Japonci jsou nároční, ale i velmi oblíbení turisté

Na počátku japonské turistické invaze do světa vytopili Japonci mnoho hotelů. Nejdříve se sprchovali vedle vany, a pak se divili, že voda neodtéká. Japonské koupelny mají vedle vany odtokové kanálky, protože Japonci se nejprve umyjí pod sprchou vedle vany, a pak teprve jdou relaxovat do čisté horké vody ve vaně.
Velmi vysoké nároky mají japonští turisté na čistotu a hygienu ve všech prostorách, kde se pohybují. Manželé zásadně vyžadují oddělené postele. V případě, že je na pokoji dvojlůžko, musí mít alespoň oddělené matrace. Právě oddělené postele a vany bývají častým problémem v českých hotelech, neboť evropská klientela naopak obvykle vyžaduje postel manželskou a stačí jí na pokoji sprcha.

Japonci patří k těm nejnáročnějším na světě. Nelze jim prakticky nabídnout horší ubytování než čtyřhvězdičkový hotel. To je zatím problém, s nímž se potýkají regiony mimo Prahu, kde mnohdy neexistuje žádný hotel na požadované úrovni.
Na druhé straně však japonští turisté drží důležitý primát: utrácejí vůbec nejvíce za všech turistů z celého světa, kteří k nám přijíždějí - kolem 2500 korun na osobu a den. Přitom průměrná denní útrata ostatních zahraničních návštěvníků je asi 1600 korun. Letošní rok čekají navíc evropské cestovní agentury rekordní nárůst turistů z Asie. Bezkonkurenčně nejpočetnější asijskou klientelou v Česku jsou právě Japonci, kterých za uplynulý rok přijelo více než sto tisíc. I tak ve srovnání s Českem jezdí do sousedního Rakouska zhruba dvojnásobek Japonců.
Přitom Česko má co nabídnout. Hlavním lákadlem jsou určitě památky. Japonci si potrpí i v tomto směru na "značkové zboží", takže v Čechách navštěvují téměř výhradně památky ze seznamu světového dědictví Unesco. Na prvním místě je Praha následovaná Českým Krumlovem. V poslední době zaznamenávají cestovní kanceláře nárůst i v Kutné Hoře.
Oblíbený je také Karlštejn a exkurze v Plzeňském Prazdroji. Pivo ostatně Japonci milují a kromě Plzně navštěvují houfně i pražský pivovar U Fleků. Kromě piva Japonci dobře znají i český granát a sklo, které si odtud často odvážejí jako památku.
Paradoxně přes svou náklonnost ke zdravé výživě si u nás Japonci dopřávají i klasické pokrmy, jako jsou svíčková, vepřo- knedlo-zelo, guláše, uzeniny, nebo třeba uzený jazyk s hořčicí a křenem. Chutná jim ale třeba i polévka kulajda. Porce musí být vždy nakrájené na menší kousky, Japonci mají zafixované používání hůlek při jídle, přestože používání příboru jim nedělá problém. Běžně se stává, že nechají na talíři půlku kachny či kuřete netknutou, protože podvědomě maso nejsou schopni oddělit od kosti příborem. Jinak mohou vzít knedlík do ruky a namazat si ho omáčkou. Také nejsou zvyklí jíst pečivo a sýry. V Japonsku se jí rýže s přílohou i k snídani.

Jako turisté jsou disciplinovaní, jsou typicky skupinový národ. Když průvodce řekne, tady si nakupte, tak si na místě nakoupí. Vždy jsou usměvaví a zdvořilí. Neznamená to ale, že jsou spokojení. "Stížnosti a reklamace jsou v Japonsku národním sportem a existují dokonce příručky jak reklamovat a podávat stížnosti na cestovní kanceláře. Díky tomu je servis služeb pro klienty na neuvěřitelné špičkové úrovni," říká Otto Ledvinka, šéfmanažer největšího pražského obchodního domu se sklem: "Když například Japonec na zpáteční cestě domů rozbije broušenou vázu, bez rozpaků ji reklamuje u cestovní kanceláře a ta následně u nás. A my dodáme novou, přestože tu předchozí dostal zákazník od nás v pořádku. Souvisí to samozřejmě s jinak celkovou bezproblémovostí a solventností japonských turistů."
Také majitel folklórního statku s restaurací Starý vrch u Prahy považuje Japonce za velmi dobré zákazníky: "Jsou tiší, zdvořilí a vděční za každý úsměv. I když mají neomezenou konzumaci v ceně, vždy pijí a jedí s mírou." Jeho slova potvrzují i ostatní restauratéři, kteří si stěžují hlavně na skupiny mladých turistů z Evropy. "Češi jsou proti turistům ze zemí unie andělé a jediní bezproblémoví jsou Japonci," dodává Miroslav Babický, majitel restaurace v Národním domě na Vinohradech.
A jak rozšířit zájem Japonců o turismus, o české výrobky a tím i šířit věhlas Česka v Japonsku? Se vstupem do Evropské unie tlačí lobby českých turistických průvodců na zpřísnění podmínek pro vydávání licencí k průvodcovským službám cizincům. Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo novelu zákona o cestovním ruchu, která požaduje po průvodci znalost českého jazyka a určuje, že v městských památkových rezervacích v ČR (39 měst) bude smět provádět turisty pouze licencovaný průvodce. To je kámen úrazu hlavně u asijských skupin. Po Česku je mimo Prahu provází jen technický doprovod, kterým bývá rodilý mluvčí.
Problémem japonských turistů, kteří jsou převážně důchodového věku, je, že nerozumí jinak než japonsky. Hlavně v regionech nejsou dostatečně kvalifikovaní a jazykově disponovaní průvodci se znalostí japonštiny. Tento názor zastává například David Gladiš, ředitel České centrály cestovního ruchu: "V Česku je jen minimum průvodců hovořících neobvyklými jazyky. Je nezbytné, aby si právě v těchto případech zahraniční turisté vozili své průvodce."


Český granát Japonci vozí rádi domů
Spokojení japonští turisté se pro řadu českých firem stali nejlepší reklamou pro zboží v Japonsku. Platí to třeba o společnosti Český granát. Ta neexportuje přímo, ale prostřednictvím prezentací a veletrhů v Japonsku se snaží získat potenciální japonské klienty do svých obchodů v Praze. Firma Český granát a její prodejny jsou například uvedeny v japonských průvodcích. "Japonští zákazníci patří mezi velmi časté návštěvníky, kteří si u nás v Praze něco koupí," zdůvodňuje důležitost propagace Zbyněk Ambrož, obchodní manažer společnosti. Český granát naposledy své výrobky prezentoval v dubnu 2002 v Tokiu. Tato kulturní a společenská událost byla uspořádána pro stávající i potenciální obchodní partnery a zákazníky. Jejich produkty do Japonska dováží společnost Kobunsha International.

(vkc)