Nechcete mít potíže? Prověřte si svého obchodního partnera
Text: Jaroslav Hubáček
Ani při spolupráci s významnou německou společností se nelze zcela vyvarovat závažných problémů. V minulosti se o tom přesvědčili i čeští exportéři.
Prověřit si svého obchodního partnera. V Česku dosud nepříliš zažité pravidlo obchodu, které však platí bez výhrad, a to i v případě německých podnikatelů. Důležité je přitom zjistit si bonitu obchodního partnera nejen před zahájením spolupráce, ale ověřovat ji i v jejím průběhu. Renomé firmy ani její sídlo v zemi Evropské unie totiž ještě nemusí být zárukou její finanční stability.
Dokazuje to příklad jednoho z nejvýznamnějších tuzemských vývozců dodávek pro investiční celky, společnosti Škodaexport. V roce 1999 společnost uzavřela vývozní kontrakt s jednou z divizí německé společnosti Deutsche Babcock, která je významným světovým výrobcem zařízení zejména v oblasti energetiky. Na základě kontraktu v objemu 212 miliónů dolarů se Škodaexport zavázal vyrobit a dodat zařízení kotelen pro parní elektrárnu Afsin Elbistan B v Turecku.
Dodávka byla financována Českou exportní bankou formou odběratelského úvěru poskytnutého přímo tureckému investorovi. Specifickým požadavkem spolupráce s německým partnerem bylo, že většina zařízení bude vyráběna podle jeho dokumentace. V průběhu kontraktu však němečtí inženýři ve snaze zajistit si jistotu splnění garantovaných parametrů poněkud vylepšili design kotle předpokládaný kontraktem. Škodaexport pak v průběhu realizace opakovaně poukazoval na odchylky od smluvní specifikace a vznášel nároky na úhradu způsobených vícenákladů.
Babcock připouštěl, že design se změnil, žádal však detailní finanční rozbory, doložení cen materiálů, licitoval o skutečné pracnosti, hodinových sazbách různých profesí atd. Jednání o výši nákladů se protahovala a vedení Škodaexportu začalo tušit problém. Situace se skutečně vyhrotila v okamžiku, kdy mateřská společnost Deutsche Babcock vyhlásila platební neschopnost a požádala soud o ochranu před věřiteli. Platební neschopnost poté vyhlásila i řada jejích dceřiných společností. Ty si totiž ukládaly volné finanční prostředky na účtu, jehož vlastníkem byla mateřská společnost.
Bylo zřejmé, že nároky Škodaexportu v řádu několika miliónů dolarů, které byly většinou již i uznány, zůstanou neuhrazeny. Místo vedení projektu Babcock stál proti českým manažerům insolventní správce a nabídl možnost pokračování na projektu výměnou za to, že se společnost vzdá nároků vůči Babcocku. Vedení se muselo rozhodnout, zda ukončí práci na projektu. To by představovalo přihlásit všechny své nároky včetně škod vzniklých přerušením výroby do insolventního řízení a čekat dlouhou dobu do jaké výše budou uspokojeny. Druhou variantou, kterou Škodaexport nakonec zvolil, bylo akceptovat finanční ztrátu a pokračovat v práci na projektu
Vznik insolventní situace smluvního odběratele v oblasti investičních celků je jistě mimořádnou událostí a ve smluvních vztazích lze těžko ošetřit zmírnění jejích dopadů. V daném případě hrál zcela rozhodující roli fakt, že platby za dodávky a služby byly pro Škodaexport uskutečňovány přímo tureckým investorem. Přesto však tento příklad jasně demonstruje rizika, která mohou české firmy potkat.
Obchodní případ Škodaexportu se nakonec vyřešil. Výstavba elektrárny v Turecku pokračuje. Vedení zakázky zkrachovalého německého zákazníka přešlo k dceřiné společnosti firmy Babcock Borsig, projektoví manažeři jsou znovu vybaveni svými pravomocemi a vymáhají na dodavatelích poškozených insolvencí Babcocka plnění smluv.
Autor je generálním ředitelem společnosti Škodaexport
