Beton na „devadesátkové“ dálnici nevydržel ani 30 let a musí pryč, ŘSD hledá příčiny

Jedinou dálniční spojnici Prahy s Bavorskem čekají roky velkých oprav. Ukazují to plány Ředitelství silnic a dálnic, které teď získávají potřebná povolení. Před Prahou se chystá rozšíření poddimenzované dálnice D5 na šestipruh a silničáři už mají harmonogram, kdy budou co dělat. Na úseku u hranic s Německem se zase začal měnit povrch, protože ten betonový nevydržel zdaleka tolik, kolik se předpokládalo. 

V půlce 90. let to byla největší dopravní priorita čerstvě osamostatněné republiky – propojit svoji skromnou dálniční síť se Západem. Od léta 1994 se proto v poloprázdné krajině západně od Plzně začalo mohutně stavět a v listopadu 1997 se dočkalo Česko unikátního momentu, naráz se otevřela celá dálnice až po hranice, celkem 62 kilometrů.

Devadesát procent povrchu tvořil beton, použilo se ho celkem 400 tisíc kubíků. A měla to být výhoda. „Využívá pouze materiály z tuzemska a má delší životnost,“ říkal tehdy ředitel Dálničních staveb Praha Josef Neuwirth. Beton měl být podle tehdejších tvrzení i levnější.

Už po zhruba patnácti letech stačil jeden průjezd po dálnici, aby tvrzení o delší životnosti působilo pochybně. Dálnice se nejdřív na řadě míst začala vlnit a koncem prvního desetiletí už tvrzení dostalo povážlivé trhliny – stejně velké jako ty, které se v betonu začaly objevovat. 

„Musí se to opravit celé.“

Silničáři to nejdříve řešili provizorními opravami řádově za jednotky milionů, teď se ale rozhodli předělat celou dálnici kompletně. V roce 2024 opravili předposlední úsek před hranicí, letos postupují dál do vnitrozemí. Na jaře opravili čtvrtý úsek od hranice, minulý týden začala oprava toho mezi nimi. Měl by tedy být opravený souvislý úsek od 122. po 144. kilometr. Každý ze tří úseků stojí okolo půl miliardy korun.

Co se myslí projetím na červenou? Pražské radnice našly další důvod rozdávat pokuty

14. 5. 2025 ▪ 6 min. čtení

Z výdrže betonu z devadesátých let na Ředitelství silnic a dálnic moc nadšeni nejsou. „Nemůžeme být moc spokojeni, to je jasné. Ten beton měl vydržet určitě aspoň o pět až sedm let víc,“ řekl HN generální ředitel ŘSD Radek Mátl. 

Na řadu přišel i odběr vzorků. Obvykle se shora do povrchu zavrtá dutý válec, který pak odebere řez horními vrstvami. „Nemyslím si, že by to byly vědomé chyby, ale podle nás tam nebyla ideální skladba cementů. To je vždycky dost alchymie a je dobré se z toho poučit,“ dodal Mátl.

Novější dálnice z betonu přitom podle něj stárnou daleko lépe – řeč je hlavně o dálnici D1 mezi Prahou a Brnem, kde prošly první úseky modernizací už před jedenácti lety. Rozdíl může zvyšovat i jiná technologie pokládky – beton se na D1 pokládal souvisle a při řezání na panely se do spár vmačkávaly podélné ocelové čepy. A spáry se následně ještě utěsňovaly gumovými lištami. „Každopádně budeme muset trasu na Rozvadov postupně předělat celou,“ řekl Mátl. 

Z Berouna do Prahy? Kritické budou roky 2026 a 2027

Trasa z Bavorska na Prahu je v posledních letech jen málokdy průjezdná úplně bez omezení. A příští rok jich zřejmě výrazně přibude. Na druhém konci u metropole totiž silničáři začnou chystat rozšíření na šestipruh. Harmonogram prací už je sestavený.

„Měli jsme tam začít něco dělat už letos, ale to jsme zatím odložili, aby se to lépe koordinovalo,“ řekl HN Mátl. Plán? V roce 2026 třebonická křižovatka, tedy poměrně složité napojení D5 a Pražského okruhu. Menší úpravy už se dělaly v minulých letech, ale dá se čekat, že tohle způsobí velké kolony. Zároveň se budou příští rok připravovat na stavbu nových pruhů mosty.

V roce 2027 by mělo dojít na samotné rozšíření křižovatky Třebonice a návazné části Pražského okruhu, to bude zřejmě z hlediska kolon nejhorší fáze. A v roce 2028 chce ŘSD rozšířit i zbytek D5 až po 10. kilometr.