Milan Urban: Strukturální fondy jsou šancí pro malé podniky

Milan Urban: Strukturální fondy jsou šancí pro malé podniky

Foto: ČTK

Předpokladem jsou dobré projekty a zajištění financování. O těchto otázkách jsme hovořili s ministrem průmyslu a obchodu Milanem Urbanem.

hn: Německo je největším obchodním partnerem České republiky a obchod s ním opět nabývá na dynamice. Do jaké míry se ale změní podmínky obchodování po vstupu Česka do Evropské unie?
Německo je skutečně největším obchodním partnerem České republiky, a to se značným odstupem od v pořadí druhého Slovenska. Stačí porovnat podíly celkového obratu za loňský rok a přicházíme k 34,7 procenta proti 6,5 procenta. O tom, že obchod s ním nabývá na dynamice, svědčí navíc nárůst obratu obchodu o více než deset procent v porovnání s rokem 2002.
Co se týká změn po vstupu do Evropské unie. Devadesát sedm procent vzájemného obchodu představují různé průmyslové výrobky. Toto zboží nepodléhá již nyní žádným clům a ani jiným omezením. U zbývajících tří procent vzájemného obchodu, což jsou zemědělské a zpracované zemědělské výrobky, dojde ke vzájemnému zrušení cel, popřípadě kvantitativních omezení. Je zřejmé, že vliv těchto změn na celkový obchod bude pouze marginální. U jednotlivých exportérů či importérů se ale může jednat o objemově významné změny.

hn: Jsou tedy podle vás české podniky na novou situaci připraveny?
Souvisí to už s první otázkou. Ve vztahu k Německu devadesát sedm procent vzájemného obchodu probíhá bez jakýchkoliv omezení a cel. To znamená, že české podniky jsou na novou situaci připraveny. Nakolik bude zrušení celních hranic výhodnější pro naše firmy nebo firmy z partnerských zemí, ukáže čas.

hn: A jsou na vstup a globalizaci trhu připraveny také instituce, jejichž úkolem je podporovat export?
Pro upřesnění bych chtěl říci, že naším vstupem do EU se naše firmy stanou účastníky tzv. vnitrounijního obchodu, tedy nahradí klasický zahraniční obchod v podmínkách celní unie rámcem jednotného vnitřního trhu EU. Podpora exportu zůstává v podmínkách EU jednou z možných podpor státu jednotlivým firmám. Jsem přesvědčen, že naši specialisté, ať již na MPO, nebo například v agenturách CzechTrade a CzechInvest, jsou pro tyto úkoly připraveni dobře.
U klasických forem podpory exportu záleží především na možnostech státního rozpočtu. Přidělené prostředky využít umíme. Jiná situace je při využití zdrojů EU, například strukturálních fondů spolufinancovaných ze státního rozpočtu.Tady se učíme všichni. Stejně tak tomu bylo i u zemí, které postupně rozšiřovaly EU. Myslím si však, že tyto země měly na přípravu více času.

hn: Například zástupci Hospodářské komory vyjadřují určité pochybnosti, zda vláda dostatečně akcentuje cílenou finanční podporu projektů pro firmy, které by mohly využívat příspěvků ze strukturálních fondů Evropské unie.
V současné době jsme ve fázi tvorby celého vnitřního systému využívání těchto fondů včetně konzultací s Bruselem. Stojíme tedy před náročným úkolem umět tyto prostředky využít v souladu s platnými pravidly jejich poskytovatele, tedy Evropské unie.
Jednotlivé projekty musí předkládat firmy, ale poskytovatel má kromě jiného také podmínku spolufinancování. Stát proto zajistí stanovenou výši spolufinancování projektů. Pokud přípravu těchto projektů zvládneme, mohou být limitující soukromé finance - to znamená schopnost firmy zajistit stanovený podíl finančních zdrojů.
V současné době MPO jedná s bankami o možnosti poskytování zvýhodněných úvěrů firmám na projekty v rámci schválených priorit Operačního programu průmyslu a podnikání. Myslím si, že zde by měla významnou úlohu sehrát bankovní sféra a poskytnout firmám potřebné úvěry na realizaci projektů.
V případě malých a středních podniků k tomu mohou být využity záruky poskytované v rámci programu schváleného vládou. Probíhají také jednání se zástupci komerčních bank s cílem je zapojit do financování projektů, které budou řešeny v rámci Operačního programu průmyslu a podnikání a které budou zároveň spolufinancovány ze strukturálních fondů EU.

hn: Někteří podnikatelé poukazují na to, že české vlády se v posledních letech soustřeďovaly na podporu velkých podniků a bank. Malé a střední podniky zůstávaly podle nich ve stínu zájmu oficiálních míst. Přitom právě tyto podniky hrají důležitou roli při spolupráci na úrovni regionů a v příhraničních oblastech s Bavorskem a Saskem. Jak vláda konkrétně podporuje tyto podniky?
Stát je zde ve velmi složité pozici. Pokud chce nastartovat či povzbudit ekonomiku, což bylo v našich podmínkách zapotřebí, musí podpořit také velké firmy. Ty pak přitáhnou střední a malé - například velmi rozvinutá síť subdodavatelů automobilového průmyslu. To je jeden úhel pohledu. Na druhé straně bych netvrdil, že malé a střední podniky jsou ve stínu zájmu oficiálních míst.
Pouze pro loňský rok bylo v rámci existujících programů podpory malého a středního podnikání ze státního rozpočtu vyčleněno téměř 1,5 miliardy korun. K tomu ještě nutno přičíst další zdroje, takže podpora vysoce překročila dvě miliardy korun. Stejně tak podpora účasti firem na mezinárodních veletrzích a výstavách je z převážné části směřována do oblasti malých a středních podniků. Agentura CzechTrade byla zřízena převážně za účelem podpory exportu malých a středních firem a tento svůj účel důsledně naplňuje.
Problém je zde jeden - podpor nelze přidělit více, než kolik je k dispozici prostředků celkem. Je zřejmě zapotřebí důsledně se zamyslet nad principy poskytování této podpory. Jedním z rozhodujících kritérií jejího přidělení by měl být souhlas banky s projektem jako takovým. Zkrátka, aby na daném projektu spolupodnikala, protože se jedná o dobrý projekt.
Pokud jde o společné česko-saské, respektive česko-bavorské, projekty v rámci regionální či příhraniční spolupráce, právě tady je zapotřebí nový přístup. Dosud každá z těchto zemí měla svoje programy podpory. Členské země unie si zvykly na to, že projekty regionální popřípadě příhraniční spolupráce byly financovány z prostředků EU.
My jako nečlenská země unie jsme se k těmto prostředkům přiblížili např. pomocí programu PHARE, popř. PHARE CBC. Ale abychom vytvořili společný projekt a společně ho podpořili, třeba v konečné instanci s pomocí Bruselu, to se teprve učíme.
Po linii MPO se o to pokoušíme právě se Saskem. S jejich Ministerstvem hospodářství a práce a Organizací na podporu hospodářství například v rámci Česko-saského hospodářského fóra. Rozhodně zde nesmíme zapomenout na projekty typu PPP (pozn. red. Public Private Partnership), čili formu spojení soukromého a státního kapitálu.
[*]