Silné fotbalové kluby spoléhají na Brusel

Silné fotbalové kluby spoléhají na Brusel

/OD NAŠEHO SPOLUPRACOVNÍKA/
Do dalšího kola Poháru UEFA postoupily v minulém týdnu kluby, které tam vedení soutěže rádi vidí. Lákají totiž diváky. V dnešních a zítřejších odvetách osmifinále Ligy mistrů budou doufat v totéž. Například vyřazení obhájce titulu AC Milán pražskou Spartou by přineslo velké finanční ztráty.
O optimální výtěžnosti evropského klubového fotbalu a dalších záležitostech se mezi vrcholným kontinentálním orgánem (UEFA) a účastníky mezinárodních soutěží vedou spory. Ty nejsilnější se sdružily do skupiny G14, dnes již osmnáctičlenné. Její generální manažer Thomas Kurth obhajuje smysluplnost uskupení mimo jiné i tvrzením, že národní fotbalové svazy nemohou dost dobře hájit klubové zájmy. "Fotbal má jasnou pyramidu řízení: FIFA, kontinentální konfederace, národní asociace. Pokud chtěl nějaký klub něčeho dosáhnout, musel projít postupně touto pyramidou. Ale přece každý dobře ví, že je mnoho oblastí, ve kterých jsou kluby a jejich národní asociace v rozporu. Třeba kvůli uvolňování hráčů pro reprezentaci," tvrdí.
Champions League jede dál podle stanoveného kalendáře, avšak děje se tak na pozadí urputných mocenských tahanic v zákulisí. Únor byl totiž měsíc, kdy měli zástupci G14 dostat odpověď na svůj požadavek, aby národní svazy platily za uvolňování fotbalistů pro reprezentační celky.
Jenže představitelé světového i evropského fotbalu to odmítají. Podle Kurtha je možné, že jeho organizace věc požene k Evropské komisi. "Ta musí říci, zda současná situace odpovídá legislativě, nebo zda máme pravdu my. Pokud FIFA a UEFA jednají proti současnému právnímu řadu, pak hráči mají právo odmítnout start za reprezentační celek," tvrdí manažer.
Zdálo by se, že struktura evropských soutěží je nedotknutelná, protože pro každého účastníka z nich plynou příjmy, u těch nejlepších dost vysoké. Jenže poprvé se o klubovém bojkotu začalo hovořit v souvislosti s nabitou termínovou listinou a nyní je takový razantní krok tichou hrozbou, kterou mají silné kluby v záloze.
Kurth si ale uvědomuje obtížnost postavení G14. O svých zkušenostech s šéfem FIFA například říká: "Sepp Blatter je bůh fotbalu. Hovoří tedy jen tehdy, když sám chce." Klidně přizná, že vedení UEFA neodpovědělo na žádný jeho dopis. "Různí lidé mají různé chování," řekne pouze, aniž by ustoupil ze svých pozic.
Dílčích úspěchů už mocenské uskupení dosáhlo, například v Nizozemsku. "Ale Nizozemci platí náhradu jen svým klubům. Měli by platit i zahraničním, jako třeba Barceloně, kde hrají Cocu, Kluivert a Davids. Je také nesprávné, že jedna asociace tak činí, ostatní ne," pokračuje Kurth.
Závěrečná kola evropských pohárů jsou pro diplomatická jednání významná i tím, že šéfové soupeřících klubů během nich slaďují svá stanoviska. Řídící orgány, jejichž cílem je prostřednictvím těchto soutěží vydělat, jim tak paradoxně vytvářejí platformu, kde se proti nim mohou domlouvat. Manažer G14 v tom vidí dávku ironie: "FIFA i UEFA vznikly přece původně kvůli něčemu jinému. Pomáhat si. Všichni si musejí uvědomit, že FIFA slaví sto let, že má své zkušenosti, ale že také fotbal nelze řídit způsoby z doby jejího vzniku." Také UEFA, která je přesně o polovinu mladší, svou Ligu mistrů vydává za výkladní skříň své činnosti.
Jubilejní rok by se tak mohl stát i zlomovým. Do Evropské unie vstoupí další země a v některých by časem mohly vyrůst ekonomicky silné kluby. Skupina G14 už byla jednou rozšířena a rozhodně se nejedná o izolovaný elitní spolek. "Jsme otevřeni všem. A budou-li splňovat naše kritéria, mohou k nám přijít," tvrdí Kurth. Nejblíže k tomu teď mají oba glasgowské týmy - Rangers a Celtic, který ve čtvrtek postoupil přes Teplice v Poháru UEFA.
Ve sporu s mezinárodními fotbalovými organizacemi je "čtrnáctka" napřed například tím, že sídlí v centru evropského dění. Její generální manažer to vysvětluje věcně i s nadhledem: "Vybrali jsme si Brusel, protože to je srdce nové Evropy v terminologii právní struktury. Možná, že se sem bude stěhovat i UEFA. Asi, aby nás mohla lépe hlídat. Pravdou je, že ve Švýcarsku je daňové klima podstatně příznivější. O přechodu bychom uvažovali jen tehdy, pokud by G14 začala podnikat i v obchodě."