Čeština jako světový jazyk

Diplomati nejsou takoví suchaři, jak se o nich běžně traduje. Tato profese vyžaduje styk s lidmi a hovory, mnohdy bezbřehé a mnohahodinové. Při výběru vhodného jazyka ke komunikaci s oblibou šprýmuji a říkám: "Moje mateřština je čeština. Jde o světový jazyk. Bohužel si toho málokdo všiml, a proto tímto jazykem téměř nikdo nemluví." Proto zpravidla zvolím jako komunikační prostředek jazyk jiný.

V poslední době jsem však na rozpacích, jestli tomu tak je. Ve Vilniusu, kde zrovna působím, jsem se setkal s Norkou Kristi, která krásně mluví česky. Aby měla život pestřejší, základní školu vychodila u své norské babičky v Kalifornii. Na sedánky do hospody chodí pravidelně Angličan, který umí tak dobře česky, že říká, že až práci pro Evropskou komisi zde ve Vilniusu skončí, nejraději by se přesunul do Prahy, i když v podstatě mu je jedno, kde by u nás pracoval. "U vás je všude hezky," říkává. "Klidně mohu pracovat někde v malém městě na Moravě. Ta města jsou nádherná."

Nemusím vykládat, že mě šokoval Japonec Šinišino Šigita, když se s ním v hospodě bezvadně pobavím česky. Je to celkem logické, japonsky neumím. Nemá celkem smyslu vysvětlovat, že na pracovišti máme Litevce i Poláky, se kterými se bavíme jenom česky. Tyto všechny zkušenosti mi staví na hlavu poučku, kterou nám ve škole vždycky vštěpovali, že čeština je jazyk těžký a pro cizince velice obtížný.

Na druhé straně se každou chvíli setkávám se stejným problémem: litevská firma chce spolupracovat s firmou českou. Avšak již první krok odradí. V celé české firmě nikdo neumí cizí jazyk, a tak snaha o spolupráci ztroskotá již při prvním kontaktu. Litva je země multinárodnostní, proto zde jen vzácně narazíte na člověka, který umí pouze svůj rodný jazyk. Z tohoto hlediska se mi jeví, že naše česká komunita je značně jazykově zaostalá.

Stále víc se setkávám se skutečností, že z jazykových důvodů si české firmy najímají jako obchodní zástupce cizince, neboť pro ně je snazší se naučit češtinu než pro Čechy cizí jazyk. A tak po zemích bývalého Sovětského svazu krouží jako obchodní zástupci se sídlem v Čechách Rusové, Bělorusové i jiné národy bývalého molocha.

Když se mi však jako obchodní zástupce české firmy pro pobaltské země velice dobrou češtinou ozve e-mailem Angličan, brýle mi málem překvapením spadnou na klávesnici počítače.

Za pár měsíců vstoupíme do Evropské unie. Bez schopnosti expandovat na cizí trhy to budou mít těžké i malé firmy. Mizerná úroveň znalostí cizích jazyků mezi Čechy může způsobit, že v českých firmách se z jazykových důvodů bude objevovat stále více cizinců, pro něž je jednodušší se naučit češtinu než pro našince jazyk, který je podmínkou vstupu na cizí trh. Zatímco dnes se setkáváme s jevem pohybu pracovních sil z Východu na Západ, lze očekávat, že nastane brzy i proud opačný.

Motivem k přesídlení bude nejen zajímavá práce, ale i magnetická síla, kterou má pro cizince Praha. V posledních několika letech jsem se nesetkal s cizincem, který by nemluvil o Praze s obdivem.

Autor pracuje jako obchodní rada na zastupitelském úřadu ve Vilniusu