Hospůdky s českou kuchyní a pivem se v poslední době rozmáhají po celém Rusku. Restaurace, které se považují za ryze české najdete v Moskvě, Omsku, Samaře, v Saratově a také v Sankt Peterburgu.
"České pivo má stejné právo být v každé zemi jako třeba irské se svými irish pub. K pivu však patří jídlo, tradice a vůbec kultura stolování. A ta česká je blízká mé duši i mnohým Rusům," vysvětluje energický Igor Vasilčenko, majitel pěti Českých pivnic ve městě na Něvě důvod, proč při podnikání vsadil právě na českou gastronomii a na Gambrinus a Prazdroj. "Miluji Švejka a Prahu. To je důvod, proč chci do města přivést trochu pivní kultury a získat pro to nadšence. Máme už vlastní znak České pivnice - napůl lva, napůl dvouhlavou orlici a založili jsme neformální klub milovníků českého piva," dodává.

České prostředí Rusy skutečně přitahuje. Do Čech se pak nezřídka s nadšením vracejí a tuto atmosféru si rádi připomínají v prostředí v některé z českých pivnic v Rusku. A také si rádi dají české knedlíky. "Lidé by měli ochutnat pravá česká jídla. Proto sem vozím tři až čtyři české a slovenské kuchaře," říká Vasilčenko. Jak sám přiznává, je občas těžké prosadit se s některými pokrmy. "Třeba svíčkovou jsem se pokoušel nabízet třikrát. Zatím to nevyšlo. Ale člověk musí být trpělivý," kývá hlavou tento mladý sanktpeterburgský podnikatel, který otevřel první Českou pivnici v roce 1997. Tedy rok před vypuknutím krize v Rusku.
"Mnozí Češi se pokoušeli otevřít v Sankt Peterburgu hospodu, ale neuspěli. Je k tomu potřeba hodně vůle, ale i dobré kontakty. A do toho přišla krize. Přežil jsem díky tomu, že jsem si pivo sám vozil z Čech a sám ho prodával. Jen se podívejte na to vysoké clo, které dosahuje 15 korun na jedno pivo. Na druhé straně pro dovoz piva není potřeba licence, neboť není oficiálně považováno za alkohol," připomíná Igor Vasilčenko. Stejně si to podle sociologického průzkumu myslí i šedesát procent mladých Rusů, z nichž mnozí přecházejí od pití tvrdého alkoholu právě na pivo.
Trend potvrzuje i statistika ruského Svazu výrobců nealkoholických nápojů. Produkce piva v Rusku, pátém největším světovém výrobci, stoupá ročně o deset až dvanáct procent. Letos by měla spotřeba dosáhnout téměř osmdesát miliónů hektolitrů, předpovídá svaz.

Ruský trh zkoušejí dobýt i další české nápoje. Věhlas piva by jim snad mohl pootevřít dvířka. Rádi by se zde uplatnili například výrobci vína z vinařsko-vinohradnické skupiny Bohemia Sekt. "Největší potenciál vidím právě v Rusku," potvrdil před časem záměry společnosti její generální ředitel Josef Vozdecký. Podnik už dodal první lahve do Sankt Peterburgu.
O rozšíření podílu na trhu se snaží s proslaveným absinthem také ryze česká palírna U Zeleného stromu - Starorežná Prostějov. A zdá se, že dosahuje určitých úspěchů. "Absinth exportujeme do Ruska od roku 2001. Setkáváme se ale s mnoha problémy. Legislativními opatřeními na straně partnera počínaje a problémy s dopravou konče," komentuje Emilie Hnízdilová, generální ředitelka společnosti.
Nehledě na to zůstává ruský trh perspektivní zemí, kam směřuje část z celkového exportu absintu, který loni dosáhl objemu 6018 litrů. Vždyť se stačí podívat do některého ze sanktpeterburských obchodů. V regálech tu mezi průzračnými vodkami, kterým Rusové dávají stále přednost, najdete společně s becherovkou i modrozelenou láhev absinthu.

Rusko jako pivařská velmoc
- ve spotřebě pěnivého moku figuruje Rusko už na 16. místě
- každý Rus loni vypil zhruba 50 litrů piva
- v zemi je jedenáct největších pivovarů (Baltika, Sun Interbrew, Očakovo, Krásnyj Vostok, PIT atd.), 290 malých a středních pivovarů
- odvětví zaujímá 3. až 4. místo v objemu odvedených daní, v roce 2001 to bylo 27 miliard rublů
- do odvětví bylo v roce 2002 investováno 300 milionů dolarů
- rentabilita odvětví se pohybuje mezi 40 a 50 procenty