Dobrou zprávou ale je, že této hranice zřejmě hned tak nedosáhneme. Je totiž zhruba tisíckrát rychlejší, než zvládají současné přístroje.
Když jsou informace ukládány na pevný disk, každá nejmenší datová jednotka - tedy bit - je magnetizována buď jedním, nebo druhým směrem, což v praxi reprezentuje nuly a jedničky. K tomu je však potřeba elektromagnetický impuls, který patřičně nasměruje proud toku dat a vybere požadované bity. Na rychlosti tohoto impulsu závisí i čas, který je potřeba k ukládání a přepisování informací v hard disku.
Jestliže je ale impuls příliš rychlý a intenzívní, má nepřiměřeně velkou energii, která způsobí magnetické změny. Ty jsou přitom zcela náhodné, takže je nelze žádným způsobem předvídat, a tedy ani využít.
Výzkum řídili vědci z americké Stanfordovy univerzity a spolupracovali na něm s kolegy z moskevského Landauova institutu pro teoretickou fyziku a s odborníky na zápisy dat z počítačové společnosti Seagate Technologies LLC. Při experimentu použili k záznamu dat lineární urychlovač částic, díky němuž vytvořili elektromagnetický impuls dosahující téměř rychlosti světla. Ten byl schopný ukládat data, tedy jednotlivé bity, rychlostí až 2,3 pikosekundy - jedna pikosekunda je přitom milióntina milióntiny vteřiny.
Výzkum ukázal, že takto rychlý impuls však začíná vytvářet mezi jednotlivými bity magnetický chaos. Zaznamenané informace tedy při této rychlosti neodpovídaly přesně původní předloze.
Americko-ruský vědecký tým byl vůbec prvním, který prakticky vyzkoušel ukládání dat za využití urychlovače částic, tedy podle teorie dvou západoevropských vědců, C. H. Backa z univerzity v německém Regensburgu a Danila Pescii ze švýcarského Federálního technologického institutu. Ti se však na tomto projektu nepodíleli.
V internetovém rozhovoru pro agenturu AP ale Pescia uvedl, že nový experiment ukázal, že rychlost magnetického ukládání dat, která dnes u nejrychlejších přístrojů činí několik málo biliónů bitů za vteřinu, může být ještě zhruba tisíckrát překonána.
"Abychom se dostali k této hranici, potřebujeme úplně nové technologie, o nichž dnes ještě vůbec nic nevíme," napsal Danilo Pescia.
"Pochopitelně nehodláme montovat do hard disků lineární urychlovače částic, takže se současnými záznamovými prostředky bychom podobné rychlosti, jaké jsme docílili v tomto výzkumu, nikdy nedosáhli," vysvětlil hlavní význam projektu ředitel výzkumu společnosti Seagate Mark Kryder citovaný americkou televizní stanicí CNN. Kryder je přesvědčen, že nový objev přinesl důležité poznatky využitelné v počítačovém průmyslu už nyní.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist