Kdo jsou podle vás největší "pařani" (tedy hráči) počítačových her na internetu? Myslíte si, že děti pubertálního věku? Chyba - jsou to jejich matky. Tedy alespoň ve Spojených státech. Vyplývá to z průzkumu americké internetové firmy AOL a analytické společnosti Digital Marketing Services, citovaného agenturou Reuters.
Možná vám připadá zvláštní představa ženy středního věku, jak dlouho do noci sedí před monitorem svého počítače s joystickem v ruce a svádí tvrdé souboje s virtuálními protivníky, ovládanými třeba další takovou ženou někde na druhém konci světa. Asi si ale na ni budete muset zvyknout. Podle studie AOL totiž ženy nad čtyřicet let tráví hraním on-line her každý týden o polovinu více času než muži. Navíc jsou pravidelnými "pařankami". On-line hry totiž hrají denně častěji právě tyto ženy než muži či teenageři.
Více než čtvrtina žen přitom nejraději hraje od půlnoci do pěti hodin ráno. Internetové fanynky ale nevyužívají hry jen k zvýšení hladiny adrenalinu v těle, ale také k seznámení. Více než dvacet procent žen z těch, které si vytvořily přátelský vztah se svými protihráči či protihráčkami (případně spoluhráči nebo spoluhráčkami), převedlo své přátelství z virtuálního světa i do skutečného života. Navíc většina žen má raději jemnější hry - logické či adventury, tedy jakési objevitelské hry, v nichž musí plnit určité úkoly, často i vědomostní.
Průzkum zároveň přidal další argument těm, kteří tvrdí, že hraní odvádí lidi od ostatních činností. Čtyřiačtyřicet procent žen nad čtyřicet let totiž uvedlo, že díky hraní se nyní méně dívají na televizi, omezily četbu či návštěvy kina a "zanedbávají" i další fyzické i duševní aktivity.
Ani dospívající děti na tom nejsou v tomto směru moc dobře. Zhruba polovina z nich uvedla, že hraním tráví více času než četbou, a čtvrtina se dokonce věnuje hrám více než svým domácím úkolům. Nejvíce ze všech Američanů hrají on-line hry obyvatelé Atlanty a Bostonu, v průměru každý zhruba osm hodin týdně.
Také v Evropě stále více žen a dívek proniká mezi profesionální on-line hráče. Boří tak mýty o tom, že počítačové hry jsou doménou trochu podivínských mužů, kteří tráví veškerý svůj volný čas v temné, neuklizené ložnici osvětlené jen monitorem počítače.
Jednou z profesionálních hráček je i šestadvacetiletá Anja Mallerová. Ta žije doslova dvojí život. V jednom je svobodnou matkou studující žurnalistiku, v druhém se ale změní ve Vildkatten bojující v celosvětově populární on-line hře Counter-Strike jako členka dánského ženského klanu DoMe.
"Hraji počítačové hry už od dětství. Bylo nevyhnutelné, že jednou se dostanu na Counter-Strike. Stalo se to před třemi a půl roky a od té doby mě drží. Je to výborná zábava," řekla Anja Mallerová britské rozhlasové a televizní stanici BBC.
Counter-Strike se dostala na internet v březnu roku 1999 a za tu dobu se stala nejpopulárnější on-line "střílečkou" světa. Jde o celkem jednoduchý souboj protiteroristických jednotek s teroristy, do něhož se zapojují desítky tisíc hráčů ze všech koutů Země.
Zdálo by se, že právě CounterStrike je díky své násilné podstatě klasickým představitelem chlapeckých her. Ale Anja Mallerová tvrdí, že ve hře rozhodně nejde jen o to rychle běhat a bez ustání pálit ze svých zbraní.
"Na profesionální úrovni se musíte věnovat mnoha dalším aspektům než jen střílení. Jde o taktiku, týmovou spolupráci, koncentraci. Je toho hodně, na co se musíte zaměřit, když chcete překonat své protivníky," vysvětluje Anja.
Její klan se na začátku roku zúčastnil soutěže Cyber X Games v americkém Las Vegas, v němž se utkal o šest set tisíc dolarů, které byly určeny na výhry. Vedle padesáti mužských klanů bylo na Cyber X Games také sedm ženských. A stejně jako v jiných sportech, i zde bojovaly rozděleny podle pohlaví.
"Je výborné, že máme ženskou konkurenci. Na druhou stranu ale to, že muži a ženy soutěží odděleně, je krokem zpátky. Jako by to znamenalo, že dívky nejsou tak dobré jako kluci," postěžovala si BBC další členka DoMe Louise Thomsenová, známá na internetu jako Aurora. I ona se k počítačovým hrám dostala už jako malá holka. Když ale poprvé viděla Counter-Strike, připadala jí tato hra nudná. Jakmile si ji však vyzkoušela, chytla ji.
"Je to, jako když čtete knihu. Najednou se dostanete do jiného světa, do svého mikrosvěta," říká.
Přestože počítačové hry přilákaly řadu sponzorů, kteří věnují mnoho peněz na výhry v profesionálních soutěžích, ženské týmy to mají v tomto směru stále mnohem těžší.
"Peníze za vítězství či dobré umístění nejsou stejné. Kluci se dívají na naši konkurenci s nedůvěrou. My to ale bereme vážně a věříme, že na tom jednou budeme stejně jako oni," tvrdí Anja.
Situaci ale v tomto směru ženám stále komplikuje i přístup výrobců her. Ti zastávají tradiční názor, že hlavně bojové hry jsou určeny jen mužům a ženy se zajímají maximálně o logické hry či puzzle.
"Rozdělovat hry na ženské a mužské je hloupost. Záleží vždy na jednotlivci, co se mu líbí. Jde o stereotypy. Counter-Strike je z 99 procent mužská záležitost, a tak ženy, které do něj vstupují, mají často pocit, že nejsou vítány. Až nás lidé při těchto hrách přestanou rozdělovat podle pohlaví, bude to mnohem lepší," doufá Louise Thomsenová.


040413-d4-12 ()

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist