Německo chce v unii prosadit minimální daňové sazby

Düsseldorf, 10. 3. 2004
Vstupem deseti nových zemí do Evropské unie se pro firmy ze stávající unie otevře prostor s výrazně nižším zdaněním. Na novou situaci už reagovalo Rakousko daňovou reformou, která vstoupí v platnost příští rok.
Navíc alpská republika rozjela agresivní marketinkovou kampaň, která má na nižší daňové zatížení do země přilákat podniky ze sousedního Německa.
Věc došla tak daleko, že spolková země Bavorsko zakázala podle listu Die Presse rakouské Austrian Business Agency (ABS) dělat reklamu na výhody usídlení firem v Rakousku v pásmu sedmdesát kilometrů kolem společných hranic. Posláním agentury je doprovázet zahraniční firmy do alpské republiky a pomáhat jim tam s usidlováním.
Rovněž Finsko oznámilo, že příští rok sníží zdanění podniků o tři procentní body. Zdůvodňuje to geografickou blízkostí Estonska, které by svými sazbami mohlo odlákat podniky. Itálie snížila daň ze zisku už začátkem roku.
V Evropě se tak vytváří prostor s velmi odlišným zdaněním. Nejníže se odvážily jít Slovensko, Litva a Lotyšsko.
Průměrné efektivní daňové zatížení, to je podíl skutečně zaplacené daně na příjmech, činí v deseti nových zemích unie podle propočtu Centra pro výzkum evropského hospodářství (ZEW) 23 procent. Ve stávajících zemích unie to je 32 procent. V budoucí unii pětadvaceti zemí se daňové nůžky rozevřou mezi 12,5 až 39,4 procenta.
Zvláště výrazný je rozdíl mezi Německem a jeho východními sousedy. Zatímco v Německu nesou podniky daňovou zátěž ve výši až 39 procent, v Polsku si stát bere jen devatenáct procent, méně lačný je i v Česku, napsal Handelsblatt.
"Německé firmy to vybízí k usazení těsně za hranicemi, takže mohou využít nižších daní a odvodů v hostitelské zemi a zároveň těžit z lepší německé infrastruktury," konstatuje v listu Handelsblatt Otto Jacobs ze ZEW.
Mluvčí bavorského ministra financí potvrdila, že Německo přisuzuje velkou váhu stanovení minimálních daňových standardů v celé Evropské unii.
Ještě dále jde ministr financí bavorské zemské vlády Kurt Falthauser: "Německo, které do unijních fondů přispívá nejvíce, umožňuje svými příspěvky, aby si přistupující země z těchto prostředků zlepšovaly infrastrukturu - a to je jeden z důvodů, které jim umožňují udržovat nižší daňové zatížení, jaké zatím známe pouze z Irska.
Oproti tomu německý ekonom Lorenz Jarass tvrdí, že Berlín sám podporuje odchod domácích podniků do "levnějšího" zahraničí. "Německá firma, která se rozhodne vybudovat výrobní kapacity v zahraničí, může náklady s tím spojené odepsat z daní. "Kdyby se s tímto nesmyslným počínáním skoncovalo, mohl by stát i v Německu snížit daně ku hranici třiceti procent," vypočítal Jarass.
Podle něj se pozice domácích podniků z pohledu zdanění a dalších odvodů letos ještě zhoršila. A to přesto, že vláda stáhla přechodné zvýšení daně ze zisku. Ke zhoršení přispělo zpřísnění předpisů o odpisech a zavedení minimální daně. Ta omezuje možnost zúčtování zisku se ztrátami z předchozích let.
Ministr financí Hans Eichel chce od podniků letos dostat o miliardu eur více než loni.
Kvůli zpřehlednění daňových systémů propočítala poradenská firma Ernst & Young společně s ZEW efektivní zdanění v nových členských zemích. Pro tento účel byly zohledněny veškeré daňové zátěže. Podle údajů aktualizovaných pro list Handelsblatt činí efektivní zdanění zisku v případě, že nebude převeden do zahraničí v Litvě, 13,1 procenta. Rovněž v Polsku a Česku je zdanění v takovém případě nižší: 17,5, respektive 25,5 procenta. V Německu činí daň 36 procent.
"Velká země, jakou je Spolková republika Německo, nepotřebuje k udržení konkurenceschopnosti nezbytně nejnižší daně," konstatuje Christoph Spengel, autor srovnávací studie.
Přesto se přimlouvá za snížení efektivního zdanění na třicet procent, protože Německo je odchodem podniků do daňově výhodnějších zemí spíše ohrožené než státy jako Španělsko či Francie, které jsou od budoucích členských států unie s nižším zdaněním přece jenom vzdálenější.

Příloha