| Snímek: Lumír Pecold Nápis na tzv. Červeném domě na hlavním náměstí v Trevíru uvádí, že město je o 1300 let starší než Řím. Šestnáct let před Kristem ho založil údajně sám císař Augustus na místě moselského sídliště Treverů. Císařská rezidence "Augusta Treverorum" se stala dokonce hlavním městem západořímské říše. Ve 3. a 4. století byl Trevír hlavním městem provincie Belgica prima. V 5. století mělo město neuvěřitelných 50 tisíc obyvatel. Dobyli a zpustošili ho však Germáni a už nikdy nedosáhlo bývalé slávy. Římské památky Zdejší arcibiskupové patřili od 13. století mezi královské volitele - kurfiřty. Za válek v 17. století Trevír značně utrpěl - to zde žilo pouhých 3600 lidí, stejně jako zhruba o sto let později. Město postupně dostávalo barokní ráz a opět se rozrostlo, ale za 2. světové války byla opět zničena třetina města. Trevír je stále restaurován, sídlí tu biskup, univerzity, přístaviště říčních lodí. Turisty sem přivádějí především římské památky. Od severu střeží vstup do historického jádra mohutná Černá brána, už ve středověku se jí kvůli zvětralému kameni začalo říkat Porta Nigra. Byla postavena ve 3. století ze světlého pískovce, ten ale časem ztmavl. Je nejstarší obrannou stavbou v Německu a patří k největším a nejlépe zachovalým městským branám z doby římské říše. Ohromuje také kolosálními rozměry: je 36 m dlouhá, 21,5 m široká a 30 m vysoká. Po stranách brány se dvěma průchody se tyčí dvě boční věže. Třípodlažní západní věž a nedostavěná dvoupodlažní východní věž. Celá stavba byla postavena z obrovských kvádrů spojených pouze železnými pruty ve tvaru U bez malty a byla součástí asi 6,5 km dlouhých hradeb. Většina kamenů zůstala neopracována, protože řemeslníci museli kvůli obléhání předčasně strhnout lešení. Již okolo roku 310 byla ve městě vybudována římská bazilika. Tehdy sloužila jako trůnní sál, později za francké vlády jako královská falc. Střecha a dřevěný kazetový strop byly zasaženy za 2. světové války a později rekonstruovány. Budova vysoká 30 m, široká 27 a dlouhá 67 m má dvě řady bočních oken nad sebou. Za doby Římanů byla zdobena mramorovými inkrustacemi a měla podlahové vytápění. Vedle římského Pantheonu je bazilika největší dochovanou stavbou z římské doby. V současnosti je evangelickým kostelem, s oltářem umístěným v klenuté půlkruhové přístavbě. K římským památkám ve městě patří ještě amfiteátr pro 20 000 diváků, vybudovaný asi v roce 100 n. l. I tady bojovali gladiátoři na život a na smrt mezi sebou i s dravými zvířaty. Ve 2. století byl přes Moselu zbudován kamenný most. Stále se po něm jezdí! Nedaleko mostu pak byly v polovině druhého století zřízeny přepychové veřejné lázně sv. Barbory. V čase, kdy veřejným lázním bylo již nějakých 150 let, nechal císař Konstantin I. Veliký budovat ještě císařské lázně, ty ale zůstaly nedokončené. Konstantinův sen Konstantin I. Veliký byl v letech 306 - 337 zřejmě nejvýznamnějším západořímským císařem, v Trevíru sídlil deset let. Pak se přestěhoval do Konstantinopole a vládl veškeré římské říši z Byzance. Za jeho pobytu v Trevíru bylo město, které utrpělo v boji s Franky, znovu skvostně vybudováno. Poté, co se mu při tažení proti císaři Maxentiovi zjevil ve snu kříž, spojil si válečný úspěch s tímto úkazem a roku 313 uznal křesťanství jako rovnoprávné s původní pohanskou vírou. V roce 315 položil základní kámen ke stavbě mohutného dvojitého chrámu, který sice dostavěli až jeho následovníci, ale je chloubou Trevíru dodnes. Na počátku dějin dómu sv. Petra stojí sv. Helena, matka římského císaře Konstantina Velikého. Nechala využít část svého paláce pro stavbu katedrály. Základy tehdejší čtvercové stavby jsou zachovány ve východní polovině dómu. Chrám byl mnohokrát poničen a přestavován. Jednu z nejslavnějších poutních relikvií vůbec ukrývá barokní kaple sv. Roucha. Údajnou Kristovu tuniku nechal trevírský arcibiskup zazdít v roce 1196 do zdí zdejšího chrámu. Toto svaté roucho je považováno za důkaz, že Kristus byl člověk. Tuniku prý sundali z Krista ve chvíli, kdy ho sejmuli z kříže. Vojáci si pak o ni zahráli kostky. Pouze třikrát za století byla trevírská tunika vyňata a vystavena. LUMÍR PECOLD Informace Římské stavební památky, katedrála a kostel Panny Marie v Trevíru byly zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 1986. Město leží na řece Mosele nedaleko hranic s Lucemburskem, 145 km od Frankfurtu nad Mohanem. Historická část města leží na pravém břehu řeky. Kompletní Seznam světového dědictví UNESCO v češtině: www.ingema.net (IN) |
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
