Na úvěrové pojištění mají výrazný vliv tradice a sdružení firem keirecu

Export do Japonska je obecně považován za obtížný vzhledem k zažitému systému ochrany vnitřního trhu. Platební podmínky ale nejsou nijak neobvyklé, patří k nim vysoce spolehlivé neodvolatelné akreditivy, směnky nebo klasické faktury s odloženou splatností 90 - 120 dní. V Japonsku je totiž obchodní zvyklostí požádat dodavatele o poskytnutí delšího odkladu plateb v případě, kdy má odběratel problémy s vlastními finančními toky. Rovněž se očekává, že dodavatel tomuto požadavku vyhoví.

Rozšířeným platebním instrumentem jsou platební směnky, a to především směnky vlastní (jakusoku tegata), které je možné si nechat proplatit bankou za určitý diskont. Faktoring není v Japonsku široce používán a u konzervativněji smýšlejících obchodníků může být i vnímán jako rušivý element zavedených obchodních vztahů. Japonsko proto nepatří mezi vyhledávaná cílová teritoria českých vývozců ani z pohledu pojištění rizik exportních pohledávek.
Úvěrové pojištění má na japonském vnitřním pojistném trhu specifické postavení. Na rozdíl od životního pojištění, které Japonsko řadí na první příčku ve světě, je úvěrové pojištění v Japonsku relativně malým trhem. Jednou z příčin je organizace ekonomického systému, který stojí na tradičním japonském principu kooperace a kolektivního rozhodování.
Podle principu kooperace se vytvořila "sdružení firem" působících v jednom odvětví, která jsou nazývaná keirecu (pozn. lze přeložit jako řada). Z pohledu organizace podnikání se jedná o vertikální kooperaci podpořenou křížovým vlastnictvím (například Mitsubishi keirecu tvoří stovky společností propojených vzájemnou držbou akcií, joint ventures a dlouhodobými obchodními vztahy). V čele takovéhoto keirecu stojí banka. Mezi největší a nejznámější japonská keirecu patří firmy jako Mitsui, Mitsubishi, Sumitomo, Fuyo, Sanwa a DKB. Systém neumožňuje pojišťovně stojící mimo keirecu pojišťovat obchodní úvěry mezi jednotlivými členy.

V úvěrovém pojištění (pozn. pod tímto pojmem se skrývá pojištění obchodních pohledávek) totiž platí pravidlo, které úvěrové pojišťovně nedovoluje pojišťovat pohledávky z obchodních vztahů mezi vzájemně propojenými podnikatelskými subjekty. S ohledem na tento princip a na řízení finančních vztahů v rámci keirecu není úvěrové pojištění především tuzemských pohledávek v Japonsku tak rozšířené. V posledních letech je ale patrný ústup od megalomanských keirecu, což otevírá dveře pro působnost specializovaných nadnárodních úvěrových pojišťoven na japonském trhu.
Pojištění exportních úvěrů směřujících z Japonska do zahraničí je ale velmi významné i z mezinárodního hlediska a odráží obrovský vývozní potenciál japonské ekonomiky. Objem vývozních úvěrů podporovaných japonským státem formou úvěrového pojištění nebo zvýhodněných úvěrů je tradičně nejvyšší ze všech členských zemí OECD.
Ve struktuře japonských státních institucí na podporu exportu došlo v posledních letech k významným změnám. Pojištění vývozních úvěrů s podporou japonského státu, které bylo donedávna provozováno jako jeden z úseků Ministerstva mezinárodního obchodu a průmyslu (EID - MITI), se vyčlenilo do samostatné úvěrové pojišťovny NEXI.

Rovněž japonská Eximbanka se sloučila s agenturou pro poskytování zahraniční rozvojové pomoci a nově vznikla Japonská banka pro mezinárodní spolupráci (JBIC). Tyto exportní agentury hrají významnou roli při podpoře importu do Japonska, kde tyto instituce vydávají garance zahraničnímu exportérovi za konkrétního japonského kupujícího. Kromě toho existuje pro pojištění exportních pohledávek celá řada institucí, které mají za úkol podporovat pomocí pojištění nebo garancí za úvěry především nezávislé malé a střední firmy.
EGAP má pravidelné kontakty s NEXI i s JBIC při spolupráci na třetích trzích. Společně s oběma japonskými institucemi byl doveden do úspěšného cíle projekt výstavby tramvajové tratě v hlavním městě Filipín Manile, kde si specifika spolupráce s japonskými partnery vyzkoušeli čeští exportéři i bankéři.
Typické pro jednání s japonskými partnery jsou jejich velmi důkladná příprava a velké týmy s řadou specialistů, kteří jsou připraveni řešit jednotlivé detaily. Jednání s nimi vyžaduje značnou trpělivost, neboť všechna rozhodování probíhají na konsensuálním principu. Jakmile se však japonský partner přesvědčí o spolehlivosti české firmy, vytváří se zpravidla základ pro dlouhodobé obchodní vztahy.
Japonský způsob podnikání opírající se o princip kooperace a kolektivního rozhodování zjevně měl vliv na poměrně razantní vstup japonských investorů do České republiky v posledních letech. Vstupem do Evropské unie se Česká republika stane součástí ekonomicko-politicky stabilního bloku a bude tak japonskými obchodníky vnímána jako ještě serióznější a významnější partner, což ve svém konečném důsledku může pozitivně ovlivnit obraz českého exportéra v očích japonských obchodníků a umožnit mu lepší pozici ve sjednávání vývozu zboží či služeb.