Emil Hakl, vlastním jménem Jan Beneš (1958), je mimořádný prozaický talent. Kolik současných českých prozaiků by dalo nevím co za jednoduchost, srozumitelnost a zábavnost jeho psaní, jež vnímáme jako zcela samozřejmé, ačkoli jsou jistě výsledkem mnohaleté práce, soustavné četby a postupného autorské zrání.
Jeho čtvrtou prozaickou knihu, soubor povídek O létajících objektech, lze s potěšením přečíst za jeden večer - natolik dokáže Hakl zaujmout, vtáhnout do četby, pobavit přesně viděným detailem či věrným záznamem rozhovoru.
Přes všechny tyto klady i vstřícné přijetí, kterého se Haklovým prózám dostává, by bylo i pro samotného autora dobré zamyslet se nad třemi otázkami, které nová knížka klade.
První je kompozice souboru: nemá-li být kniha povídek jen volným sebráním porůznu vzniklých textů, ale skutečným celkem, musí být nějak vystavěna. To se zde neděje.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
