Phillip Moris, s českým ředitelem Petrem Karlem v čele. Největší továrna v Evropě a po Floridě druhá největší na světě. A také Ford. Loni vyrobil 23 tisíců vozů, letos produkce továrny dosáhne sta tisíc automobilů, určených výhradně pro ruský trh. Caterpilar, Nokia, General Electric a další. To je Leningradská oblast. V objemech investic na jednoho obyvatele vůbec nejdynamičtěji se rozvíjející ruský region. A každý rok přichází kolem padesáti až sedmdesáti dalších zahraničních podniků. Pro oblast s 1,7 miliónu obyvatel vskutku proud živé mízy.
"Z hlediska dynamiky investic můžeme hovořit o průlomu. Celkový objem investic v loňském roce dosáhl 1,5 miliardy dolarů," říká Rašid Ismagilov, prezident vlivné Obchodně-průmyslové komory Leningradské oblasti. Komora má kolem 550 členů a 700 spolupracujících partnerských firem.
Oblast zažívá skutečný boom. "Hospodářský růst byl u nás loni 21procentní. Neodrážíme se přitom od nuly, ale od 37procentního zvýšení HDP, kterého oblast dosáhla v předloňském roce," vysvětluje Ismagilov.
Co přitahuje investory? Hlavně daňové úlevy. Místní administrativa se v polovině 90. let rozhodla získat cizí kapitál za každou cenu. Tedy i za cenu velkých ústupků. "Takovým řešením jsme se snažili překonat těžkou hospodářskou situaci. Průmyslová výroba spadla v roce 1996 ve srovnání s rokem 1990 o šedesát procent. Nezaměstnanost v oblasti vyrostla na 7,5 procenta, místně až na 18 procent," říká sympatický Grigorij Dvas, vicegubernátor oblasti a důležitý šéf Ekonomické a investiční komise.
Investoři se tím dočkali velkorysých úlev. "Osvobodili jsme je od daně z majetku, zisku a dopravy. A to i dva roky po dosažení rentability," vzpomíná Dvas. "Navíc jsme získání investorů vyhlásili za státní prioritu a úředníci osobně odpovídali za jakékoliv byrokratické potíže," připomíná vicegubernátor.
Příchod velkých investorů otevřel dveře i menším společnostem, a co je zajímavé, začali se zde objevovat i ruští investoři. A Češi? "Asi potřebovali nějakou dobu na adaptaci," tvrdí zástupci místní samosprávy. Ledy se ale přece jen hýbou. S oblastí navázali úzké kontakty představitelé Jihomoravského kraje a snaží se otevřít cestu českým firmám v odvětvích, jako jsou cestovní ruch, ochrana životního prostředí, technologie, školství a další.
K projektu se zatím připojilo jen šest jihomoravských společností. "Důvěra se obnovuje jen pomalu," zdůvodňuje poměrně malý zájem Petr Koutný, vedoucí odboru vnějších vztahů Krajského úřadu Jihomoravského kraje. "Ty společnosti, které se nakonec jednání zúčastnily, ale rozhodně nelitovaly," dodává.
Stejného názoru je i vicegubernátor Dvas: "Máme zájem o Jihomoravský kraj z několika důvodů. Brno je centrum výstavnictví a strojírenství. Základ ekonomiky Leningradské oblasti je také strojírenství. Je tudíž dobré udržovat vazby s různými regiony, kde se rozvíjí podobné odvětví. Máme třeba zkušenosti s českými firmami z oblasti sklářství. A nyní se jedná o výstavbě dalších podniků. Je to jedno z nejzajímavějších odvětví."
Mezi dodavateli se uplatnila například firma Sklostroj Turnov ve městě Kiriši se zařízením na výrobu obalového skla. "Objem kontraktu na dodávku zařízení za první fázi se pohyboval okolo 16 miliónů dolarů," upřesňuje Antonín Murgaš, generální konzul ČR v Sankt Peterburgu.
Leningradská oblast je známá i bohatými zdroji energie, plynu a vody. Je proto vhodná pro budování energeticky náročných provozů. "Energie tu je dostatek. Vyrábíme dvojnásobně více elektřiny, než kolik potřebuje průmysl v oblasti. Mohou se zde stavět metalurgické závody, dřevozpracující kombináty. Jediným problémem jsou zastaralé energetické sítě," upozorňuje Dvas. To je šance pro stavební firmy. Stejně jako výstavba inženýrských sítí.
"Do dvou let máme v plánu získat soukromý kapitál, který by nám pomohl vytvořil inženýrské sítě v regionu. Ročně potřebujeme pět set hektarů a více logisticky připravených prostor, abychom udrželi objem investic," poukazuje na zdejší možnosti vicegubernátor. "K tomu se v oblasti chystá založení devatenácti nových průmyslových zón," dodává.
Další příležitostí pro podnikání jsou lesy, tedy těžba a zpracování dřeva a výroba papíru. Ročně je povoleno kácet dvanáct miliónů kubických metrů dřeviny. Nyní je to pouze kolem osmi miliónů metrů. To si již uvědomili Češi a v oblasti koupili část pily. "Ceny energií dosahují pouze třiceti procent ve srovnání s Českem a platy jsou tu dvacetiprocentní. To byl důvod, proč jsme šli do byznysu," vysvětluje jeden ze zaměstnanců.
