Ruské žáky dějiny nezajímají
/Od našeho spolupracovníka/
Žáci ruských základních škol mají o dějinách představy více než mlhavé.
Chaos v hlavách
Dotazníky se týkaly znalostí z ruských a světových dějin i současnosti a nabízely hned několik variant odpovědí. V řadě testů se objevilo tvrzení, že ve Velké vlastenecké válce (1941 - 1945) porazil Josif Vissarionovič Stalin - Napoleona Bonaparteho.
Jen málokdo dokázal odpovědět správně na otázku kdo byl "velký kormidelník" komunistické Číny Mao Ce-tung. "Většinou byl označován za slavného karatistu, učitele kung-fu, v několika případech dokonce za mongolského chána," konstatuje se v komentáři k výsledkům průzkumu.
Princeznu Dianu a otce teorie relativity Alberta Einsteina vnímá řada školáků jako prezidenty Spojených států, slavný surrealistický malíř Salvador Dalí byl označen dokonce za vládce Itálie. Ještě hůře dopadli americký prezident John Kennedy, počítačový magnát a nejbohatší muž světa Bill Gates i světoznámý spisovatel Stephen King. Testovaní školáci je ve většině případů označili za známé hollywoodské herce. Správné odpovědi na položené otázky byly vzácné jako příslovečný šafrán.
Jen dvě známé tváře
Zjištěny byly pouze dvě výjimky, v nichž nepadla ani na položené otázky jediná nesprávná odpověď. Sto procent školáků všech věkových skupin identifikovalo druhého prezidenta Ruské federace Vladimira Putina a prvního kosmonauta světa Jurije Gagarina.
Není divu! Tvář ruského prezidenta vidí lidé na každém kroku a navíc se bez něj neobejde ani jeden zpravodajský pořad četných kanálů ruské televize. Gagarina zase připomíná 46 metrů vysoký monument nazývaný mezi Moskvany Terminátor.
Podle legendy, jež se mezi Moskvany šíří napříč generacemi, pozvedá Gagarin, stojící na samém vrcholu litinové špice vážící 280 tun, dvakrát denně k nebesům ruce. Pedagogové jsou po posledním sociologickém průzkumu nakloněni představě, že tak první kosmonaut světa činí v zoufalství nad neznalostmi žáků.
Příliš mnoho učebnic
Příčiny zmatku, který mají ruští školáci v hlavách, vidí učitelé v chaosu, který vládne ve školství.
"Zvláště učebnice dějepisu prodělaly v posledních letech řadu úprav a změn. Chybí jednotný ucelený přístup a diskuse o tom, jak má vzorová učebnice dějepisu vypadat, trvají už léta. Rozhodnutí je v nedohlednu," stěžuje si učitelka Nina Manajevová.
Alternativní dějiny
Dalším problémem je erupce knih v žánru takzvané alternativní historie. Vycházejí popularizátorské knihy Alexandra Buškova, jejichž názvy - Rusko, které neexistovalo a Rusko, které neexistovalo II - hovoří samy za sebe.
Přehodnocování událostí blízké i vzdálené minulosti vede k tomu, že žáci daleko raději surfují v počítačích a s redukovanými a leckdy přímo falšovanými dějinami se seznamují nejčastěji z bojových her.
Počítač jako záchrana
Jsou-li školáci náchylní surfovat na internetu pro zábavu, starší studenti k němu přistupují zcela jinak.
"28. mistrovství světa v programování, jež se nedávno konalo v Praze, se zúčastnilo 3150 týmů. Byly vybrány ze 1411 univerzit 75 zemí světa," uvedl týdeník Kommersant-Vlasť. "Do finále se však dostaly jen týmy ze 73 univerzit." Dvacet týmů zastupovalo Spojené státy, osm pocházelo z Ruska. "První místo nakonec získal tým z Petrohradské univerzity informačních technologií," uvedl týdeník.
Pro mladé Rusy se internet stává stále více součástí života. Minulost je příliš nezajímá. V uplynulých letech jim byly její uzlové body vykládány často ve zcela protichůdných variantách. "Dějiny se pro ně stávají spíše mýtem než realitou," říká psycholožka Nataša Blochinová.
