Sen vzdálený možná jen desetiletí - lidské orgány ze zvířecí farmy

Sen vzdálený možná jen desetiletí - lidské orgány ze zvířecí farmy

Kostní dřeň obsahuje buňky, jimž se říká kmenové - jsou ještě nerozlišené a mohou se přeměnit v jiné, už specializované buňky těla. A to je i podstata "výroby" lidských buněk v těle zvířete. Když se totiž kmenové buňky dodají do zvířecího plodu ještě dříve, než se začne vytvářet imunitní systém zvířete, nenásleduje odmítavá reakce, která by je zničila. Naopak, organismus zvířete je přijme za své, zapojí je do svého těla a dovolí jim vyvíjet se, růst a množit se.

Ovce, v nichž se daří lidským buňkám

Tento postup už vyzkoušely různé vědecké týmy ve světě. Ukázalo se, že lidské kmenové buňky vložené do zvířecího zárodku se rozptýlily po těle a dále vyvíjely ve zvířecím srdci, kůži, svalech a dalších orgánech. Ale bylo jich velmi málo.
Nedávno však členové amerického týmu, který vedl Esmail Zanjani z Nevadské univerzity v Renu, oznámili, že se jim takto podařilo získat ovce, v nichž se lidským buňkám dařilo lépe. Konkrétně jejich játra jich obsahovala sedm až patnáct procent. V některých případech se v nich lidské jaterní buňky shlukly dohromady, a nebyly tedy tolik promíchány s buňkami zvířecími.
Při jiném postupu Zanjaniho tým získal ovce se zvýšeným podílem lidských buněk v srdci.
Vědci doufají, že pokud se podaří tuto techniku ještě lépe poznat a ovlivňovat, získají lidské tkáně pro léčení nemocných.
"Řekl bych, že takových deset až patnáct roků to určitě ještě nebude možné," odhadl jiný výzkumník, Alan Flake z dětské nemocnice ve Filadelfii, pro časopis New Scientist. Přesněji to ukážou až další výzkumy.

Dvě základní rizika

Zatím to ještě vypadá jako sen, ale tato technika slibuje získat lidské tkáně a možná dokonce celé orgány pro transplantaci. Lidských dárců vhodných orgánů je málo, takže tkáně vyrostlé ve zvířatech by skutečně mohly zachránit život těm nemocným, kteří se vhodného dárce nedočkají. A protože by při zrodu buněk a tkání pro transplantaci stály pacientovy buňky, neměla by se objevit ani odmítavá imunitní reakce.
Rizika ovšem existují. Základním je obava, že buňky vyrostlé v těle zvířete přenesou na člověka zvířecí nemoci, nebo umožní, aby se v lidském těle vyvinuly choroby a poruchy zcela nové. Toto nebezpečí dosud vědci nedokážou s jistotou vyloučit.
Druhé riziko je však přímo hororové. Co když zvíře s lidskými buňkami přestane být zvířetem?

Chiméra z člověka a zvířete

Živočichovi, který má ve svém těle buňky dvou a více živočichů - ať už stejného, či jiného druhu - vědci říkají chiméra (název pochází z řecké mytologie, kde označoval obludu sršící oheň se lví hlavou, kozím tělem a hadím ocasem). Biologické chiméry mohou vzniknout přirozeně, a to i u lidí. Například dvouvaječná dvojčata někdy v rané fázi svého vývoje v lůně matky srostou. Pak se narodí jen jedno dítě. V lepším případě není nic poznat, člověk pouze má v těle buňky svého původního sourozence. V horším případě se může narodit třeba dítě, jehož tělo je zčásti mužem a zčásti ženou.
Výzkumníci však vytvářejí chiméry uměle, spojením embryí různých druhů v laboratoři. Takto například už před více než desetiletím vznikl na Kalifornské univerzitě v Davisu živočich, který je zčásti kozou a zčásti ovcí.
Zanjaniho ovce jsou rovněž chimérami, protože v jejich těle jsou ovčí a lidské buňky. K přidání malého množství lidských buněk do ovčího plodu přímo v těle matky došlo až v době, kdy se základní vývoj plodu už nastartoval, takže tyto chiméry vypadají jako zcela normální ovce.
Vědci si však kladou otázku, co se může stát, pokud se lidské buňky začnou dobře rozvíjet i ve zvířecím mozku. A představa, že se narodí chiméra, která bude vypadat jako zvíře, ale bude mít, byť jen částečně, lidské vědomí, je děsivá.

Zatím to jsou jen zvířata

Časopis New Scientist proto v redakčním úvodníku vyzval, aby si biologové stanovili pravidla pro vytváření částečně lidských chimér. Ta by například určila, že se smí přenášet jen malý počet lidských buněk. A dále by vědci museli hledat způsoby, jak znemožnit vývoj lidských buněk ve zvířecím mozku.
Ani Zanjani zcela nevylučuje, že existuje malá pravděpodobnost vzniku chiméry, která by kvůli lidským buňkám ve svém mozku mohla překročit psychickou hranici zvířete. "Na té úrovni, v jaké pracujeme s našimi zvířaty, však máme stále jen ovce," ujišťuje.
[*]