Asi sedmdesát procent kuřáků je na nikotinu závislých

Vědět o škodlivosti tabáku neznamená, že se lidé cigaretám vyhnou. O zdravotních následcích kouření se ví již od 50. let minulého století. Nejlepším ukazatelem je nárůst onemocnění rakovinou plic. V roce 1912 bylo na celém světě popsáno kolem 300 případů rakoviny plic, dnes jsou to statisíce. Přesto kuřáků každým rokem na světě přibývá. Dnes kouří více než miliarda lidí. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) bude za 25 let jejich počet dvojnásobný.

Kouření považuje většina lidí za zlozvyk. Je to ovšem choroba, která má v mezinárodní klasifikaci označení F 17 a patří mezi psychiatrické závislostní nemoci. Kouření není příčinou jen rakoviny plic, ale také mnoha dalších onemocnění. Dnes se ví nejméně o šedesáti. V medicíně neexistuje obor, do kterého by kouření nějak negativně nezasahovalo. Pomineme-li jasné nemoci onkologické a oběhové soustavy, lze vyjmenovat další.

Například gynekologii. Kouření snižuje hladinu hormonů estrogenů, proto se u žen kuřaček dostavuje dříve menopauza. Kouří-li žena v těhotenství, zvyšuje se riziko nedostatečného vývoje plodu, častěji se vyskytují samovolné potraty, mimoděložní těhotenství, úmrtí plodu i novorozenců. Kouření také způsobuje neplodnost.

Další obor - revmatologie - kouření přispívá k řídnutí kostí. Oftalmologie - s kouřením souvisí šedý zákal nebo degenerace makuly, nejčastější příčina slepoty v dospělosti. Gastroenterologie - kouření zvyšuje riziko žaludečních vředů. A takhle lze pokračovat ještě dále.

Aby se kouř hezky linul

Sám nikotin rakovinotvorný není. V menších dávkách má povzbuzující účinky. Jeho nebezpečnost spočívá v tom, že je to silně návyková droga - asi 70 procent kuřáků je na něm závislých, přičemž závislost může vzniknout i po jedné cigaretě.

Velmi škodlivé jsou zplodiny z tabákového kouře a látky, které se do cigaret přidávají. Slouží například k tomu, aby se z cigarety "hezky" linul kouř, aby oharek na konci cigarety držel, a tak dále.

Hořící cigareta vydává dva druhy kouře. Hlavní proud, který kuřák vdechuje, je filtrován cigaretovým filtrem, ale určitá část kouře, vycházející z konce hořící cigarety, uniká do vzduchu. Tento kouř není filtrován a obsahuje proto vyšší koncentrace škodlivin než kouř vdechovaný kuřákem.

Během procesu hoření se do vzduchu uvolňuje více než pět tisíc látek, z nichž je velká část toxických nebo karcinogenních. K nejtoxičtějším patří amoniak, arzen, benzen, kyanovodík, formaldehyd, metan, kadmium, oxid uhelnatý.

Lighty jsou ještě horší

A co light cigarety, zní častá otázka, nejsou lepší? Ani ty nejsou méně škodlivé, dokonce jsou ještě horší než běžné cigarety. Označení light totiž o žádných konkrétních hodnotách nevypovídá a v současné době je již toto označení zakázáno. "Lightky" byly vyráběny nikoliv s ohledem na lidské zdraví, ale tak, aby natáhly méně zplodin do takzvaných kouřících strojů.

Ty zkoumají, co vše a v jakém množství se z cigaret uvolňuje. Ovšem jsou to stroje, a tak nelze tyto výsledky zcela srovnávat s člověkem, který tu samou cigaretu vykouří. Light cigarety skutečně vykázaly na strojích nižší hodnoty škodlivých látek. Člověk je však "tahá" intenzívněji, a proto se zplodiny dostávají dále do plic. Odborníci uvádějí, že se tak do lidského organismu dostane až trojnásobek hodnot, které byly naměřeny. Mnoho cigaret má drobné otvory, kterými se do měřeného kouře dostává čistý vzduch z okolí. Člověk však mezery ucpává prsty, aby se mu lépe "táhlo"...

Co je horší - cigarety, nebo doutník? Balený tabák, nebo bylinné cigarety? Zní další z častých dotazů. Klasické cigarety jsou považovány za nejškodlivější formu užívání tabáku. To však neznamená, že kouření doutníku, balených či bylinných cigaret škodlivé není. Je to jako srovnávání skoku z 30. a 31. patra budovy. Méně škodlivé než kouření tabáku je jeho žvýkání či šňupání. Stručně řečeno, zdraví ničící je vše, co hoří, protože se uvolňují toxické látky.

Ve Spojených státech se v roce 2002 objevily beznikotinové cigarety. Výrobci navíc uvádějí i snížený počet škodlivých látek. Nápis na jejich reklamě je poněkud zarážející: menší počet karcinogenů. Podle odborníků, zabývajících se kouřením, představují tyto výrobky nový "chemický koktejl".

Odborná spolupráce: MUDr. Eva Králíková
Ústav hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN)

Kouření v Česku
Zatímco celosvětově kuřáků přibývá, V Česku kouří lidé stále méně. Tuto pozitivní zprávu ovšem vyvažuje další negativní - přibývá kuřáků mezi mladými lidmi, zejména mezi dívkami. Za patnáct let klesl počet kuřáků v populaci o deset procent; dnes kouří 30 procent lidí nad 15 let. Mezi mladými od 15 do 18 let je ale až 40 procent kuřáků a stále jich přibývá.
Tabák je příčinou pětiny úmrtí v zemi. Každý den zemře v souvislosti s kouřením 50 Čechů, ročně pak 18 tisíc. Kuřák žije v průměru o 15 let méně než nekuřák. Seznam poraden pro odvykání kouření pro celou Českou republiku a další zajímavé informace lze nalézt na internetových stránkách www.dokurte.cz