Bleskosvod Prokopa Diviše jeho farníci strhli

Bleskosvod Prokopa Diviše jeho farníci strhli

Obec Přímětice u Znojma dostala 15. června 1754 novou dominantu. Tamější duchovní pastýř Prokop Diviš vztyčil na zahradě své fary nejméně 15 metrů vysoký sloup (údaje o jeho výšce se liší) zakončený ježatým monstrem, které nazval "machina meteorologica" čili povětrnostní stroj.
Sliboval si od něho, že bude z mraků průběžně odčerpávat elektřinu a předcházet tak bleskům, nicméně díky bytelnému uzemnění fungoval i jako regulérní hromosvod. Vůbec první, avšak ještě neuzemněný, postavil v roce 1752 v Americe Benjamin Franklin. Už dva roky předtím však Diviš princip stahování elektrického náboje znal, což dokázal kuriózním způsobem: během návštěvy císařského dvora ve Vídni překazil svému příteli předvádění jisker; nastrkal si do paruky železné hřebíčky, a když se sklonil nad nabité leydenské lahve, všechnu elektřinu z nich vysál.

Vyčkával jsem...

Na jiné než žertovné využití své myšlenky si však Prokop Diviš neudělal čas. Jednak právě v roce 1753 sestrojil složitý přístroj, který napodoboval hlasy řady hudebních nástrojů, jednak zaváhal. Později napsal: "S plánem svým závažným jsem však nějakou dobu vyčkával, abych viděl, co ostatní učenci zmohou..."
Zřejmě rozhodující impuls přinesla smrt fyzika Georga Richmanna, kterého v létě 1753 při pokusech s atmosférickou elektřinou zabil v Petrohradě blesk.
Později byl Diviš sám se svým dílem spokojen, což také napsal do Prahy, kde o tom vyšla zpráva v novinách. Míň nadšení ovšem projevili místní lidé, kteří po několika marných protestech u Diviše i jeho nadřízených přístroj na jaře 1760 strhli, prý mohl za loňské sucho.

Elektrická "teorie všeho"

Machina meteorologica zapadala do Divišovy teorie, podle které elektřina je hlavní podmínkou běhu světa i života. Zvídavý velebníček napřed elektřinou zkoušel urychlovat růst rostlin, posléze jí začal i léčit lidi. Domníval se totiž, že ve zdravém těle proudí elektřina volně a že příčinou nemocí je překážka, která jejímu průtoku brání. Proto je třeba ji do chorého těla přivádět zvenčí. Takže pacienta usadil do židle izolované od země a nabíjel ho z leydenské lahve. Poněvadž psychika je věc ošidná, v řadě případů to fungovalo.
Nedosti na tom. V Divišově myšlenkové konstrukci se elektřina stala mostem, který měl překlenout rozpory odhalené v biblické legendě o stvoření. A právě těžkou filozofií a fantaskními domněnkami prošpikovaná "elektrická teorie" zřejmě v očích učených kolegů znehodnotila i to, co mělo v Divišově práci skutečnou hodnotu.
Prokop Diviš až do své smrti v roce 1765 marně čekal alespoň špetku vědeckého uznání; jeho hlavní spis Magia naturalis, věnovaný Marii Terezii, dokonce nedostal v monarchii povolení k tisku a vyšel až v roce autorovy smrti v německém Tübingenu.
Dnes se jméno Prokopa Diviše připomíná především při kulatých výročích. Před půlstoletím vyšel na dvou známkách, letos na stříbrné pamětní minci.
[*]
Autor je spolupracovníkem redakce