Léky na bolesti zad a hlavy je třeba užívat opatrně

Léky na bolesti zad a hlavy je třeba užívat opatrně

Ibuprofen, ibalgin, acylpyrin, aspirin, diklofenak - to jsou nejčastěji užívané léky, které si pacienti na své neduhy ordinují sami. A nemusí je zrovna ani nic trápit. Aspirin, acylpyrin nebo anopyrin užívá spousta lidí jako prevenci onemocnění srdce a cév. Ředí totiž krev a chrání oběhový systém před nebezpečnými sraženinami.
Výše zmíněné léky patří do skupiny takzvaných nesteroidních antirevmatik. Ty působí jednak protizánětlivě, tak i proti bolesti. V tom se liší například od paralenu a panadolu, které tlumí jen bolest. Mají ale i nevýhodu, a tou je jejich negativní působení na zažívací trakt, především žaludek. Přitom je úplně jedno, zda je pacient polkne, nebo použije čípek. Zrovna tak nezáleží na tom, kde se rozpouštějí - zda v žaludku, či až ve střevě. Důležité je totiž to, že se účinná látka dostane vždy krví do žluče, odkud se uvolňuje do žaludku.

Jedna tableta uškodí jen výjimečně

Jak moc jsou nebezpečné? "Nejhorší je, že se jejich působení nedá nikdy odhadnout. V krajním případě mohou způsobit krvácení do žaludku, a to bez toho, že by pacient předtím měl nějaké potíže. Mnohem častější jsou potíže projevující se pálením žáhy, nevolností, zvracením či pocitem plného žaludku. Ty má po užívání nesteroidních antirevmatik čas od času až 40 procent pacientů, u dalších deseti to vede k žaludečním a u osmi ke dvanácterníkovým vředům. U čtyř procent pak dochází k vážným komplikacím, které končí zmíněným krvácením do žaludku. Deset procent takto postižených dokonce umírá," vysvětluje Karel Pavelka, ředitel Revmatologického ústavu v Praze. Bezpečnou dávku podle něho stanovit nelze, zrovna tak ani odhadnout, koho potíže postihnou.
Je tedy třeba se bát, že spolknutí jedné tablety ohrozí život? "Jsou to výjimečné případy, ale zažila jsem pacienta, který měl krvácení do žaludku po spolknutí jedné tablety, aniž kdy předtím pozoroval nějaké obtíže," popisuje Petra Chalupná z Gastroenterologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Podle Karla Pavelky je pak rizikové především kombinování jednotlivých preparátů. Pokud kupříkladu někdo pravidelně bere aspirin jako prevenci infarktu a navíc užije třeba ibuprofen na bolest hlavy, riziko se zvyšuje. "To však neznamená, že by se aspirin či acylpyrin užívat neměly. Ukazuje se, že navzdory riziku jeho působení na žaludek je prospěch pro pacienta směrem k nemocem srdce a cév větší," domnívá se Karel Pavelka.

Pojišťovny lék hradí jen částečně

Proč vlastně nesteroidní antirevmatika žaludku škodí? Když byl před sto lety vyvinut aspirin, všichni ho považovali za velmi bezpečný lék. Až za dvacet let se zjistilo, že v těle působí na takzvané cyklooxygenázy. Ty jsou ale dvě, přičemž pro organismus je přínosné, pokud je ovlivněna jen jedna z nich. To nesteroidní antirevmatika neumí, a proto mají vedlejší účinky.
Působit selektivně však umí léky, které patří do skupiny takzvaných koxibů. Jsou záchranou především pro pacienty s bolestmi pohybového ústrojí, kteří léky užívat musí, protože jinak by je bolest zcela pohltila. Jde zejména o lidi trpící revmatoidní artritidou a osteoartrózou, ale také třeba Bechtěrevovou nemocí.
Na českém trhu je zhruba pět let k dispozici několik léků ze skupiny koxibů. "Nyní přichází nový, který má několik výhod. Působí rychleji, má větší účinek proti bolesti a může se užívat jen jednou denně," popisuje Tomáš Doležal z Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Podle Karla Pavelky je ale problém v ceně. Pojišťovny tyto léky částečně hradí jen těm nejrizikovějším pacientům. ve věku nad 65 let. Navíc musí kromě osteoartrózy ve III. a IV. stádiu nebo revmatoidní artritidy ještě trpět vředovou chorobou nebo být léčeni kortikoidy či užívat léky na snížení srážlivosti krve. Na léčbu pak doplácí zhruba 300 korun měsíčně. Ostatní pacienti, pokud jejich léčbu neschválí revizní lékař, si musí léky za zhruba 1000 korun hradit sami.
[*]

Co to jsou koxiby
Užívání těchto léků je spojeno s výrazně nižším výskytem komplikací v zažívacím traktu. Vyznačují se příznivým poměrem přínosů a rizik při léčbě revmatických onemocnění, zejména pak osteoartrózy a revmatoidní artritidy. Oproti tradičním lékům (nesteroidní antirevmatika - ibuprofen, diklofenak, ibalgin, acylpyrin, indometacin) mají výrazně nižší vedlejší účinky. Koxiby se léčí v Česku zatím asi jen jedno procento pacientů. Mohou je předepisovat pouze někteří lékaři a také jen vybraným skupinám nemocných. Cena za balení na měsíc se pohybuje kolem tisíce korun, pacient doplácí kolem tří set korun.