Na Karlově univerzitě je pitva součástí výuky teprve od roku 1805. Ale pitva má dlouhou historii. Prováděla se zřejmě už v helénském období. Velkým obdobím pro hledače pravdy o lidském těle byla renesance. Na italských univerzitách se pitvalo už ve 14. století. Je známo, že Leonardo da Vinci sám otevřel a prozkoumal nejméně třicet těl. Svědčí o tom 750 jeho dochovaných anatomických kreseb. Jsou dokonalé.
Když se řekne první pitva v Čechách, napadne hned každého velké divadlo, které roku 1600 uspořádal pro dychtivé lékaře, studenty a šlechtice mistr Jan Jesenský. Pět dní pitval v Rečkově koleji pražské akademie popraveného muže a při pitvě pronesl devět přednášek. Univerzita vyzdobila sál bohatou černou drapérií a nelitovala nákladů na množství svící. Světla bylo zapotřebí, vždyť mistrovy řezy skalpelem, vůbec první veřejně prováděné v Praze, dychtivě sledovalo tisíc diváků. Na paměť té události se konala slavnostní hostina a byla složena oslavná báseň zvoucí mistra k hodokvasu.
Tato událost je mezi laiky známa hlavně díky filmu Lékař umírajícího času. Málokdo ale ví, že první pitvy, vedené touhou po poznání, se v Čechách a na Moravě konaly dlouho před Jesenským - pravda, s mnohem menší pompou.
Už kolem roku 1555 napsal pražský lékař Jakub Kamenický v dopise lékaři arciknížete Ferdinanda Petru Ondřeji Matthiolimu: "V těchto dnech jsem pitval já a několik mých přátel mrtvolu člověka, který byl dlouho nemocen a zemřel vodnatelností". Je to nejstarší doklad o pitvě v našich zemích.
A třiatřicet let před doktorem Jesenským zaznamenal radní písař v Litoměřicích: "Rada držána v pátek po neděli Exaudi léta Páně 1577. Anna Bartáková vstoupivši do rady oznámila, že paní měštky jsou toho žádostivé, aby té podruhyni, která jest u ní s velkým životem umřela, život otevřen byl a rozřezána byla. A aby báby mohly potomně věděti, jak jest se to přihodilo, poněvadž jest děťátka toho mrtvého ručička vně, a kterak se potom k rodičkám takovým chovati."
Rada přání vyhověla a usnesla se, že "rozřezání" provedou "Sekaninová ševcová, Uršula v Krystiánovic domě stará, Markyta Kulhavá u p. Augustina Widera a Rezi bába." Dostalo se jim napomenutí, "aby se v tom uctivě chovaly".
Litoměřická radnice projevila na svou dobu vzácné pochopení a tím umožnila místním porodním bábám provést jednu z prvních pitev v Čechách. S příčnou polohou plodu si pak už v Litoměřicích jistě dovedly lépe poradit. V té době neměli tolik příležitostí k praktické pitvě ani studenti lékařství. Spisovatel Zikmund Winter uvádí ve svých Dějích vysokých škol pražských, že v roce 1578 se anatomie učila jen podle vyobrazení, "ano nebylo po ruce mrtvol".
S těly k pitvání byla potíž odjakživa. V roce 1300 zakázal papež Bonifác VIII. pitvu a skeletování pod trestem vyloučení z církve. A tak se učila anatomie podle obrázků. Hodně se tím zpozdil vývoj medicíny. Později se lékařům dodávala těla popravených zločinců a většinou jich nebylo dost. Je známo, že na slavném Rembrandtově obraze Hodina anatomie doktora Nicolaese Tulpa z roku 1632 je tělo lupiče Adriaana Adriaansze přezdívaného Děcko, který byl v den Tulpovy lekce v Amsterodamu oběšen.
V Čechách se problém řešil podobným způsobem. Zemské řízení z roku 1631 ukládá novoměstskému purkmistrovi, aby dal jednoho muže nebo ženu ze zločinců uškrtit katem a odevzdat lékařům "ad studium anatomicum".
Roku 1742 vyšlo v Praze nařízení, že zemské soudy mají těla popravených dodávat lékařům zdarma, a anatomové toho využili k celé řadě pitev.
Je znám skandál univerzitního anatoma Josefa Tadeáše Klinkosche, který roku 1765 získal za pět zlatých od jisté vdovy mrtvolu jejího muže. "Běželo v podstatě o to, aby příbuzní ušetřili poplatky pohřební," zapsal historiograf univerzity Josef Jungmann. Obě strany byly tedy s transakcí spokojeny. Církev však Klinkosche nařkla, že porušil její právo. Bránil se, že potřebuje ročně nejméně osmnáct těl, že je v nemocnici nedostává, že mrtvoly popravených nepostačují a že vlastně není třeba každý rok popravovat. Že potřebuje také těla osob, které zemřely přirozenou smrtí, aby mohl studovat změny způsobené nemocí. Schopný anatom vymohl, že dvorní dekret nařídil nemocnici milosrdných bratří a dětské nemocnici, aby dodávala všechny zemřelé s vleklými chorobami profesorovi anatomie, což byl obrovský pokrok. A Klinkoschův nástupce Rottenberg už vybudoval v Karolinu pitevnu a zavedl pravidelná pitevní cvičení pro studenty.

040206-v13 ()

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist