Vláda navrhuje, aby šiřitelé spamů dostali pokutu až 10 miliónů korun

Vláda navrhuje, aby šiřitelé spamů dostali pokutu až 10 miliónů korun

Legendou v oboru nevyžádané internetové pošty je Stanford "Spamford" Wallace - muž, který jako první ukázal světu, zač je toho loket. Tento Američan dokázal už v roce 1997, tedy v době, kdy masově šířený internet byl stále ještě v kolébce, že spam se zdárně narodil a nehodlá jen tak zemřít. Na svém kontě má nejen desítky miliard odeslaných reklamních e-mailů, ale také posloužil jako katalyzátor bouřlivých diskusí, iniciativ, vyhlášek a pokusů o znemožnění takové činnosti.
Že nakonec vše povede k zákonu, který postaví spam na úroveň těžkých zločinů, se diskutovalo dlouho. Loni v prosinci tak konečně vstoupil ve Spojených státech, kde vzniká nejvíce nevyžádaných zpráv, v platnost takzvaný CAN-SPAM zákon. Jde o federální ochranu proti nevyžádaným komerčním nabídkám v elektronické poště a umožňuje potrestat rozesílání nevyžádaných e-mailů až pěti lety vězení a pokutou do výše šesti miliónů dolarů.
Výše trestů ale může být ještě vyšší, pokud se k tomu přidají další související obvinění. Prvnímu člověku, který byl na základě tohoto zákona v polovině loňského prosince zadržen (a to ve Virginii), tak hrozí dokonce až dvacet let vězení, protože k rozesílání nevyžádaných e-mailů používal "podvodných způsobů".
Přesto ale zákon sklidil u odborných kruhů kritiku, byť do určité míry neprávem. Základním problémem podobných norem je totiž omezení jejich platnosti státními hranicemi. Rozesílatelé nevyžádaných e-mailů (spammeři) naproti tomu mohou změnit zemi své působnosti několikrát denně. Proto se jen pousmáli pod vousy a odstěhovali svá virtuální působiště například na Haiti či do Ruska.
Kritika stíhá i fakt, že zákon paradoxně při splnění určitých podmínek dokonce spam legalizuje a umožňuje mu zaštítěnou existenci - což řada spammerů "měkčího jádra" také přivítala. Statistiky navíc zatím nezaznamenaly žádný výrazný trend úpadku nevyžádaných e-mailů, který měl podle optimistických prognóz po přijetí zákona následovat.
Evropská unie byla ještě rychlejší než USA a rozesílání spamů zakázala už od 31. října loňského roku (o formě i výši trestů pro spammery rozhodují jednotlivé členské země). Také proto bude muset protispamový zákon vzniknout i u nás. Dosud zde totiž neexistoval, ač by se proti nevyžádané poště mohlo teoreticky postupovat podle Zákona o regulaci reklamy (138/2002 Sb.). Ten sice spam přímo nezmiňuje, ovšem operuje s nevyžádanou reklamou jako takovou.
Podle návrhu českého antispamového zákona, který minulý týden schválila vláda a nyní čeká na projednání v parlamentu, mohou být odesílatelé nevyžádané elektronické pošty potrestáni pokutou až do výše deseti miliónů korun. To je dokonce více než v některých stávajících členských zemích Evropské unie, což může uživatel internetu jen přivítat. V Belgii je například maximální možná pokuta stanovena na 50 tisíc eur, v přepočtu tedy o něco více než 1,5 miliónu korun.
Zákony sice zřejmě nezabrání tomu, aby spamy dále obíhaly planetu, na druhou stranu však mohou alespoň částečně upravit chování spammerů. I proto například americké úřady slibují obzvláště přísný postih těm rozesílatelům nevyžádaných e-mailů, kteří navíc budou falšovat důležité informace, zneužívat cizí data (včetně adresy odesílatele) či neoprávněně vystupovat ve jménu třetí strany. Stále tvrdší postup lze očekávat i proti praxi mámení čísel kreditních karet. Cílem nových norem také je, aby adresáti nevyžádané pošty mohli její další příjem snadno odhlásit.
Agresívní marketink tak dostane určitou formu, ale stále půjde o fenomén, který na své vyřešení teprve čeká - a který neustále nabírá na síle. To je prostě fakt, s nímž je třeba počítat. A přizpůsobit se mu, byť to neznamená nic jiného než se proti němu ozbrojit. Trpělivostí a antispamovými filtry.

Postup proti nevyžádané e-mailové poště ve světě:
Nejvíce spamů pochází ze Spojených
států, koncem loňského roku zde ale byl
přijat zákon, podle něhož mohou být je-
jich šiřitelé odsouzeni až na pět let věze-
ní a k pokutě do výše šesti miliónů dola-
rů. V případě, že použijí k rozesílání ne-
vyžádaných e-mailů "podvodné způso-
by", mohou být potrestáni ještě přísněji
- i dvaceti lety vězení.
Evropská unie zakázala šíření spamů
ještě dříve než USA, 31. října loňského
roku. Potrestání spammerů záleží na jed-
notlivých členských státech, většinou
jde ale jen o vysoké pokuty.
Česká republika musí po květnovém
přistoupení k EU postihovat šíření
spamů. Vláda proto minulý týden přijala
návrh zákona, podle něhož může spam-
mer dostat pokutu až deset miliónů
korun. To je vyšší částka, než v někte-
rých členských státech unie, což lze jen
ocenit. Zákon musí schválit parlament.
Internet nezná hranice a s ním ani šiři-
telé spamů. Ti proto mohou přestěhovat
své internetové působiště na servery
v zemích, kde jim žádné nebezpečí
nehrozí. Těch je zatím stále většina
- téměř všechny rozvojové státy nebo
například Rusko.