Vědci chtějí z nikotinu udělat lék pro nervové buňky


Už delší čas jim totiž vrtá v hlavě otázka: Nemohl by právě nikotin, který v mozku občas sehraje stejnou úlohu jako jeden z nenahraditelných přenašečů nervových signálů, chránit lidi před nemocemi typu Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby?

Rozhodují o životě a smrti neuronů

Nový důkaz o protizápalovém působení nikotinu, který nepřímo chrání neurony před poškozením a smrtí, přinesl tým neurovědců z lékařské fakulty Univerzity jižní Floridy. Jejich studii publikoval odborný časopis Journal of Neurochemistry.
V laboratorních experimentech vědci zjistili zajímavou skutečnost: nikotin tlumí přehnanou aktivitu mozkových buněk zvaných mikroglie.
"Mikroglie mohou být vaším nejlepším přítelem, mohou se však stát i nejhorším nepřítelem. Záleží to na signálu, který dostávají," uvedl Douglas Shytle, který studii vedl. "Je to vlastně stejné jako s lidmi. Když s nimi komunikujete, potom vás chápou a vycházejí vám vstříc. Když s nimi přestanete hovořit, je větší šance, že se k vám začnou chovat arogantně. Stejné je to i u buněk v mozku."
O mozku jsme si zvykli slyšet hlavně v souvislosti s činností neuronů; právě v nich se odehrávají nejdůležitější procesy, díky kterým myslíme, cítíme a jsme tím, kým jsme. V poslední době se však množí důkazy, že jejich menší, dosud podceňovaní pomocníci, jsou pro zdraví mozku a celé nervové soustavy také velmi důležití.
Mikroglie patří mezi gliové buňky, což jsou podpůrné buňky nervového systému. Celkové množství gliových buněk podstatně převyšuje počet samotných neuronů. Ve zdravém mozku gliové buňky poskytují neuronům pevnou fyzickou oporu na způsob lešení, současně jim však slouží i jako imunitní policie. Nebo jako úklidová četa, která nepřetržitě uklízí nepořádek z přebytečného amyloidu - proteinu, který se v mozku s přibývajícím věkem hromadí.

Mlčení acetylcholinu, smrt neuronů

Mikroglie dostávají signály prostřednictvím neuropřenašeče acetylcholinu. Právě jej objevili vědci jako první z řady asi padesáti dalších, které známe dnes.
Acetylcholin se uvolňuje v zakončeních motorických neuronů a povzbuzuje činnost některých svalů, na srdce však naopak působí jako tlumič. Hraje též významnou úlohu při tvorbě paměti.
Acetylcholinové signály, které mikroglie dostávají, jsou uklidňujícím "rozhovorem" o tom, že v mozku je všechno v normě, a mohou tedy pokračovat ve své práci. Co když však acetylcholin selže a jeho signály ustanou?
Mikroglie se mohou v tom případě vzbouřit, přestanou "uklízet" a místo ochrany začnou neuronům i škodit. Konečnou fází jejich vzpoury může být smrt neuronů, typický znak Alzheimerovy choroby. Lék proti ní stále neexistuje, dnes jí ve světě trpí asi 25 miliónů lidí (v Česku je to asi 70 tisíc). Když se nic nestane, počet nemocných se bude s prodlužováním lidského věku dále zvyšovat.

Alfa-7 má nikotin rád

Floridský tým si na mikrogliích všímal hlavně specifického receptoru (biologického přijímače signálů), zvaného alfa-7. Na něj se nikotin váže, a zastupuje tak funkci acetylcholinu. Právě tím podle floridských vědců dokázal nikotin zablokovat přehnaně vysokou aktivitu mikroglií.
"Předpokládáme, že tato schopnost uklidnit mikroglie může být doplňkovým mechanismem, který tvoří základ ochranného působení nikotinu na mozek," řekl Shytle.
"Tento objev nám umožní podívat se na neurodegenerativní choroby typu Alzheimerovy nemoci novýma očima," vysvětlil Juan Tan, člen Shytleova týmu. "Jestliže lépe pochopíme fungování nikotinu, může to pomoci v hledání léku, který si zachová jeho užitečné vlastnosti, ale nebude mít vedlejší nepříjemné účinky."

Není za tím tabáková lobby?

Když se mluví a píše o nikotinu, mohlo by někoho napadnout, že na tom mají zájem především výrobci cigaret. Není to pravda. Práci týmu doktora Shytlea dlouhodobě podporuje americká Alzheimerova asociace a Floridské výzkumné centrum Alzheimerovy choroby. Nejde tedy o propagaci kouření, už jen proto, že cigaretový nikotin a dým z cigaret obsahují složky, které mozek a jiné orgány ohrožují.
Floridský tým není jediný, kdo se otázkou možných léčebných účinků nikotinu zabývá. Například americký vědec Neil Hartman napsal, že úspěšně vyzkoušel nikotinovou žvýkačku na své pětaosmdesátileté matce.
Hartman také přišel s velmi zajímavým návrhem. Skupina dobrovolníků jako on, tedy ve středním věku, s dědičnými předpoklady ke vzniku Alzheimerovy choroby, kteří nikdy nekouřili, by měli začít kontrolovaně používat nikotin v náplasti nebo žvýkačce. Možná že po nějakých dvaceti letech, uvažuje Hartman, bude-li skupina dobrovolníků dostatečně velká a výsledky dostatečně prokazatelné, budeme vědět o vztahu nikotinu a mozkových buněk mnohem víc.
[*]
Autor je redaktorem slovenského deníku Sme