Ať už do podoby národních mincí mluví odborníci nebo veřejnost, výsledek bývá podobný. V zemích, kde se s centy a kovovými jedno a dvoueurovkami už platí od počátku roku 2002, se totiž na rubové straně nejčastěji objevují symboly z původních národních mincí. A tak se dá s velkou jistotou čekat, že některá z euromincí v českém provedení bude mít motiv českého lva a Hradčany
Shoda názorů na symboly, které se měly na nových mincích objevit, však neznamenala, že výběr byl jednoduchý. Ve většině zemí se na staré motivy vypisoval konkurs kvůli jejich novému uměleckému ztvárnění.
Podobně postupovalo například Německo. Ministerstvo financí vybíralo návrhy nových kovových platidel přímo z toho, co mu poskytli vyzvaní výtvarníci. Předem je však upozornilo, že by i euromince měly nějakým způsobem navázat na staré mince marky, kterou lidé neradi opouštěli. Na německých euromincích tak lze nalézt motivy Brandenburské brány, orla nebo dubových listů, které již byly k vidění na starých markových mincích.
V Nizozemsku je na všech euromincích královna Beatrix. Stejně tomu bylo i dříve. Hlavu panovníka najdeme i na všech mincích v Belgii, kde je vyobrazený král Albert II, a v Lucembursku, kde je velkovévoda Jindřich. Na portréty byl vypsán konkurs, s výjimkou Belgie, která okopírovala přesně to, co bylo dříve na francích.
Z republik má stejný znak na národní straně mince Irsko . Je jím harfa, což je irský národní symbol. Právě starověká harfa, která se na území Irska našla, je i ve státním znaku této země a byla vždy i na místních mincích. Do euroměny však i Irové harfu oproti starším mincím zmodernizovali.
Kurióznější byl přístup Finů. Ti si pro dvouerovku zvolili trs morušovníku a pro jednoeurovku dvě letící labutě. Na zbytku je jejich národní znak - lev. Rakušané zase na národní stranu dvouerovky vyrazili Berthu von Suttner - slavnou bojovnici za mír. A proslulý Mozart? Ten je na jednoeurovce. Zvláštním způsobem se s národním zadáním na mince vypořádali Portugalci - na všech mají různé královské pečetě z 12 století.
Nejhezčí mince mají asi Italové. Například na nejvyšším kovovém platidle euroměny je Dante Alighieri, respektive jeho portrét od Rafaela z vatikánských muzeí, na jednoeurovce je známá kresba proporcí lidského těla od Leonarda da Vinciho a na deseticentu je Botticelliho Zrození Venuše.
Řekové svými kovovými platidly připomínají cizincům svou mýtickou historii. Na dvoueru se objevuje známý motiv Evropy, unášené Diem, na jednom euru je znak, který se objevoval na starověkých drachmách a byl i na drachmách, které předcházely euru. Francouzi pak mají na dvoueuru strom jako symbol života, trvání a růstu a heslo "Volnost, rovnost, bratrství", na nejmenších třech centech je Marianne - slavný symbol republiky.