Dvě skleničky mohou poškodit mozek nenarozeného dítěte

Dvě skleničky mohou poškodit mozek nenarozeného dítěte

Jeden výzkumný tým se soustředil na výzkum alkoholu na laboratorních zvířatech a jeho výsledky přepočítal tak, aby odpovídaly lidem. Druhá skupina se přímo zaměřila na děti matek-alkoholiček.

Umírající neurony

John Olney, profesor lékařské fakulty Washingtonovy univerzity v Saint Louis, zkoumá už řadu let se svými kolegy vliv alkoholu na myši. V minulosti - podobně jako jiní výzkumníci - prokázal, že velké dávky této legální drogy způsobují odumírání mozkových buněk. V poslední době se však zaměřil na hledání nejmenší dávky, která ještě škodí.
"Zjistili jsme, že když jsou březí myši vystaveny po dobu jedné hodiny hladině alkoholu 0,7 promile, plodu v jejich těle odumírá podstatně více nervových buněk, než je obvyklé," uvedl na nedávném výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v Seattlu.
To, že se vyvíjejícímu se plodu vytvářejí a odumírají mozkové buňky, je zcela přirozené. Podstatné je však množství umírajících neuronů, které je u plodů "opilých" myších matek vyšší. Vědci také objasnili proč.
Při vývoji mozku se mezi nervovými buňkami vytvářejí propojení (synapse). Při tom jsou mozkové buňky naprogramovány tak, že automaticky odumřou, pokud se jim nepodaří vytvořit synapse v určeném čase. Alkohol ovlivňuje chemické látky v mozku, které vytváření synapsí řídí, a zabraňuje jim nervová spojení vytvořit. Nezapojené neurony tedy vzápětí "spáchají řízenou sebevraždu" (apoptózu). Protože se v určité době vytvářejí určitá nervová propojení, záleží vždy na tom, kdy alkohol do mozku pronikne. Zabije totiž ty nervové buňky, které se právě snaží vytvořit propojení s jinými. Předem proto nelze říci, která část mozku bude poškozena.
Výzkumníci své poznatky získali ne zrovna hezkým způsobem - vzali vždycky dvě skupiny březích myší a jedné skupině vstříkli do těla dávku alkoholu. Po čase pak všechny myši zabili a prozkoumali mozky plodů z jejich těla. Právě tím zcela jasně prokázali, že plodům vystaveným vlivu alkoholu odumřelo dvakrát až čtyřikrát více neuronů, které nedokázaly vytvořit požadovaná vzájemná propojení.

Nejvýš jedna sklenička a dost

Takto drastický postup sice vedl k přesným závěrům, ale celkem pochopitelně se nedá použít u lidí. Proto profesor Olney mohl jen odhadovat. Hladina 0,7 promile alkoholu v krvi myší se už ukázala jako velmi nebezpečná. Pokud by totéž platilo i pro člověka, je to pro budoucí matky, které si neodepřou alkohol, velmi nepříjemné zjištění.
"Většina žen se dostane na hladinu 0,7 promile po vypití dvou alkoholických nápojů," varoval Olney na zasedání AAAS. Tím myslel dvě sklenice vína, dva panáky tvrdého alkoholu nebo dvě piva. "Jediná sklenička ještě není problém. Ale když ji následuje další a pak další tentýž den, je to už o něčem jiném. Pak totiž hladina alkoholu v těle matky překročí toxický práh na příliš dlouho, nervové buňky si v určeném čase nevytvoří vzájemná propojení a odumřou," konstatoval Olney.
Jak řekl, přestože se závěry získané u hlodavců nedají automaticky přenášet na člověka, je přesvědčen, že těhotné ženy by udělaly nejlíp, kdyby se alkoholu zcela vyhnuly.
Nervové spoje v mozku dítěte se velmi rychle vytvářejí v době od šestého měsíce těhotenství do jeho třetích narozenin. Právě v té době je tedy mozek nejvíce zranitelný.

Psychické potíže ještě po letech

Pokud by se matky milující alkohol chtěly utěšovat tím, že pokusy na myších vlastně ještě nevypovídají o člověku, bere jim tuto výmluvu Ann Streissguthová z Washingtonské univerzity v Seattlu. Ta se svým týmem sice nenahlížela do žádného mozku, ale dlouhodobě sledovala děti alkoholiček. Jak na konferenci AAAS popsala, vybrala si ke sledování děti, které se alkoholičkám narodily v roce 1974.
Nějaké psychické problémy objevila u devadesáti procent těchto dětí. "Mnohé trpí poruchami pozornosti. Avšak zjistili jsme i vysoké procento psychóz a pokusů o sebevraždu. Téměř polovina těchto osob trpí zdravotně významnými depresemi," konstatovala Ann Streissguthová.
Samozřejmě, ne všechny psychózy a deprese je možné jednoduše připisovat pouze vlivu alkoholu v době před narozením. Příčin je víc a vědci je teprve postupně poznávají. Nicméně výzkum profesorky Streissguthové dosti přesvědčivě ukazuje, že alkohol patří přinejmenším mezi hlavní podezřelé. Spíše však mezi významné pachatele.
[*]