické problémy posledních let zůstává Japonsko druhou největší ekonomikou světa, hned po USA.
Přestože jsou Japonci proslulí svým zalíbením v národních tradicích i výrobcích, které je silnější a trvalejší než u většiny jiných národů světa i u nich, zejména u mladé generace, se začínají prosazovat některé americké a evropské módní trendy. Již zdaleka neplatí, že každá žena nosí nejraději kimono a každý muž považuje za jednu z nejzajímavějších aktivit sumó. Rovněž v jídelníčku už rozhodně nefiguruje jenom suši či jakitori. Nejaponské zvyky i výrobky pronikají do Země vycházejícího Slunce pomalu, ale jistě.
Šanci mají samozřejmě i čeští exportéři. Kromě tradičních komodit českého vývozu do Japonska jsou perspektivní hlavně produkty určené pro seniory, ať už se jedná o léky, vitamíny či produkty s vazbou na hobby a využití volného času (Japonsko má stejně jako zbytek ekonomicky vyspělého světa problémy se stárnutím populace a podíl seniorů v jeho obyvatelstvu roste; navíc nejdelší průměrná délka života na světě je právě v Japonsku). Druhou skupinou výrobků, které by mohly uspět na tamním trhu, jsou dárkové předměty. Japonci mají zvyk dávat si dárky při mnoha různých příležitostech, mimo narozenin například i při některých typech návštěv. Tyto dárky neboli omiyage bývají většinou luxusní čokoládové či jiné cukrářské výrobky, ale šanci na japonském trhu mají určitě i skleněné, keramické a jiné dárkové předměty za podmínky, že budou odpovídat japonskému vkusu.

O tom, že na japonském trhu je možné uspět, svědčí i příklad ostravské společnosti BorsodChem MCHZ, která tam letos prodala licenci na výrobu anilinu (firmě Tosoh).
Podnikatelé, kteří uvažují o exportu do Japonska, mohou získat pomoc i užitečné rady na celé řadě míst. Kromě obecně na export zaměřené agentury CzechTrade s centrálou v Praze, obchodního oddělení českého Velvyslanectví v Tokiu a pobočky CzechInvestu v Jokohamě existuje v České republice i kancelář japonské vládní agentury JETRO (Japan External Trade Organization), která sídlí v pražské Pařížské ulici.
JETRO vzniklo v roce 1958 v Japonsku a postupem času se měnily jeho role, nicméně dnes má čtyři hlavní úkoly: podporu zahraničních investic do Japonska, podporu japonských investic v zahraničí a podporu obchodu v obou směrech.
V rámci aktivit na podporu obchodu proběhla vloni v říjnu v Praze tzv. Japanese Component Buyer Exhibition (volně se dá přeložit jako "Veletrh příležitostí dodávat japonským výrobcům"). Akce, kterou společně pořádali JETRO, CzechInvest a CzechTrade, pod záštitou MPO a japonské ambasády, se zúčastnilo přes 30 japonských výrobců, kteří hledají lokální subdodavatele, zejména z Česka a dalších zemí střední a východní Evropy. Výstavu navštívilo přes 200 firem, dvě třetiny z toho byly z České republiky. Akce tohoto typu proběhla v Česku vůbec poprvé v historii a byla jedinečnou příležitostí pro české firmy získat japonské zákazníky. Řadě z nich se to také zřejmě podaří, protože podle prvních zpráv, které se k nám od japonských investorů zpětně dostávají, se očekává v nejbližších měsících uzavření asi tří desítek kontraktů v celkové výši kolem 65 miliónů korun. Akce byla tak úspěšná, že se uvažuje o jejím opakování.
Česko-japonská spolupráce se vůbec na tomto poli úspěšně rozvíjí, jak strmě stoupá počet japonských investorů u nás. Česko je pro ně momentálně velice atraktivní lokalitou z mnoha různých důvodů. Poté, co se v druhé polovině devadesátých let v Plzni usadil výrobce televizorů Matsushita a zejména po příchodu Toyoty (společně s PSA) v roce 2002 do Kolína příliv japonských FDI prudce zrychlil a Japonsko se stalo jedním z nejvýznamnějších zahraničních investorů u nás. Tak vysoké tempo růstu není samozřejmě dlouhodobě udržitelné, nicméně i letos zde ohlásí investice další japonské firmy. Pozitivní je určitě i to, že kromě výrobních, obchodních či spedičních firem už v Česku působí i dvě výzkumná centra (Panasonic a Matsushita).
Zejména díky růstu počtu japonských firem roste i počet Japonců trvale žijících v České republice. V souvislosti s tím se zvětšuje i počet členských firem japonské obchodní komory Shokokai, která jich má již kolem šedesáti (ještě před třemi lety to nebyla ani polovina tohoto počtu) či dětí studujících v japonské škole v Praze (již více než sedmdesát). Mimoto sem jezdí i nezanedbatelný počet turistů, kteří se sice většinou zdrží jen pár dní, ale zato vydatně utrácejí.
Spolupráce mezi Čechy a Japonci, ať už na obchodním poli či jinde, se tedy prohlubuje. Kdo by se chtěl i v budoucnu držet stranou, uškodil by tak zřejmě především sám sobě.

