Většina Rusů by pravděpodobně uvítala, kdyby válka na Ukrajině skončila na současné frontové linii. Neznamenalo by to ovšem trvalý mír, protože ruské vedení by klid zbraní využilo k dalšímu posílení své armády. V rozhovoru s HN to vysvětluje Margarete Kleinová, přední expertka na ruské ozbrojené síly a zahraniční politiku Moskvy z prestižního berlínského výzkumného centra Stiftung Wissenschaft und Politik (SWP). Pro prezidenta Vladimira Putina je podle ní kontrola Ukrajiny jen nutným krokem v jeho snaze, aby si v Evropě vynutil zásadní změnu bezpečnostního uspořádání. „Chce, aby se NATO rozštěpilo na dvě části – na východ od Německa by se mělo změnit z vojenské na čistě politickou alianci, která by neměla žádné vojenské schopnosti,“ říká Kleinová. Pro Evropu je podle ní také obrovsky nebezpečné to, jak vidí americký prezident Donald Trump budoucí vztahy své země s Ruskem.
Pokud nebude uzavřen mír, vydrží Rusko bojovat další měsíce nebo roky?
Rusko by potřebovalo víc vojáků. Na frontu jdou jen dobrovolníci, protože povinné odvody by byly nepopulární. Tento přístup ale naráží na své limity. Vidíme to na rostoucím průměrném věku nových vojáků. A stát je schopen je naverbovat jen výměnou za obrovské odměny. Například v Samaře dostanete v přepočtu víc než 42 tisíc dolarů. To mnohonásobně překračuje průměrný roční plat. Rusko ale stále může zavést mobilizaci, pokud by to vidělo jako nutnost.
Co se dočtete dál
- Co by se muselo změnit, aby Trump s Ruskem skutečně navázal blízké partnerství, jak slibuje.
- Co konkrétně by to přineslo Evropě.
- Jaké jsou ruské základní cíle kromě Ukrajiny.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