Kromě lesů jsou zde další suroviny - jako stavební kámen. "Stavebním kamenem pokrýváme 30 procent ruského trhu a hodně se exportuje. Odvětví začíná být zajímavé i pro zahraniční investory," říká Dvas. Příležitostí pro investice a rozvoj podnikání je ale v Leningradské oblasti mnohem více.
Jihomoravský kraj přitahuje podnikatele ze severu Ruska
"Z hlediska dynamiky investic můžeme hovořit o průlomu. Celkový objem investic v loňském roce dosáhl 1,5 miliardy dolarů," říká Rašid Ismagilov, prezident vlivné Obchodně-průmyslové komory Leningradské oblasti. Komora má kolem 550 členů a 700 spolupracujících partnerských firem.
Oblast zažívá skutečný boom. "Hospodářský růst byl u nás loni 21procentní. Neodrážíme se přitom od nuly, ale od 37procentního zvýšení HDP, kterého oblast dosáhla v předloňském roce," vysvětluje Ismagilov.
Co přitahuje investory? Hlavně daňové úlevy. Místní administrativa se v polovině 90. let rozhodla získat cizí kapitál za každou cenu. Tedy i za cenu velkých ústupků. "Takovým řešením jsme se snažili překonat těžkou hospodářskou situaci. Průmyslová výroba spadla v roce 1996 ve srovnání s rokem 1990 o šedesát procent. Nezaměstnanost v oblasti vyrostla na 7,5 procenta, místně až na 18 procent," říká sympatický Grigorij Dvas, vicegubernátor oblasti a důležitý šéf Ekonomické a investiční komise.
Investoři se tím dočkali velkorysých úlev. "Osvobodili jsme je od daně z majetku, zisku a dopravy. A to i dva roky po dosažení rentability," vzpomíná Dvas. "Navíc jsme získání investorů vyhlásili za státní prioritu a úředníci osobně odpovídali za jakékoliv byrokratické potíže," připomíná vicegubernátor.
Příchod velkých investorů otevřel dveře i menším společnostem, a co je zajímavé, začali se zde objevovat i ruští investoři. A Češi? "Asi potřebovali nějakou dobu na adaptaci," tvrdí zástupci místní samosprávy. Ledy se ale přece jen hýbou. S oblastí navázali úzké kontakty představitelé Jihomoravského kraje a snaží se otevřít cestu českým firmám v odvětvích, jako jsou cestovní ruch, ochrana životního prostředí, technologie, školství a další.
K projektu se zatím připojilo jen šest jihomoravských společností. "Důvěra se obnovuje jen pomalu," zdůvodňuje poměrně malý zájem Petr Koutný, vedoucí odboru vnějších vztahů Krajského úřadu Jihomoravského kraje. "Ty společnosti, které se nakonec jednání zúčastnily, ale rozhodně nelitovaly," dodává.
Stejného názoru je i vicegubernátor Dvas: "Máme zájem o Jihomoravský kraj z několika důvodů. Brno je centrum výstavnictví a strojírenství. Základ ekonomiky Leningradské oblasti je také strojírenství. Je tudíž dobré udržovat vazby s různými regiony, kde se rozvíjí podobné odvětví. Máme třeba zkušenosti s českými firmami z oblasti sklářství. A nyní se jedná o výstavbě dalších podniků. Je to jedno z nejzajímavějších odvětví."
Mezi dodavateli se uplatnila například firma Sklostroj Turnov ve městě Kiriši se zařízením na výrobu obalového skla. "Objem kontraktu na dodávku zařízení za první fázi se pohyboval okolo 16 miliónů dolarů," upřesňuje Antonín Murgaš, generální konzul ČR v Sankt Peterburgu.
Leningradská oblast je známá i bohatými zdroji energie, plynu a vody. Je proto vhodná pro budování energeticky náročných provozů. "Energie tu je dostatek. Vyrábíme dvojnásobně více elektřiny, než kolik potřebuje průmysl v oblasti. Mohou se zde stavět metalurgické závody, dřevozpracující kombináty. Jediným problémem jsou zastaralé energetické sítě," upozorňuje Dvas. To je šance pro stavební firmy. Stejně jako výstavba inženýrských sítí.
"Do dvou let máme v plánu získat soukromý kapitál, který by nám pomohl vytvořil inženýrské sítě v regionu. Ročně potřebujeme pět set hektarů a více logisticky připravených prostor, abychom udrželi objem investic," poukazuje na zdejší možnosti vicegubernátor. "K tomu se v oblasti chystá založení devatenácti nových průmyslových zón," dodává.
Další příležitostí pro podnikání jsou lesy, tedy těžba a zpracování dřeva a výroba papíru. Ročně je povoleno kácet dvanáct miliónů kubických metrů dřeviny. Nyní je to pouze kolem osmi miliónů metrů. To si již uvědomili Češi a v oblasti koupili část pily. "Ceny energií dosahují pouze třiceti procent ve srovnání s Českem a platy jsou tu dvacetiprocentní. To byl důvod, proč jsme šli do byznysu," vysvětluje jeden ze zaměstnanců.
Kromě lesů jsou zde další suroviny - jako stavební kámen. "Stavebním kamenem pokrýváme 30 procent ruského trhu a hodně se exportuje. Odvětví začíná být zajímavé i pro zahraniční investory," říká Dvas. Příležitostí pro investice a rozvoj podnikání je ale v Leningradské oblasti mnohem více.
Jihomoravský kraj přitahuje podnikatele ze severu Ruska
