Kdo nezaplatí včas, nebo málo, riskuje penalizaci

Kdo nezaplatí včas, nebo málo, riskuje penalizaci

Poplatníci, kteří podávají daňové přiznání a kteří vykáží zisk, mají povinnost zaplatit daň, a to nejpozději poslední den v březnu. V případě, kdy daň není zaplacena včas a není požádáno o odklad této platby, nastupuje penále.
Sankce obecně u daní lze rozdělit do dvou hlavních skupin. V první z nich se sankce týkají nepeněžní povinnosti, kdy poplatník jednoduše něco nesplnil ve stanové lhůtě (například registrační povinnost apod.). Druhou kategorií jsou nedoplatky daně. Obecně se všechny sankce, které se týkají daní, označují jako příslušenství daně.
Pokud například poplatník začal podnikat na základě příslušného oprávnění či začne jen pobírat nezdaněné příjmy, má povinnost tyto skutečnosti nahlásit na finančním úřadě. V případě, že tuto povinnost a některé další nesplní, vystavuje se riziku udělení pokuty. Ta může být udělena na jeden prohřešek opakovaně. V souhrnu však pokuty nesmí přesáhnout částku ve výši dvou miliónů korun. Poplatník má možnost se proti pokutě odvolat do 30 dní od doručení. Pokuta, jejíž výše nepřekročí částku pět tisíc korun, může být uložena poplatníkovi blokově.
Zvláštním případem pokuty je zvýšení daně. Správce daně - finanční úřad může poplatníkovi, který pozdě podal daňové přiznání, zvýšit daň uvedenou v přiznání až o deset procent.
Sankce při nesplnění nepeněžní povinnosti mají jedno společné. Je jen na finančním úřadu, jestli této možnosti využije, či nikoliv. Zcela jiná situace ale panuje v případě, kdy poplatník má nedoplatky na dani.
V případě, že je daňový dlužník v prodlení se zaplacením daně, nastupuje penále. U daně z příjmu fyzických osob je den splatnosti poslední den v březnu. Základní sazba penále činí 0,1 procenta z nedoplatku daně za každý den. Nedoplatky na poplatcích a příslušenství daně se nepenalizuje.
V případě, kdy poplatník se sám přihlásil a podal dodatečné daňové přiznání, je sazba poloviční a činí 0,05 procenta za jeden den. Naopak, pokud má poplatník nedoplatek na dani a tuto skutečnost zjistí finanční úřad, je sazba dvojnásobná. V tomto případě zaplatí dlužník penále ve výši 0,2 procenta z dlužné částky za každý den prodlení.
Penále v uvedených výších se aplikují prvních 500 dní prodlení. Pokud i po této době stále trvá situace, že poplatník je v prodlení se zaplacením daně, nastupuje úrok. Ten činí 140 procent diskontní sazby, kterou vyhlásila Česká národní banka.
Minimální výše penále jinak činí sto korun, maximum omezeno absolutní částkou není. Daňový nedoplatek přitom může v souhrnu u jednoho poplatníka činit nejvýše padesát korun. Do této částky finanční úřad na poplatníkovi nedoplatek nevymáhá.
Zamlčovat informace o svém podnikání finančnímu úřadu se nevyplácí. Správce daně má totiž pravomoc doměřit daň až za tři roky zpětně. Tato lhůta může být navíc opakovaně prodloužena. Celkem může finanční úřad vyměřit daň až deset let zpátky. Za takovou dobu se penále může vyšplhat do závratné výše.