Evropská unie podpoří vstup Ruska do WTO

Snížení cel na dovoz zboží z Evropské unie do Ruska, otevření telekomunikačního trhu či úprava cen plynu by měla Moskvě získat podporu unie pro jednání o vstupu do Světové obchodní organizace (WTO). Federace se k tomu zavázala v dohodě, kterou závěrem minulého týdne podepsala se zástupci unie. "Je to společný krok k otevřenému trhu v Evropě a k novým investicím v Rusku," prohlásil podle agentury Reuters irský premiér Bertie Ahern, jehož země v současnosti unii předsedá.
Snížení cel o 1,5 procenta z nynějších 11,9 procenta se týká hlavně dovozu technologií, které tvoří 37 procent importu z unie. Do sedmi let mají být snížena i dovozní cla na osobní automobily.
Hlavní průlom se však z pohledu Bruselu podařil v otázce ruské energetické politiky. Tamní velkoodběratelé totiž platí za zemní plyn podstatně nižší ceny, než za jaké je dodáván do zahraničí. Podle Bruselu jde o skryté subvence, neslučitelné s pravidly rovné hospodářské soutěže, jaká platí ve Světové obchodní organizaci. V nadcházejících letech se tedy ceny začnou zvyšovat, přičemž nejpozději do roku 2010 se zdvojnásobí.
Rusko je teď největší hospodářskou mocností, která ještě není členem Světové obchodní organizace. Členství v ní Moskva potřebuje mimo jiné i proto, aby se upevnil právní rámec začleňování ekonomiky do světového hospodářství a zesílila důvěra zahraničních investorů.
Unie v rámci obchodní dohody od Moskvy mimo jiné žádá, aby letecké společnosti využívající pro spojení s Asií průlet nad Sibiří za to neplatily zvláštní poplatky či uvolnění telekomunikačního trhu pro zahraniční zájemce. Na druhé straně si zahraniční banky nebudou moci nadále v Rusku otevřít přímou pobočku, napsala agentura ČTK. Podle současných zákonů si banky mohou v zemi zřídit pouze zcela či částečně vlastněnou dceřinou společnost.
Rusko začalo o členství ve Světové obchodní organizaci vyjednávat už v roce 1993. Ovšem teprve po nástupu prezidenta Vladimira Putina k moci, se vyjednávání urychlilo a Moskva doufá, že konečné podmínky pro vstup budou schváleny do konce letošního roku.
Podobné smlouvy si ale musí vyjednat i s dalšími členskými zeměmi WTO, především s Japonskem, Čínou a USA. To může být velmi komplikované. Spojené státy například trvají na tom, že Rusko musí zásadně změnit přístup k ochraně duševního vlastnictví. Zatím je tato země druhým největším světovým centrem "pirátství" po Číně.
Ovšem dohoda s Evropskou unií má v tomto ohledu klíčový význam už proto, že unie je největším obchodním partnerem Ruska. Pravidla WTO umožňují, aby podmínky sjednané v bilaterálních jednáních byly přenositelné. To znamená, že některé body mohou být vynechány, pokud se už podařilo dosáhnout řešení v jednáních s jiným partnerem.
Ale i tak může uplynout ještě i několik let, než se Rusko stane 148. členem WTO. Moskva totiž musí sladit legislativu s jejími pravidly. Partneři, se kterými Rusko vyjednává o členství, budou také pozorně sledovat, jak Moskva plní sjednané závazky.