Heroin a pervitin už mladé neláká? V Ostravě to neplatí

Podle čerstvých statistik v Česku sáhne po tvrdé droze stále méně mladých lidí. Ne tak v Ostravě. Ve městě sužovaném vysokou nezaměstnaností je těch, kteří volají na mezi narkomany dobře známá telefonní čísla drogových dealerů, stále více.
Možná je to skepsí a beznadějí. Po útlumu těžby v místních dolech začaly na konci devadesátých let propouštět své zaměstnance i hutní firmy, především ve Vítkovicích. Dnes je přímo ve městě více než osmnáct procent lidí bez práce. O jedno místo se uchází až čtyřiačtyřicet zájemců.
"Zájem o drogy vždycky roste s nezaměstnaností," říká Daniel Cieslar, šéf ostravských "streetworkerů". Se svou kolegyní Monikou Filipiová na obvyklém místě čekají, jestli si k nim někdo přijde vyměnit použité jehly. Těch nových mají plný batoh. Vloni jich vyměnili na dvanáct tisíc.
"Když člověk na střední škole vidí, že má šanci se někde uplatnit, nabídce drog spíše odolá. Tady ale takové vyhlídky nejsou. U nás jsou lidé beznadějní, chybí jim náplň života. A pro stále více z nich začíná být droga řešením," přemítá.
Život bez práce je podle místních streetworkerů pro ostravskou mládež přijatelný. A reálný. Žijí od podpory k podpoře - a když peníze schází, na dávku drogy si nakradou. "Nedělají nic, jen vegetují doma. A pak se vypraví společně do města a kradou. V obchodech. V zaparkovaných autech. Pak se zas vrátí do bytu a společně fetují," dodává Cieslar.
Silně závislí musí na drogy denně sehnat kolem dvou tisíců korun.
Taťána Niklová, protidrogová koordinátorka města, odhaduje, že takových je v Ostravě téměř deset tisíc.
Její údaje za první pololetí loňského roku však vyvracejí, že by stále více narkomanů vyhledávalo tvrdé drogy, tedy heroin a pervitin. "Lidé nám tu sice víc kouří marihuanu nebo berou extázi. Spotřeba pervitinu se však nezvyšuje a heroinu dokonce snižuje. A to díky policii, které se v poslední době daří odchytávat velké dealery," probírá se čísly Niklová.
To, že se policistům daří v Česku omezovat dostupnost heroinu a pervitinu, tvrdí i šéf Národní protidrogové centrály Jiří Komorous.
Samotní policisté z Ostravy ale mluví jinak. V prvé řadě nepociťují, že by lidí závislých na heroinu nebo pervitinu ubývalo. "To rozhodně ne," uvedl Jiří Kopeček, šéf policejního týmu, který se tu na drogy specializuje.
Vloni tato skupina kvůli drogám zadržela 116 lidí. Na většinu dealerů jsou ale policisté krátcí. "Mají stále dokonalejší způsoby práce," potvrzuje Kopeček. "Drogy předávají na rafinovaných místech, kde je hodně lidí - na parkovištích u hypermarketů, zastávkách městské hromadné dopravy. Používají mobilní telefony, a i když je odposloucháváme, mají domluvené různé šifry nebo slogany, které neumíme rozluštit," vysvětluje.
Mezi narkomany má číslo na dealera každý. Nebo aspoň jeden z party. Kontakty si mezi sebou mění. "Sehnat ve městě drogu není ani trochu těžké," tvrdí pětadvacetiletý Tomáš. Sedí v místním kontaktním centru Renarkon, kam si chodí měnit jehly, popovídat s ostatními a dá si třeba i polévku zadarmo. Osm let bojuje se svou závislostí na pervitinu. S drogami začal už v patnácti. Kouřil však "jenom" marihuanu. Teď se v kontaktním centru potkává s patnáctiletými, kteří jsou závislí už na tvrdých drogách.
Přitom se město může pochlubit "pokrokovými" preventivními programy. A protidrogová koordinátorka Niklová tvrdí, že zabírají.
Jenže mladých, kteří berou drogy, podle "streetworkerů" ve městě přibývá. A jejich věk se snižuje. "Bydlí u rodičů, mají peníze a slušné oblečení a nám se nedaří tuto nejmladší skupinu podchytit, protože to na nich nikdo nepozná. A jejich rodiče si to nepřipouští," míní Cieslar.
Odborníci, kteří se věnují v Ostravě dětem, tvrdí, že už na základní škole mají povědomí o tom, na koho se lze obrátit, kdo drogy sežene. Nejhůře jsou na tom mladí Romové. Podle Cieslara mají téměř všichni zkušenost s marihuanou, více než polovina jich čichá rozpouštědla.