Příležitosti i pro české exportéry
Japonské obchodní firmy nejčastěji poptávají výrobky, o nichž je známo, že jsou tradičními českými exportními komoditami. Tedy hlavně broušený krystal, užitkové sklo, skleněné lustry, láhve na nápoje či skleněnou bižuterii.
Zájem je také o nábytek z ohýbaného dřeva známý pod značkou Ton.
Šanci mají i dodávky dárkových předmětů, ale za podmínky, že budou odpovídat japonskému vkusu.
V důsledku stárnutí populace je Japonsko perspektivním trhem pro výrobky určené pro volný čas, sporty, cestování a hobby a pro udržení kondice.
V Japonsku se rozšiřuje systém nazývaný self-medication, který znamená rozšíření trhu s podpůrnými přípravky, léky a zdravotními pomůckami dostupnými bez lékařského předpisu. Velké uplatnění proto mohou mít zdraví podporující výrobky, jako různé vitamíny, přírodní výtažky, zdravotní čaje apod.
Díky ekonomické stagnaci se snižuje kupní síla zejména střední vrstvy a obyvatelstvo se přiklání k neznačkovým, ale levnějším výrobkům. V tomto sektoru zboží ale panuje silná konkurence z Číny a dalších asijských zemí.
Mění se stravovací návyky, zejména mladá generace má stále více v oblibě jídla evropského a amerického stylu. Japonsko podstatnou část potravin dováží a trh s potravinami je otevřen zejména lahůdkovému zboží a chuťově zajímavým alkoholickým i nealkoholickým nápojům. Zájem je o potraviny a nápoje vyrobené výhradně z organicky pěstovaných rostlin, dietní potraviny, výrobky pro udržení a posílení zdraví zejména starších občanů.

Jaké jsou aktivity agentury JETRO
vydávání katalogu japonských obchodních firem (Japan Trade Directory),
internetový systém na vyhledávání obchodních partnerů (Trade Tie-up Promotion Program)
vydávání marketinkových komoditních studií o japonském trhu a publikací o importních a jiných standardech
provozování tzv. Business Support Centers, v rámci kterých mohou zahraniční firmy bezplatně po dobu až tří měsíců využívat vybavenou kancelář a další služby v jednom z japonských velkoměst
zařazování zahraničních firem do Obchodního bulletinu a Databáze potenciálních vývozců do Japonska
pořádání různých misí, výstav, exkurzí (většinou za účelem rozšíření spolupráce japonských investorů s místními subdodavateli)
Pramen: JETRO

Co se nejvíce vyváží do Japonska