Jen dobrá znalost jazyka nestačí

TLUMOČENÍ A PŘEKLÁDÁNÍ: Obory, kde kvalita práce je vyvážena cenou

Letos na Febiofestu si diváci stěžovali na úroveň tlumočení některých filmů. Tato zpráva ČTK jen dokládá fakt, že komunikativní znalost cizího jazyka nezaručuje - pokud se týká tlumočení nebo překládání - kvalitu odevzdané práce. Výsledkem je nespokojenost diváka. Podobné je to, když na odborné konferenci kabinový tlumočník nezná dobře obor, o kterém je řeč. Zde však zkreslení může mít horší dopad.

A překlady? Stačí si vzpomenout na některé návody k použití u zahraničních výrobků a vyvolá to v člověku v lepším případě úsměv, v horším nepochopení s možnými vážnými důsledky. U hospodářských smluv či dokonce mezinárodních by nízká kvalifikace mohla znamenat i velké újmy pro jednu či obě strany.

Tlumočník a překladatel - volná živnost

V České republice patří tlumočení a překládání k volným živnostem. O tom, zda někdo získá povolení ji provozovat a za jakých podmínek, rozhodují na příslušném živnostenském úřadu. Podle ředitelky Ústavu translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Zuzany Jettmarové některým stačí vysvědčení z jazykové školy, jinde chtějí alespoň vysokoškolské vysvědčení. Říká: "Laická představa je, že kdo umí cizí jazyk, umí překládat a tlumočit. Jde však o svébytnou profesi, která vyžaduje speciální znalosti, dovednosti a vlohy."

Členka Asociace konferenčních tlumočníků v České republice Jana Rejšková k tomu dodává: "Protože jde vlastně o komunikaci mezi odlišnými kulturami, publiky, tlumočník musí být i dobrý komunikátor. To předpokládá nejen znalost cizího jazyka, ale i perfektní zvládnutí češtiny a řadu dalších věcí. Člověk může být špičkový učitel jazykář, ale jako kabinový tlumočník, při veškeré úctě k němu, úplně vyhoří. Je to jako by vás místo chirurga operoval praktický lékař. Oba mají odpovídající vzdělání, ale každý je specialista na něco jiného."

Jak získat odbornost

V současné době je špičkovým a dnes podle Zuzany Jettmarové i jediným akademickým akreditovaným pracovištěm, kde lze studovat překladatelství a tlumočnictví a dosáhnout v tomto oboru magisterského titulu, Ústav translatologie na Univerzitě Karlově v Praze. Kursy zakončené specializovanou státní zkouškou lze podle ní navštěvovat ještě na jazykových školách v Praze a v Brně. Kursy překládání existují i na filologických katedrách. Tam však mají význam spíše pro zdokonalování se v cizím jazyce. Ale existují i výjimky - například kursy uměleckého překladu, které vedou renomovaní překladatelé.

Studium v ústavu je dvouoborové. Znamená to, že uchazeč se může přihlásit na dva jazyky z těch, které se v ústavu vyučují - angličtina, němčina, francouzština, ruština a španělština. Nebo mohou studovat jeden jazyk a k tomu další obor na jiném pracovišti - čínštinu stejně jako třeba politologii či sociologii.

Nároky na uchazeče jsou velké. Svědčí o tom fakt, že loni, i když byl velký převis zájemců o studium, všechna volná místa se neobsadila. Co se očekává: obecné předpoklady pro vysokoškolské studium, překladatelské vlohy, komunikační schopnosti, kulturní znalosti, zvídavost a všeobecný přehled. Samozřejmě výborné ovládání mateřštiny a cizího jazyka. Pro zájemce ústav pořádá přípravné kursy k přijímacím zkouškám, kde si mohou vyzkoušet, zda na tak náročné studium mají, a dozvědět se, jak se mohou připravit.

Nepřijímá se na tlumočení či překládání. Specializace se určuje až po třech letech studia. Překladatel a učitel překladatelství Tomáš Svoboda říká: "Tři roky jsou dost na to, abychom studenty dobře poznali. Později mají možnost si vyzkoušet různé specializace včetně třeba titulkování či překladu pro dabing filmů." Zuzana Jettmarová vysvětluje: "V pedagogickém sboru jsou aktivní překladatelé i tlumočníci, kteří patří k české špičce. Znají záludnosti svých profesí. A tak se hledí nejen na přání studenta, ale i na jeho osobnostní charakteristiky. Například tlumočník musí být odolný vůči stresu, rychle reagovat, adaptovat se na změny a řečníky, mít příjemný hlas a dobrou paměť i soustředěnost... Oproti tomu překladatel může být třeba v krajním případě introvertní flegmatik s vadou řeči, ale zato trpělivý a vytrvalý mistr psaného slova. Překladatel umělecké literatury k tomu musí mít navíc nadání." Absolventů, kteří opouštějí ústav jako tlumočníci, je asi třetina, překladatelů zbytek.

Absolutorium ještě neznamená mistrovství. Jana Rejšková, která na ústavu učí tlumočení, to charakterizuje: "Upřímně řečeno, kdybyste se mě zeptal, kolik bych si z té třetiny vzala ihned k sobě tlumočit do kabiny, každý rok asi tak dva. Škola je škola, ale chce to ještě praxi."

Výhledy a uplatnění

Bill Gates v lednu prohlásil, že pro software na rozpoznávání lidského hlasu a tlumočení řeči bude zapotřebí ještě nejméně deset let. Znamená to, že počítače přeberou lidem práci? V žádném případě. Mohou mu pomoci, ale překlad a tlumočení má mnoho nuancí zahrnujících například mimiku a gesta člověka při řeči, či jedno cizí slovo v různém kontextu může dokonce znamenat protiklad. Takže odborníci se ztráty práce obávat nemusejí.

Jaké je jejich dnešní uplatnění? Značná část absolventů překladatelství a tlumočnictví pracuje "na volné noze". Ukazuje to, že příležitostí je v podstatě dost. Podle Zuzany Jettmarové hodně absolventů také odchází do advokátních kanceláří, velkých mezinárodních firem, jsou mezi nimi třeba hlavní asistentky generálních ředitelů, které mají na starosti i tlumočení při valných hromadách, ale jsou mezi nimi i diplomaté, další sedí například v Evropské centrální bance...

Vstup do Evropské unie vyvolá ještě větší potřebu překladatelů a tlumočníků. Samy její instituce budou od května potřebovat denně osmdesát tlumočníků s češtinou a přes sto překladatelů. Ne všichni tlumočníci budou Češi. Výběr je také velmi náročný. Ústav proto v rámci celoživotního vzdělávání nabízí Evropský kurs konferenčního tlumočení typu Euromaster. Není lacinou záležitostí, ale platy v unii rozhodně nejsou malé. Jeho absolvování však nezaručuje, že se absolvent v náročném konkursu vždy prosadí, totéž platí i o absolventech magisterského studia tlumočnictví. Ti jsou však hodně úspěšní. V současné době je několikrát více žadatelů než volných míst. Přesto se v Bruselu obávají, že některá místa tlumočníků ke dni našeho vstupu do EU zůstanou ještě neobsazena.

A jak by měli postupovat zákazníci? Měli by si ověřit, jakou kvalifikaci či dosavadní reference má službu nabízející člověk. Ani delší pobyt v zahraničí - třeba v Americe - totiž v tomto směru není dostatečným doporučením. Kvalifikovaní překladatelé a tlumočníci se liší od těch ostatních obvykle i tím, že nejsou laciní. I zde platí staré pořekadlo: Nejsem tak bohatý, abych si mohl koupit lacinou věc.